Robo-advisor vs vlastní ETF portfolio, co se víc vyplatí

Robo-advisor a vlastní ETF portfolio odděluje v praxi jediná věc: management fee za automatizaci, které u českých robo-advisorů činí přibližně 0,9–1,2 % p.a. nad TER samotných ETF. Rozhodnutí závisí na tom, zda vám automatizace (výběr ETF, rebalancing, daňový report) stojí za cenu, kterou za ni platíte. Odpověď není pro každého stejná a mění se s velikostí portfolia. Na malých částkách a krátké zkušenosti robo-advisor obvykle dává smysl; na velkém objemu poplatek absolutně roste a vlastní portfolio se začíná vyplácet.

V čem je vlastně rozdíl?

Oba přístupy investují do podobných aktiv, zpravidla globálně diverzifikovaných ETF na akciové a dluhopisové indexy. Rozdíl není ve fondech samotných, ale v tom, kdo a jak portfolio spravuje, a kolik to stojí.

Vlastní ETF portfolio u přímého brokera (v Česku typicky XTB, Interactive Brokers nebo Degiro) znamená, že vyberete ETF sami, zadáte nákup sami a rebalancujete sami. Platíte pouze TER podkladového fondu, typicky 0,07–0,3 % ročně, plus případnou provizi brokera za nákup (u některých brokerů na ETF nulová, orientačně k 2026, ověřte ceník). Žádný poplatek za správu nad to. Veškerá rozhodnutí, od výběru indexu přes domicil fondu až po načasování rebalancingu, jsou na vás.

Robo-advisor dělá totéž za vás, ale k TER ETF přidá vlastní management fee, zpravidla v rozmezí 0,5–1 % ročně. Celková nákladovost je viditelně vyšší. Výměnou za to nemusíte nic řešit: žádný výběr fondů, žádný ruční rebalancing, a u některých platforem ani vlastní daňová evidence. Platforma drží vaše peníze v regulované struktuře pod dohledem ČNB.

Tato jednoduchost má reálnou hodnotu, ale cena za ni na dlouhém horizontu není zanedbatelná.

Kolik to stojí na dlouhém horizontu?

Rozdíl v ročním poplatku působí na první pohled malý, ale na dvacetiletém horizontu ho složené úročení výrazně zvětší.

Představte si dva investory se shodnou strategií a shodnými podkladovými ETF. Investor A investuje přes robo-advisor a platí celkovou nákladovost například 1,0 % ročně (management fee + TER). Investor B staví totéž portfolio sám a platí jen TER, řekněme 0,2 %. Každý rok si dražší varianta bere o 0,8 procentního bodu více z celého objemu portfolia. Na začátku, kdy je portfolio malé, je absolutní rozdíl v korunách nevelký.

Jenže jak portfolio roste, ať vklady nebo tržním výnosem, roste i absolutní výše management fee. Na portfoliu v řádu milionů korun se tento rozdíl přesouvá do desítek tisíc korun ročně. Na dvacetiletém horizontu se výsledná hodnota portfolia může lišit velmi výrazně: celý ten rozdíl šel do kapes poskytovatele, ne do vašeho majetku.

Pro ilustraci řádu jeden modelový řádek: investor, který 20 let pravidelně vkládá 5 000 Kč měsíčně při hrubém výnosu 7 % p.a., naspoří kolem 2,5 milionu Kč. Rozdíl mezi celkovou nákladovostí ~1,0 % (typická úroveň českých robo-advisorů jako Portu nebo Fondee) a ~0,2 % u vlastního ETF portfolia představuje na takovém objemu a horizontu řádově dvě stě až tři sta tisíc korun v konečné hodnotě majetku, peníze, které šly do poplatku, ne do vašeho portfolia. Je to záměrně zaokrouhlený ilustrativní řád (orientačně k 2026), nikoli projekce. Slouží jen k pochopení, jak velkou roli hraje rozdíl poplatku v čase. Skutečné číslo závisí na vstupu, výnosu trhu a aktuálních sazbách, které si ověřte u poskytovatele.

Proto platí: čím větší portfolio a čím více zkušeností máte, tím silnější argument pro vlastní cestu. Na malém portfoliu a krátké době není absolutní ztráta dramatická, ale zvyk a dovednosti, které si člověk díky vlastní správě postupně buduje, mají vlastní hodnotu.

Konkrétní čísla vždy závisí na aktuálních sazbách poplatků daného poskytovatele a výnosnosti trhu, výše je kvalitativní ilustrace mechanismu, ne přesná projekce budoucích výsledků.

Kolik vás to stojí času a know-how?

Vlastní ETF portfolio není složité, ale chce čas a základní znalosti, které robo-advisor nahrazuje.

Správa vlastního portfolia zahrnuje: výběr vhodného ETF (index, domicil, TER, velikost fondu), nastavení pravidelných příkazů u brokera a jednou ročně nebo po větším pohybu trhů ruční rebalancing, prodej části aktiva, které narostlo nad cílovou váhu, a dokoupení toho, co zůstalo pozadu. Celkově se bavíme o jednotkách hodin ročně u jednoduchého portfolia o jednom nebo dvou ETF.

Složitější část je daňová evidence. Každý prodej ETF je zdanitelnou událostí, pokud nedodržíte časový test, v ČR osvobození od daně z příjmů po třech letech držení pro fyzické osoby. Dividendy z distribučních ETF jsou zdanitelné každý rok bez ohledu na délku držení. U robo-advisorů části platforem generují přehledy pro daňové přiznání přímo; u vlastního portfolia si evidenci vedete sami nebo si ji necháte zpracovat daňovým poradcem.

Čím více ETF v portfoliu a čím aktivnější přístup, tím složitější daňová situace. Pro jednoduché jedno-ETF portfolio je evidence zvládnutelná i bez externí pomoci; pro složitější strukturu nebo vyšší objem se vyplatí odborná konzultace.

Jeden argument navíc ve prospěch robo-advisoru je daňový „autopilot”: některé platformy (například Portu) při rebalancingu prodávají přednostně pozice, u kterých je už splněn tříletý časový test, takže rebalancing nespouští zbytečné zdanění. U vlastního portfolia tuto disciplínu hlídáte sami. Konkrétní chování ověřte u poskytovatele. Pravidla i implementace se mohou měnit. Jak přesně se daní investice přes robo-advisor (časový test, limit, dividendy i rebalancing) rozebírá samostatný článek Daně u robo-advisorů v Česku.

Daňová pravidla se mohou měnit. Pro aktuální výklad konzultujte daňového poradce nebo navštivte web Finanční správy.

Co chování investora?

Technicky levnější varianta není vždy ta, která přinese víc peněz: záleží na tom, jak se chováte pod tlakem.

Akademický výzkum i data brokerů opakovaně ukazují, že průměrný retailový investor dosahuje výrazně nižšího výnosu, než jaký by odpovídal pasivní strategii. Důvod je behaviorální: v poklesech prodává, „dokud je ještě co zachránit”, a do vzestupů nakupuje se zpožděním, až je pocit jistý. Výsledkem jsou špatně načasované transakce, které ničí výnos nezávisle na tom, jak dobré jsou podkladové fondy.

Robo-advisor mechanicky ignoruje krátkodobou volatilitu. Investor sice může manuálně do portfolia zasáhnout, ale bariéra je vyšší než u přímého brokera, kde lze prodat jedním kliknutím. Automatická správa chrání investora před jeho vlastními impulzy, a to má reálnou finanční hodnotu.

Pokud víte, že byste při třicetiprocentním propadu prodali, stojí za zvážení, zda management fee za emocionální stabilitu nestojí méně, než co byste ztratili špatným načasováním. Investor s dostatečnou zkušeností a prokázanou disciplínou naopak nemá důvod platit za automatizaci, kterou nepotřebuje.

Upřímná sebereflexe je v tomto rozhodnutí důležitější než tabulka poplatků.

Pro koho co?

Odpověď závisí na kombinaci objemu, zkušeností a sebepoznání. Rychlý rozhodovací flow:

• Jste DIY typ? Bavila by vás správa portfolia, ochota věnovat jí pár hodin ročně a zvládnete daňové přiznání? → vlastní ETF u brokera.
• Chcete klid a ochranu před vlastní panikou? Nemáte čas ani chuť řešit výběr fondů a rebalancing? → robo-advisor.
• Nevíte? Začněte robo-advisorem (nižší bariéra vstupu) a k vlastnímu portfoliu přejděte, až narostou objem i zkušenosti.

Robo-advisor dává největší smysl pro:

• začátečníky s menšími částkami, kteří teprve budují zkušenost a nechají si portfolio sestavit od základu,
• investory, kteří vědí, že by sami panikařili nebo nevydrželi v poklesech bez impulzivní reakce,
• lidi, pro které je čas vzácnější než management fee, kteří nechtějí věnovat investování pravidelnou pozornost,
• ty, kdo ocení daňový servis a nechtějí si sami vést evidenci prodejů a dividend.

Vlastní ETF portfolio se vyplatí hlavně pro:

• zkušenější investory s disciplínou, kteří jsou ochotni věnovat správě základní pozornost ročně,
• portfolia s větším objemem, kde absolutní výše management fee začíná být citelná,
• investory, kteří si chtějí daňovou situaci optimalizovat sami a rozumějí časovému testu, akumulačním ETF a evidenci,
• ty, kdo si chtějí rozumět tomu, co vlastní, výběr ETF je vzdělávací zkušenost s vlastní hodnotou.

Obě cesty jsou legitimní, a pro mnoho investorů není nutné volit jen jednu natrvalo. Robo-advisor může sloužit jako startovní bod, vlastní portfolio jako cíl, jak roste zkušenost i objem. Řada lidí v Česku kombinuje obojí: část peněz v robu pro jednoduchost, část vlastního ETF portfolia pro úsporu na poplatcích.

Přehled ETF strategií a jak vybírat fondy sami najdete na /etf/; konkrétní kritéria výběru fondu rozebírá jak vybrat ETF. Vše o robo-advisorech jako kategorii shrnuje /investice/ a co je robo-advisor.

Než se rozhodnete, porovnejte konkrétní platformy v obou větvích. Volíte-li pohodlí robo-advisoru, srovnejte jejich poplatky v přehledu nejlepší robo-advisoři. Jdete-li cestou vlastního ETF portfolia, vyberte si levného brokera v srovnání ETF brokerů. Kvantifikaci dlouhodobého dopadu poplatku rozebírá kolik stojí robo-advisor za 20 let a samotnou mechaniku poplatků poplatky robo-advisoru.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →