Robo-advisor vs vlastní ETF portfolio — co se víc vyplatí

Robo-advisor a vlastní ETF portfolio odděluje v praxi jediná věc: management fee za automatizaci, které u českých robo-advisorů činí přibližně 0,9–1,2 % p.a. nad TER samotných ETF. Rozhodnutí závisí na tom, zda vám automatizace (výběr ETF, rebalancing, daňový report) stojí za cenu, kterou za ni platíte — odpověď není pro každého stejná a mění se s velikostí portfolia. Na malých částkách a krátké zkušenosti robo-advisor obvykle dává smysl; na velkém objemu poplatek absolutně roste a vlastní portfolio se začíná vyplácet.

V čem je vlastně rozdíl?

Oba přístupy investují do podobných aktiv — zpravidla globálně diverzifikovaných ETF na akciové a dluhopisové indexy. Rozdíl není ve fondech samotných, ale v tom, kdo a jak portfolio spravuje, a kolik to stojí.

Vlastní ETF portfolio u přímého brokera (v Česku typicky XTB, Interactive Brokers nebo Degiro) znamená, že vyberete ETF sami, zadáte nákup sami a rebalancujete sami. Platíte pouze TER podkladového fondu — typicky 0,07–0,3 % ročně — plus případnou provizi brokera za nákup (u některých brokerů na ETF nulová, orientačně k 2026, ověřte ceník). Žádný poplatek za správu nad to. Veškerá rozhodnutí — od výběru indexu přes domicil fondu až po načasování rebalancingu — jsou na vás.

Robo-advisor dělá totéž za vás — ale k TER ETF přidá vlastní management fee, zpravidla v rozmezí 0,5–1 % ročně. Celková nákladovost je viditelně vyšší. Výměnou za to nemusíte nic řešit: žádný výběr fondů, žádný ruční rebalancing, a u některých platforem ani vlastní daňová evidence. Platforma drží vaše peníze v regulované struktuře pod dohledem ČNB.

Tato jednoduchost má reálnou hodnotu — ale cena za ni na dlouhém horizontu není zanedbatelná.

Kolik to stojí na dlouhém horizontu?

Rozdíl v ročním poplatku působí na první pohled malý — ale na dvacetiletém horizontu ho složené úročení výrazně zvětší.

Představte si dva investory se shodnou strategií a shodnými podkladovými ETF. Investor A investuje přes robo-advisor a platí celkovou nákladovost například 1,0 % ročně (management fee + TER). Investor B staví totéž portfolio sám a platí jen TER — řekněme 0,2 %. Každý rok si dražší varianta bere o 0,8 procentního bodu více z celého objemu portfolia. Na začátku, kdy je portfolio malé, je absolutní rozdíl v korunách nevelký.

Jenže jak portfolio roste — ať vklady nebo tržním výnosem — roste i absolutní výše management fee. Na portfoliu v řádu milionů korun se tento rozdíl přesouvá do desítek tisíc korun ročně. Na dvacetiletém horizontu se výsledná hodnota portfolia může lišit velmi výrazně — celý ten rozdíl šel do kapes poskytovatele, ne do vašeho majetku.

Pro ilustraci řádu jeden modelový řádek: investor, který 20 let pravidelně vkládá 5 000 Kč měsíčně při hrubém výnosu 7 % p.a., naspoří kolem 2,5 milionu Kč. Rozdíl mezi celkovou nákladovostí ~1,0 % (typická úroveň českých robo-advisorů jako Portu nebo Fondee) a ~0,2 % u vlastního ETF portfolia představuje na takovém objemu a horizontu řádově dvě stě až tři sta tisíc korun v konečné hodnotě majetku — peníze, které šly do poplatku, ne do vašeho portfolia. Je to záměrně zaokrouhlený ilustrativní řád (orientačně k 2026), nikoli projekce — slouží jen k pochopení, jak velkou roli hraje rozdíl poplatku v čase. Skutečné číslo závisí na vstupu, výnosu trhu a aktuálních sazbách, které si ověřte u poskytovatele.

Proto platí: čím větší portfolio a čím více zkušeností máte, tím silnější argument pro vlastní cestu. Na malém portfoliu a krátké době není absolutní ztráta dramatická — ale zvyk a dovednosti, které si člověk díky vlastní správě postupně buduje, mají vlastní hodnotu.

Konkrétní čísla vždy závisí na aktuálních sazbách poplatků daného poskytovatele a výnosnosti trhu — výše je kvalitativní ilustrace mechanismu, ne přesná projekce budoucích výsledků.

Kolik vás to stojí času a know-how?

Vlastní ETF portfolio není složité — ale chce čas a základní znalosti, které robo-advisor nahrazuje.

Správa vlastního portfolia zahrnuje: výběr vhodného ETF (index, domicil, TER, velikost fondu), nastavení pravidelných příkazů u brokera a jednou ročně nebo po větším pohybu trhů ruční rebalancing — prodej části aktiva, které narostlo nad cílovou váhu, a dokoupení toho, co zůstalo pozadu. Celkově se bavíme o jednotkách hodin ročně u jednoduchého portfolia o jednom nebo dvou ETF.

Složitější část je daňová evidence. Každý prodej ETF je zdanitelnou událostí, pokud nedodržíte časový test — v ČR osvobození od daně z příjmů po třech letech držení pro fyzické osoby. Dividendy z distribučních ETF jsou zdanitelné každý rok bez ohledu na délku držení. U robo-advisorů části platforem generují přehledy pro daňové přiznání přímo; u vlastního portfolia si evidenci vedete sami nebo si ji necháte zpracovat daňovým poradcem.

Čím více ETF v portfoliu a čím aktivnější přístup, tím složitější daňová situace. Pro jednoduché jedno-ETF portfolio je evidence zvládnutelná i bez externí pomoci; pro složitější strukturu nebo vyšší objem se vyplatí odborná konzultace.

Jeden argument navíc ve prospěch robo-advisoru je daňový „autopilot”: některé platformy (například Portu) při rebalancingu prodávají přednostně pozice, u kterých je už splněn tříletý časový test, takže rebalancing nespouští zbytečné zdanění. U vlastního portfolia tuto disciplínu hlídáte sami. Konkrétní chování ověřte u poskytovatele — pravidla i implementace se mohou měnit.

Daňová pravidla se mohou měnit. Pro aktuální výklad konzultujte daňového poradce nebo navštivte web Finanční správy.

Co chování investora?

Technicky levnější varianta není vždy ta, která přinese víc peněz — záleží na tom, jak se chováte pod tlakem.

Akademický výzkum i data brokerů opakovaně ukazují, že průměrný retailový investor dosahuje výrazně nižšího výnosu, než jaký by odpovídal pasivní strategii. Důvod je behaviorální: v poklesech prodává — „dokud je ještě co zachránit” — a do vzestupů nakupuje se zpožděním, až je pocit jistý. Výsledkem jsou špatně načasované transakce, které ničí výnos nezávisle na tom, jak dobré jsou podkladové fondy.

Robo-advisor mechanicky ignoruje krátkodobou volatilitu. Investor sice může manuálně do portfolia zasáhnout, ale bariéra je vyšší než u přímého brokera, kde lze prodat jedním kliknutím. Automatická správa chrání investora před jeho vlastními impulzy — a to má reálnou finanční hodnotu.

Pokud víte, že byste při třicetiprocentním propadu prodali, stojí za zvážení, zda management fee za emocionální stabilitu nestojí méně, než co byste ztratili špatným načasováním. Investor s dostatečnou zkušeností a prokázanou disciplínou naopak nemá důvod platit za automatizaci, kterou nepotřebuje.

Upřímná sebereflexe je v tomto rozhodnutí důležitější než tabulka poplatků.

Pro koho co?

Odpověď závisí na kombinaci objemu, zkušeností a sebepoznání. Rychlý rozhodovací flow:

• Jste DIY typ? Bavila by vás správa portfolia, ochota věnovat jí pár hodin ročně a zvládnete daňové přiznání? → vlastní ETF u brokera.
• Chcete klid a ochranu před vlastní panikou? Nemáte čas ani chuť řešit výběr fondů a rebalancing? → robo-advisor.
• Nevíte? Začněte robo-advisorem (nižší bariéra vstupu) a k vlastnímu portfoliu přejděte, až narostou objem i zkušenosti.

Robo-advisor dává největší smysl pro:

• začátečníky s menšími částkami, kteří teprve budují zkušenost a nechají si portfolio sestavit od základu,
• investory, kteří vědí, že by sami panikařili nebo nevydrželi v poklesech bez impulzivní reakce,
• lidi, pro které je čas vzácnější než management fee — kteří nechtějí věnovat investování pravidelnou pozornost,
• ty, kdo ocení daňový servis a nechtějí si sami vést evidenci prodejů a dividend.

Vlastní ETF portfolio se vyplatí hlavně pro:

• zkušenější investory s disciplínou, kteří jsou ochotni věnovat správě základní pozornost ročně,
• portfolia s větším objemem, kde absolutní výše management fee začíná být citelná,
• investory, kteří si chtějí daňovou situaci optimalizovat sami a rozumějí časovému testu, akumulačním ETF a evidenci,
• ty, kdo si chtějí rozumět tomu, co vlastní — výběr ETF je vzdělávací zkušenost s vlastní hodnotou.

Obě cesty jsou legitimní — a pro mnoho investorů není nutné volit jen jednu natrvalo. Robo-advisor může sloužit jako startovní bod, vlastní portfolio jako cíl, jak roste zkušenost i objem. Řada lidí v Česku kombinuje obojí: část peněz v robu pro jednoduchost, část vlastního ETF portfolia pro úsporu na poplatcích.

Přehled ETF strategií a jak vybírat fondy sami najdete na /etf/; konkrétní kritéria výběru fondu rozebírá jak vybrat ETF. Vše o robo-advisorech jako kategorii shrnuje /investice/ a co je robo-advisor.

Než se rozhodnete, porovnejte konkrétní platformy v obou větvích. Volíte-li pohodlí robo-advisoru, srovnejte jejich poplatky v přehledu nejlepší robo-advisoři. Jdete-li cestou vlastního ETF portfolia, vyberte si levného brokera v srovnání ETF brokerů. Kvantifikaci dlouhodobého dopadu poplatku rozebírá kolik stojí robo-advisor za 20 let a samotnou mechaniku poplatků poplatky robo-advisoru.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →