Co je robo-advisor a pro koho dává smysl

Robo-advisor je online platforma, která za vás sestaví a průběžně spravuje ETF portfolio: stačí vyplnit dotazník o investičním horizontu a toleranci k riziku, vložit peníze a dál se o nic nestarat. Platforma sama nakupuje vhodná ETF, provádí rebalancing a u některých služeb generuje i podklady pro daňové přiznání. Za tuto automatizaci si účtuje roční management fee navíc nad TER samotných fondů. V Česku tuto kategorii zastupují především Portu, Fondee a Indigo.

Jak robo-advisor funguje?

Celý proces stojí na třech krocích: dotazník, přiřazení portfolia a automatická průběžná správa.

Nejprve vyplníte krátký dotazník. Typicky se ptá na váš investiční horizont (jak dlouho budete peníze investovat), toleranci k poklesu hodnoty (co uděláte, když portfolio klesne o třicet procent?) a na vaši celkovou finanční situaci, zda máte finanční rezervu, stálý příjem nebo závazky. Z odpovědí platforma odvodí váš rizikový profil, zpravidla na škále od velmi konzervativního (většina dluhopisů, malé výkyvy) po agresivní (převažují akcie, větší výkyvy).

Na základě profilu vám platforma přiřadí jedno z předpřipravených model portfolií. Ta jsou zpravidla složena z několika ETF pokrývajících různé trhy a třídy aktiv, například kombinaci globálních akciových ETF a dluhopisových ETF v poměru, který odpovídá vašemu profilu. Konzervativnější profil dostane větší podíl dluhopisů a menší akcií, agresivní obráceně.

Od té chvíle se o portfolio starají algoritmy. Nakupují ETF ve zvoleném poměru, automaticky provádějí rebalancing, to jest obnovují původní rozložení, když se kurzy pohnou a váhy aktiv vybočí z cílových hodnot, a u některých platforem generují i podklady pro daňové přiznání. Vy nemusíte sledovat kurzy ani nic prodávat či dokupovat.

Celý model je záměrně pasivní: robo-advisor nespekuluje na výběr akcií ani nenachází „správný moment na trhu“. Kopíruje indexy přes nízkonákladová ETF a sází na dlouhodobý tržní výnos. To je to, za co platíte.

Vedle čistě „full-service“ robo-advisorů existuje i hybridní model: někteří brokeři nabízejí robo nadstavbu jako doplněk k vlastnímu obchodnímu účtu, takže pod jednou střechou kombinujete spravované portfolio s možností nakupovat jednotlivá ETF nebo akcie sami. Hranice mezi „robo-advisorem“ a „brokerem s robo funkcí“ tak není vždy ostrá: rozhoduje, jak velkou část rozhodování přenecháte algoritmu.

Pro koho se hodí?

Robo-advisor dává smysl hlavně tehdy, když nechcete nebo nemůžete věnovat investování pravidelný čas a pozornost.

Konkrétně se hodí pro:

• začátečníky, kteří nechtějí studovat výběr ETF, porovnávat TER, rozumět domicilům fondů ani zvládat brokerská rozhraní; platforma tato rozhodnutí udělá za ně,
• lidi s málo časem, pro které by ruční rebalancing a sledování portfolia bylo přítěží, za niž nejsou ochotni platit pozorností,
• investory s nižšími vstupními částkami: minimální vklady se u českých platforem pohybují od stokorun do jednotek tisíc korun, takže robo-advisor je dostupný i pro pravidelné vkládání malých částek,
• ty, kdo se bojí, že by panikařili: automatická správa odstraňuje možnost impulzivního prodeje v poklesu; portfolio se stará samo bez ohledu na to, co se děje na trzích.

Naopak zkušený investor, který si rád vybírá ETF sám, rozumí jejich struktuře a nebojí se jednou za rok portfolio ručně rebalancovat, za robo-advisor zaplatí zbytečně. Totéž platí pro investora, jehož portfolio je dostatečně velké: čím vyšší objem, tím víc management fee absolutně stojí.

Pokud zvažujete robo-advisor proti klasickému aktivně řízenému fondu z banky, srovnání nákladovosti a výkonnosti obou rozebírá robo-advisor vs podílový fond, co je levnější a pro koho.

Co za to platíte?

Celkový náklad robo-advisoru tvoří dvě vrstvené položky, a je klíčové vnímat obě dohromady.

Management fee je roční poplatek za samotnou službu robo-advisoru, vyjádřený v procentech z hodnoty portfolia. Strhává se průběžně z hodnoty portfolia, takže ho zpravidla přímo nevidíte jako fakturu: projeví se jednoduše tím, že portfolio roste o něco pomaleji, než by rostlo bez tohoto poplatku. Česká robo-advisorská platforma typicky účtuje mezi 0,5 % a 1 % ročně, ale sazby se liší a v čase mění.

Vedle toho platíte TER (Total Expense Ratio) podkladových ETF, do nichž platforma investuje. TER je zahrnut přímo v ceně fondu: není to položka na výpisu z vaší platformy, ale náklad, který nese fond sám. Kvalitní indexová ETF mívají TER v rozmezí 0,07–0,3 % ročně.

Celkový náklad = management fee + TER použitých ETF. Pokud platforma účtuje 0,8 % ročně a TER jejích ETF je průměrně 0,2 %, vaše reálná roční nákladovost je přibližně 1,0 %. Tento součet je číslo, které při porovnávání platforem skutečně rozhoduje, ne samotné management fee, které je vidět na první pohled.

Výše poplatků se u jednotlivých platforem liší a může se v čase měnit. Vždy ověřte aktuální podmínky přímo u poskytovatele.

Robo-advisor, nebo vlastní ETF?

Vlastní ETF portfolio u přímého brokera bývá levnější, ale vyžaduje víc znalostí a průběžné péče.

Pokud jste ochotni vybrat si jedno nebo dvě globální ETF, jednou ročně rebalancovat a vést si základní daňovou evidenci, ušetříte celý management fee: platíte jen TER fondu. To je v průběhu let znatelný rozdíl, zvláště jak portfolio roste. Pokud vám ale celý tento proces přijde složitý nebo víte, že byste v krizi prodávali a tím si ublížili, robo-advisor vám může přes disciplínu přinést lepší výsledek i přes vyšší poplatek.

Rozdíl v korunách roste s objemem portfolia i s délkou horizontu: díky složenému úročení se za 20 let promění v desítky procent majetku. Detailní propočet rozebírá kolik stojí robo-advisor za 20 let.

Klíčové je upřímně si odpovědět: „Zvládnu to sám a vydržím?” Pokud ano, vlastní cesta se vyplatí. Podrobné srovnání obou přístupů najdete v článku Robo-advisor vs vlastní ETF portfolio a přehled ETF strategií na /etf/.

Jak začít?

Začít s robo-advisorem je záměrně jednoduché, právě v tom je podstata celé kategorie. Podrobný návod pro úplné nováčky najdete v článku robo-advisor pro začátečníka, jak začít krok za krokem.

Krok 1: Vyberte platformu. V Česku působí několik robo-advisorských platforem: příkladem jsou Portu, Fondee a Indigo. Jejich roční poplatky se orientačně pohybují přibližně mezi 0,5 % a 1,2 % (sazby se liší podle objemu, případné fixace a v čase se mění, vždy ověřte aktuální ceník u poskytovatele). Porovnejte celkovou nákladovost (management fee + TER ETF), minimální vklad a to, zda platforma poskytuje daňové podklady. Ověřte, zda jsou regulovány ČNB. Aktuální srovnání platforem najdete v přehledu nejlepší robo-advisoři a v recenzích Portu a Fondee.

Krok 2: Vyplňte dotazník poctivě. Dotazník určuje váš rizikový profil a tím i složení portfolia. Nepodceňujte ho ani neodpovídejte „optimisticky”: špatně zvolené portfolio může způsobit, že v prvním větším poklesu portfolio nevydržíte.

Krok 3: Nastavte pravidelnou investici. Pravidelné vklady v pevné výši (DCA, průměrování nákladů) snižují riziko špatného načasování a budují návyk. Robo-advisor za vás nakoupí ve zvoleném okamžiku automaticky.

Krok 4: Nechte to běžet. Největší chyba u robo-advisorů je stejná jako u přímého ETF investování: kontrolovat portfolio každý den a reagovat na výkyvy. Dlouhodobé výsledky se dělají trpělivostí a vytrvalostí, ne aktivitou.

Přehled všeho, co o robo-advisorech jako kategorii potřebujete vědět, najdete na /investice/.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →