Jak vybrat ETF — kritéria, na kterých opravdu záleží

Při výběru ETF rozhodují čtyři věci: jaký index fond sleduje, kolik stojí (TER a tracking error), jak je fond velký a likvidní, a kde má právní sídlo (domicil). Pro českého investora je navíc klíčová volba akumulační vs distribuční varianty kvůli daním. Ostatní parametry jsou sekundární.

Co vlastně vybíráte — index, ne „nejlepší ETF”?

Prvním krokem je volba indexu, ne fondu. ETF je jen obal — to, co dostanete, závisí na tom, jaký index fond sleduje.

Liší se šířkou záběru (celý svět, jeden region, jedno odvětví), způsobem vážení (tržní kapitalizace vs. stejné váhy) i volatilitou. Globálně diverzifikovaný index světových akcií je pro začátečníka s dlouhým horizontem přirozeným výchozím bodem — ale tato volba je věcí vaší strategie, ne samotného fondu. Teprve po rozhodnutí o indexu má smysl porovnávat jednotlivé ETF, které jej nabízejí.

Jak vypadá filtrace v praxi

Princip si ukažme na příkladu: řekněme, že jste se rozhodli pro index MSCI World. Na srovnávači jako justETF k němu najdete řádově desítky fondů. Když ale nasadíte filtry podle kritérií z tohoto článku — akumulační varianta, fyzická replikace, UCITS s irským domicilem a AUM nad 100 mil. EUR — seznam se zúží na hrstku kandidátů. Mezi nimi pak rozhodne nejnižší TER a tracking error. Z mnoha možností tak systematicky dojdete k jednotkám reálných voleb.

Pro ilustraci, jak takoví kandidáti vypadají u dvou nejběžnějších „prvních” indexů:

Kolik to stojí — TER a tracking error?

Levnější fond na stejný index vám za dvacet let nechá výrazně více peněz. Na tomto principu stojí celá logika indexového investování.

TER (Total Expense Ratio) je roční nákladový poměr strhávaný průběžně z hodnoty fondu — u kvalitních indexových ETF bývá 0,05–0,3 % ročně. Ale TER sám o sobě nestačí: doplňuje ho tracking error, který měří, jak přesně fond skutečně kopíruje svůj index. Fond s nízkým TER, ale vysokým tracking errorem může v praxi zaostávat za benchmarkem víc, než byste čekali.

Při srovnání dvou ETF na totožný index preferujte ten s nižším TER a nižším tracking errorem — za jinak stejných podmínek to jsou nejspolehlivější prediktory skutečného výnosu.

Orientačně: představte si dva fondy na stejný index — jeden s TER 0,07 % ročně, druhý s TER 0,40 %. Na horizontu dvaceti let a při investici v řádu stovek tisíc korun se tento rozdíl 0,33 procentního bodu každoročně skládá — výsledný rozdíl ve výsledném zůstatku bude nezanedbatelný, a to aniž byste museli udělat jakékoli extra rozhodnutí. Proto má smysl věnovat pár minut porovnání nákladů dřív, než stisknete tlačítko Koupit.

Typ replikace — fyzická, sampling, nebo syntetická?

Způsob, jakým fond replikuje index, rozhoduje o tom, co reálně držíte a jaká rizika nesete.

Fyzická plná replikace. Fond skutečně nakoupí všechny cenné papíry indexu ve správných vahách. Co vlastníte, je přímo koš akcií — žádná protistrana, žádný skrytý mechanismus. Pro širší, snadno obchodovatelné indexy je to nejtransparentnější varianta.

Fyzická replikace se samplingem. U indexů s tisíci pozic (například široké světové nebo dluhopisové indexy) by bylo nákladné držet úplně každý titul. Fond proto drží reprezentativní vzorek, který se chová téměř shodně s celým indexem. Stále jde o fyzicky držené cenné papíry — jen ne každý z nich. Cenou za úsporu nákladů může být o něco vyšší tracking error.

Syntetická (swapová) replikace. Fond nedrží podkladové akcie přímo, ale uzavře swapovou smlouvu s bankou, která se zaváže dodat výnos indexu. Tím vzniká riziko protistrany — pokud banka selže, je váš výnos teoreticky ohrožen (regulace UCITS toto riziko omezuje kolaterálem, ale neeliminuje úplně). Syntetická replikace umí být v některých případech daňově nebo nákladově efektivnější, ale přidává vrstvu, kterou dlouhodobý pasivní investor většinou nepotřebuje.

Pro většinu začátečníků s dlouhým horizontem je rozumným výchozím bodem fyzická replikace (plná nebo sampling) — jednoduchost a absence rizika protistrany převažují nad marginální úsporou. Typ replikace najdete ve factsheetu nebo v prospektu fondu.

Jak velký a likvidní je fond?

Malé fondy nesou konkrétní rizika, která se u velkých fondů prakticky nevyskytují — a je dobré vědět, o co přesně jde.

Riziko zavření nebo sloučení. Správce fondu může ETF zrušit nebo jej sloučit s jiným, pokud fond nedosáhne ekonomicky životaschopné velikosti spravovaného majetku (AUM). K uzavření vás sice nezbyde na holičkách — dostanete zpět tržní hodnotu pozice — ale přeruší to vaši strategii a v nevhodnou dobu může vyvolat zdanitelný prodej, který jste neplánovali.

Širší bid-ask spread. Méně obchodovaný fond mívá větší rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Každý nákup a prodej vás tak stojí o něco více — ne jako poplatek, ale jako skrytá ztráta v ceně transakce. U velkých, likvidních ETF bývá tento spread minimální.

Vyšší tracking error. Malé fondy mívají obtížnější přístup ke všem cenným papírům v indexu a méně prostoru pro optimalizaci portfolia. Výsledkem je, že jejich výnos se od indexu odchyluje více — platíte za „indexový” produkt, ale dostanete méně věrnou kopii.

Jako orientační práh pro stabilitu se v praxi uvádí hodnota spravovaného majetku kolem 100 milionů eur a výše. Fondy nad touto hranicí zpravidla mají dostatečnou ekonomickou životaschopnost, likviditu na burze i schopnost efektivně replikovat index. Fondy výrazně pod touto hranicí stojí za zvýšenou pozornost, zvláště pokud jsou relativně mladé. Velikost fondu ověříte přímo ve factsheetech nebo na srovnávačích jako justETF.

Domicil — proč Irsko a UCITS?

Domicil fondu je země právního sídla ETF — a pro českého investora hraje praktickou roli při výnosu z amerických akcií.

Irsko uzavřelo s USA daňovou smlouvu, díky níž irský fond platí z amerických dividend srážkovou daň na nižší sazbě než fondy sídlící jinde. Tento rozdíl jde přímo z výnosu fondu ještě před tím, než se výnos dostane k vám — nepromítá se do vašeho daňového přiznání, ale snižuje čistý výnos ETF. Irský domicil poznáte jednoduše: ISIN kód začíná písmeny IE.

Vedle domicilu sledujte označení UCITS (Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities). UCITS je evropský regulatorní rámec, který stanovuje pravidla diverzifikace, likvidity a ochrany investora — a pro retailového investora z EU je to prakticky podmínka pro přístup přes standardního brokera. Na neevropské ETF (například americké) nemají EU brokeři přístup pro retailové zákazníky z důvodu chybějícího KID dokumentu.

Přesné sazby srážkových daní se mohou měnit — pro aktuální informace ověřte prospekt fondu nebo konzultujte daňového poradce.

Akumulační, nebo distribuční?

Akumulační ETF dividendy automaticky reinvestuje zpět do fondu — vy je nikdy fyzicky neobdržíte, a proto nevzniká daňová událost v okamžiku jejich výplaty. Distribuční ETF dividendy vyplácí na váš účet — každá výplata je zdanitelný příjem, který musíte zahrnout do daňového přiznání.

Pro dlouhodobé investory s horizontem mnoha let bývá akumulační varianta administrativně jednodušší — a to z konkrétního mechanického důvodu. Dividendy zůstanou uvnitř fondu, takže se průběžně podílejí na složeném výnosu, aniž by mezitím vznikla daňová povinnost. Zdanitelná událost nastane až v okamžiku prodeje podílu. Tehdy se uplatní časový test: při držení cenného papíru déle než tři roky je příjem z prodeje pro fyzické osoby v České republice osvobozen od daně z příjmů (platnost podmínek ověřte v aktuální legislativě nebo u daňového poradce). Díky tomuto mechanismu může dlouhodobý investor v akumulačním ETF dosáhnout stavu, kdy dividendy celá léta složeně pracují bez průběžné daňové zátěže — a podíl nakonec prodá s potenciálním osvobozením.

Distribuční varianta má své místo tam, kde pravidelný cash flow aktivně potřebujete — typicky v rentiérské fázi, kdy chcete z portfolia financovat životní náklady, aniž byste museli pravidelně prodávat podíly. V takovém případě vám výplata dividendy přináší likviditu bez nutnosti transakce.

Obě varianty jsou legální a běžně dostupné — volba závisí na vaší strategii a daňové situaci.

Čeho se při výběru vyvarovat?

Největší chyby při výběru ETF nejsou technické — jsou behaviorální nebo pramení z nepochopení toho, co vlastně produkt dělá.

Honba za minulým výnosem. ETF, které loni vydělalo nejvíce, přitahuje pozornost — ale minulý výnos nepředpovídá výnos budoucí. Sektor nebo region, který byl hvězdou posledních tří let, může být průměrem příštích tří. Výběr fondu podle historické tabulky výnosů je jednou z nejspolehlivějších cest k podprůměrnému výsledku.

Exotické a páčené ETP. Pod zkratkou ETF se na trhu skrývají i produkty, které se chovají zcela jinak než klasické indexové fondy — například páčené ETF (2× nebo 3× denní výnos indexu), inverzní ETF nebo ETN navázané na komodity. Tyto produkty jsou konstruovány pro krátkodobé obchodování, ne pro dlouhodobé držení. Jejich mechanismus denního rebalancování způsobuje ztrátu hodnoty v postranním trhu, která pro dlouhodobého investora může být devastující. Pokud produkt ve svém názvu nebo popisu obsahuje slova jako „leveraged”, „short”, „2×” nebo „daily”, jde o jiný typ nástroje než klasické ETF — a zaslouží si podstatně hlubší pochopení, než je potřeba pro standardní indexové investování. Rozdíl mezi ETF a složitějšími produkty vysvětluje přehled ETF vs. podílový fond.

Příliš úzké sektorové nebo tematické ETF. ETF na „umělou inteligenci”, „čistou energii” nebo libovolné aktuální téma bývají koncentrované do desítek firem v jednom odvětví. Tato koncentrace zvyšuje volatilitu a eliminuje diverzifikaci, která je jednou z hlavních výhod indexového investování. Zároveň tematická ETF vznikají často na vrcholu zájmu veřejnosti o dané téma — a příliš úzký záběr se přirozeně snoubí s výše zmíněnou honbou za minulým výnosem.

Tyto chyby spolu s dalšími behaviorálními pastmi (časování trhu, panický prodej) podrobně rozebírá časté chyby začátečníků v ETF.

Kam dál?

Přehled všech témat k ETF najdete na /etf/. Pokud teprve zjišťujete, jak udělat první nákup, začněte návodem jak začít investovat do ETF. Rozdíl mezi akumulační a distribuční variantou a jeho daňový dopad rozebírá akumulační vs distribuční ETF; zda nakupovat jednorázově, nebo postupně, řeší pravidelné investování do ETF (DCA).

Až budete mít vybraný fond, zbývá rozhodnout, kde ho koupíte — různí brokeři se liší poplatky, nabídkou ETF i podporou frakčních nákupů. Pomůže srovnání nejlepších ETF brokerů.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →