Daň z dividend — zahraniční vs čeští akcionáři ČR

U českých rezidentů funguje zdanění dividend ve dvou různých režimech podle původu akcie. Dividenda z české akcie je typicky zdaněna srážkou u zdroje a do přiznání se zpravidla neuvádí; dividenda ze zahraniční akcie vstupuje do daňového přiznání a zahraniční srážková daň se za podmínek smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) započítává.

Upozornění (YMYL): Tento článek popisuje obecné principy zdanění dividend platné k datu vydání. Daňová pravidla, sazby a smlouvy SZDZ se mění a jejich aplikace závisí na konkrétních okolnostech. Vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.

Tento článek porovnává dva režimy zdanění dividend u českého rezidenta. Kompletní postup vyplnění přiznání u zahraničních dividend (Příloha 3, §38f, §16a) řeší rozcestník Dividendy ze zahraničí a jejich zdanění.

Jak se daní dividenda z české akcie u českého rezidenta?

U fyzické osoby s daňovou rezidencí v ČR funguje u dividend z českých akcií srážková daň u zdroje — vyplácející česká společnost (resp. její depozitář) odvede daň přímo státu a investorovi vyplatí dividendu už čistou. Standardní sazba srážkové daně z dividend u FO se v ČR drží na 15 % (přesnou aktuální výši ověřte v ZDP).

Tento režim má dvě klíčové důsledky: 1) daňová povinnost je vyřízena už ve chvíli, kdy společnost srazila daň, 2) investor zpravidla neuvádí tuto dividendu do svého daňového přiznání. Funguje to jako samostatný základ daně podobně jako u úroků ze spořicího účtu.

Důležitá poznámka k mezinárodnímu kontextu: pokud nerezident ČR drží český cenný papír, srážková sazba se může lišit podle SZDZ mezi ČR a zemí jeho rezidence. Tento článek se ale zaměřuje na situaci českého rezidenta.

Aktuální sazbu srážkové daně z dividend a její mechanismus ověřte v aktuálním znění ZDP nebo u Finanční správy ČR.

Jak se daní dividenda ze zahraniční akcie u českého rezidenta?

Situace je výrazně složitější. Český rezident jako fyzická osoba zdaňuje celosvětový příjem v ČR — dividenda ze zahraniční akcie tak vstupuje do jeho daňového přiznání jako příjem ze zahraničí. Současně zahraniční stát zpravidla strhne vlastní srážkovou daň podle své legislativy a SZDZ.

Mechanika je třístupňová:

1. Země zdroje: zahraniční stát strhne srážkovou daň ve výši dle SZDZ (nebo plnou domácí sazbu, pokud SZDZ není nebo investor neprokáže rezidenci).
2. ČR — zařazení do přiznání: dividenda vstupuje do daňového přiznání jako příjem ze zahraničí a podléhá českému zdanění.
3. Zápočet zahraniční daně: za podmínek SZDZ lze zahraniční sraženou daň započítat proti české dani — viz Započet zahraniční srážkové daně krok za krokem.

Práh pro povinnost podat přiznání: Zaměstnanec, který má kromě mzdy zdanitelné příjmy nad orientačně 20 000 Kč za rok (sem patří i zahraniční dividendy), má povinnost podat daňové přiznání. Aktuální hranici ověřte u Finanční správy.

15 % vs. 23 %: Zahraniční dividendy lze zdanit jako samostatný základ daně sazbou 15 % (§16a) — vyhnete se tím progresivní sazbě 23 %, která jinak dopadá na část obecného základu nad progresivní hranicí (orientačně 36násobek průměrné mzdy, ~1,76 mil. Kč k 2026). Orientačně k 2026, ověřte.

Detailní pravidla najdete v článcích Dividendy ze zahraničí a jejich zdanění (rozcestník) a Samozdanění dividend prakticky.

Aktuální výši srážkových sazeb pro konkrétní zemi a aplikaci SZDZ ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce.

Co dělá rozdíl smlouva o zamezení dvojího zdanění?

SZDZ je dvoustranná mezinárodní smlouva, která určuje, jak se rozdělí daňová pravomoc mezi dvěma státy u příjmů s mezinárodním prvkem. U dividend SZDZ typicky stanovuje sníženou srážkovou sazbu v zemi zdroje (oproti plné domácí sazbě) a definuje, jak druhý stát (stát rezidence) uplatní zápočet.

Bez SZDZ by mohlo dojít k dvojímu plnému zdanění: plná domácí srážka v zemi zdroje + plná česká daň. SZDZ zpravidla nastaví srážku v zemi zdroje níž (typicky 5–15 % podle smlouvy) a v ČR umožní zápočet sražené zahraniční daně.

ČR má uzavřeny SZDZ s desítkami zemí (všechny vyspělé jurisdikce zahrnuty). Konkrétní výši srážkové sazby pro vaši zemi zdroje najdete v textu příslušné SZDZ nebo v přehledu Finanční správy. Praktický důsledek: investor by si měl ohlídat, že broker aplikuje sníženou sazbu podle SZDZ — k tomu typicky slouží formulář W-8BEN (USA) nebo obdobný dokument prokazující daňovou rezidenci.

Konkrétní sazby a aktuální stav SZDZ ověřte u Finanční správy ČR — smlouvy se občas mění a novelizují.

Jak je to u distribučních ETF a proč záleží na domicilu fondu?

U distribučních ETF, které pravidelně vyplácejí dividendu, vzniká dvojí srážková situace: 1) země zdroje konkrétní akcie v portfoliu fondu, 2) země domicilu samotného fondu. To se nazývá „withholding tax leakage” a má reálný dopad na výnos.

Příklad mechaniky: irský domicilovaný ETF držící americké akcie obdrží dividendy z USA — USA strhnou srážku podle americko-irské SZDZ (typicky 15 %). Fond pak v Irsku dividendu reinvestuje nebo dále vyplatí. Když fond vyplatí dividendu českému investorovi, druhá srážka u zdroje (v Irsku) se neuplatní — Irsko u akumulačních i distribučních ETF zpravidla nesráží. Český investor pak dividendu zahrnuje do svého přiznání.

U amerických ETF (fond s domicilem USA) je situace jiná: USA při výplatě nerezidentovi srážejí srážku podle SZDZ (typicky 15 % s formulářem W-8BEN), což se v ČR znovu posuzuje a započítává.

Konkrétní mechanismus pro váš fond a jeho domicil ověřte v KID/factsheetu fondu a u daňového poradce.

Existuje způsob, jak se zdanění dividend vyhnout legálně?

Ano, ale jen v určitém smyslu. Volbou akumulačních ETF namísto distribučních se vyhnete pravidelné dividendové dani u investora — akumulační fond dividendy z portfolia interně reinvestuje a žádná dividendová daňová událost na úrovni českého investora nevzniká. Zdanění se odloží do okamžiku prodeje podílu, kdy se posuzuje časový test 3 roky.

To je obvyklá doporučovaná strategie pro dlouhodobé portfolio v ČR — viz Akumulační vs distribuční ETF. Pozor ale: na úrovni fondu samotného srážkové daně z dividend stále probíhají (fond drží americké akcie a USA stále srážejí). Z těchto „leakage” se investor nedostane — jsou součástí TER fondu.

Druhá legální cesta: zaříznutí dividendových akcií do DIPu (Dlouhodobý investiční produkt) může za zákonných podmínek odložit nebo redukovat daňové dopady — viz DIP a daňová úspora. Konkrétní podmínky ověřte u poradce.

Strategii pro vaše portfolio konzultujte s daňovým poradcem — ne každý investor má prospěch z akumulační varianty.

Shrnutí a co dál

Pro českého rezidenta jsou klíčové dva režimy zdanění dividend: česká akcie = srážka u zdroje, do přiznání zpravidla nevstupuje; zahraniční akcie = vstupuje do přiznání jako příjem ze zahraničí, zahraniční srážka se za podmínek SZDZ započítává. U distribučních ETF rozhoduje domicil fondu; u akumulačních ETF na úrovni investora dividendová daň zpravidla nevzniká.

Související články: Dividendy ze zahraničí a jejich zdanění (rozcestník), Samozdanění dividend prakticky, Zápočet zahraniční srážkové daně krok za krokem, Akumulační vs distribuční ETF.

S orientací v přiznání pomůže daňový asistent; brokera s kvalitním daňovým reportem najdete ve srovnání nejlepších ETF brokerů. Přehled daňových témat najdete na /dane/.

Upozornění (YMYL): Daňová pravidla pro zdanění dividend v ČR závisí na rezidenci investora, zemi zdroje, SZDZ a typu fondu. Sazby a smlouvy se mohou měnit. Informace v tomto článku jsou obecné a nepředstavují daňové poradenství. Před jakýmkoliv investičním a daňovým rozhodnutím konzultujte certifikovaného daňového poradce.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →