Alokace aktiv je strategické rozdělení portfolia mezi různé třídy aktiv — nejčastěji akcie, dluhopisy a hotovost. Výzkum opakovaně ukazuje, že toto rozhodnutí vysvětluje drtivou většinu rozdílů ve výnosech mezi portfolii; výběr konkrétních titulů hraje roli až sekundární.
Horizont a tolerance k riziku jako vodítka
Investor s dlouhým horizontem si může dovolit vyšší podíl akcií: krátkodobá volatilita mu nevadí, protože má čas ji přečkat a sklidit dlouhodobou prémii. Naopak investor blízko důchodu nebo s nízkou tolerancí k výkyvům přidává dluhopisy, které stabilizují portfolio za cenu nižšího očekávaného výnosu.
Alokace jako živý dokument
Alokace aktiv není jednorázové rozhodnutí — s měnícím se horizontem a životní situací se mění. Pravidelné rebalancování vrací portfolio k cílové alokaci poté, co tržní pohyby posunuly podíly jednotlivých tříd. Efektivní nástrojem je diverzifikace přes globální ETF. Více na pilíři ETF.