Dluhopisové ETF: jak je vybrat podle typu, durace a měny

Dluhopisové ETF vyberete podle čtyř parametrů: typu emitenta (státní vs. firemní), ratingu (investment grade vs. high yield), durace (krátká, střední, dlouhá) a měny, zejména zda je fond zajištěný do CZK či EUR. Pro stabilizační složku portfolia českého investora se nejčastěji hodí globální agregátní investment grade ETF s rozumnou durací a měnovým zajištěním do EUR nebo CZK, ve verzi akumulační.

Jaké typy dluhopisových ETF existují?

Dluhopisové ETF se primárně liší tím, koho fond úvěruje a v jaké kvalitě.

Z tabulky plyne, že „dluhopisové ETF” není homogenní třída: high yield se v krizích chová spíš jako akcie, zatímco mezinárodní státní dluhopisy vyspělých zemí jsou typickým defenzivním aktivem.

Co je durace a proč na ní záleží?

Durace přibližně udává, o kolik procent klesne (nebo vzroste) cena dluhopisového fondu, pokud výnosy do splatnosti vzrostou (nebo klesnou) o jeden procentní bod. Fond s durací 7 let tak při růstu sazeb o 1 p.b. ztratí přibližně 7 % ceny; při poklesu o 1 p.b. naopak získá zhruba stejně.

Ilustrativní číselný příklad (zaokrouhlený, nikoli doporučení): držíte podíl v agregátním fondu za zhruba 100 000 Kč s efektivní durací 7 let. Pokud tržní sazby vzrostou o 1 procentní bod, hodnota podílu krátkodobě klesne přibližně o 7 %, tedy zhruba o 7 000 Kč na cca 93 000 Kč. U fondu s durací 2 roky by stejný pohyb sazeb znamenal pokles jen kolem 2 % (cca 2 000 Kč). Jde o aproximaci pro malé změny sazeb; u velkých pohybů hraje roli i konvexita, takže skutečný dopad se mírně liší.

Praktický důsledek: čím delší durace, tím větší kolísavost a tím větší citlivost na rozhodnutí centrálních bank. Krátkodobé dluhopisové ETF (durace do 3 let) jsou téměř hotovostní náhražkou s mírně vyšším výnosem; dlouhodobé (durace 10+) mohou mít kolísavost srovnatelnou s akciemi. Střední durace 5–7 let je typický kompromis u agregátních fondů.

Konkrétní hodnotu efektivní durace najdete v KID nebo factsheetu konkrétního fondu, postup ukazuje jak číst KID u ETF.

Měnové zajištění, kdy ho chtít?

U cizoměnového dluhopisového ETF (typicky USD nebo EUR) může být kurzové riziko větší než samotná kolísavost dluhopisů. Pohyb koruny vůči euru či dolaru o několik procent ročně je běžný, zatímco výnos kvalitních IG dluhopisů se pohybuje v jednotkách procent. Měnové výkyvy tak mohou zcela přehlušit roli, kterou dluhopisová složka v portfoliu má: stabilizaci.

Měnově zajištěná (hedged) varianta tento šum potlačuje pomocí měnových forwardů. Za to platíte mírně vyšším TER (řádově o 0,05 až 0,20 procentního bodu) a hlavně tím, že hedging snižuje výnos o úrokový diferenciál mezi měnami: pokud jsou eurové sazby nižší než dolarové, zajištění do eura výnos snižuje. Pro českého investora má hedging do CZK nebo EUR u dluhopisové složky typicky ekonomicky větší smysl než u akciové, kde kurzové riziko v dlouhém horizontu z velké části vyšumí.

Pokud konkrétní fond v CZK hedged variantě neexistuje, je obvykle rozumnější volit EUR hedged před nezajištěnou USD verzí. Koruna se k euru historicky pohybuje výrazně méně než k dolaru. Detailně se měnám u ETF věnuje článek ETF, měna a kurzové riziko.

Jak se dluhopisové ETF daní v Česku?

Distribuční dluhopisové ETF vyplácí pravidelný úrokový nebo kupónový příjem (technicky často klasifikovaný jako dividenda fondu), ten je zdanitelným příjmem v roce výplaty a nelze ho odložit. Akumulační varianta naopak kupóny reinvestuje uvnitř fondu a daňová událost vzniká až při prodeji podílu. Pokud splníte časový test (držba déle než tři roky), může být celý příjem z prodeje pro fyzickou osobu osvobozen.

Pro běžného českého investora, který buduje portfolio v horizontu let, je proto akumulační dluhopisové ETF administrativně i daňově jednodušší, analogicky jako u akciových fondů. Mechaniku rozdílu rozebírá článek akumulační vs. distribuční ETF.

Upozornění: Daňová pravidla pro úrokové, kupónové a dividendové příjmy se mění a jejich aplikace závisí na celkové situaci investora. Konkrétní podmínky ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Tento článek není daňovým ani investičním poradenstvím.

Jakou roli má dluhopisové ETF v portfoliu?

Dluhopisová složka v portfoliu plní tři role: stabilizaci kolísání, zdroj likvidity v krizích a, u kvalitních státních dluhopisů, částečně negativní korelaci k akciím. Z toho plyne výběr: chcete-li skutečnou stabilizaci, hledejte vysoký rating (IG, ideálně globální agregát) a rozumnou duraci, ne nejvyšší výnos.

High yield ETF do „stabilizační“ části portfolia spíše nepatří. V krizích koreluje s akciemi, takže neplní svou diverzifikační roli právě tehdy, když ji nejvíc potřebujete. Pokud chcete vyšší výnos a jste ochotni nést srovnatelné riziko, je jednodušší zvýšit váhu akciové složky než zaměňovat dluhopisy za high yield.

Pro představu o velikosti trhu: největší americké dluhopisové fondy spravují stovky miliard dolarů (Vanguard Total Bond a iShares Core US Aggregate řádově 130 až 150 miliard USD), velké evropské UCITS agregátní fondy se pohybují v jednotkách miliard eur. Vyšší objem zpravidla znamená lepší likviditu a užší cenové rozpětí.

Pro představu, jak vypadá typický globální agregátní (a měnově zajištěný) dluhopisový fond, uvádíme jeden ilustrativní příklad z této kategorie:

Konkrétní fond i jeho dostupnost vždy posuzujte podle KID a podle nabídky svého brokera; orientaci v tom, kde dluhopisová ETF vůbec koupit, dává srovnání nejlepší ETF brokeři.

Vliv váhy dluhopisů na celkový profil portfolia podle věku rozebírá článek alokace akcií a dluhopisů podle věku; jak samotný poměr akciové a dluhopisové složky nastavit, rozebírá dluhopisové vs. akciové ETF: jak nastavit poměr. Jak konkrétně sestavit více ETF do portfolia, ukazuje kolik ETF do portfolia.

Na co se dívat v KID a factsheetu?

Před nákupem dluhopisového ETF si v KID a factsheetu ověřte: efektivní duraci (kolísavost na sazbách), průměrný rating (kreditní riziko), výnos do splatnosti (yield to maturity, indikuje očekávaný výnos), TER, replikační metodu, měnu fondu a zda existuje hedged varianta do CZK či EUR. Pro představu, TER se u dluhopisových ETF pohybuje orientačně mezi 0,07 a 0,25 % ročně (nejlevnější jsou široké státní a agregátní fondy od zhruba 0,07 až 0,10 %, dráž vychází firemní investment grade kolem 0,20 %), zatímco výnos do splatnosti se u kvalitních agregátních a státních fondů v posledních letech pohyboval orientačně kolem 3 až 4,5 %. Není to garantovaný výnos, mění se s tržními sazbami, proto vždy čtěte aktuální KID. Tracking difference vůči indexu řekne víc než samotné TER. Proč, vysvětluje článek TER v praxi.

Modelovou kalkulaci, jak dluhopisová složka ovlivní složený výnos celého portfolia, si můžete pohrát v nástroji ETF Compounder.

Časté chyby při výběru dluhopisového ETF

Honba za nejvyšším výnosem. Vyšší výnos do splatnosti zpravidla znamená vyšší kreditní nebo úrokové riziko. U „stabilizační“ složky portfolia jdete proti smyslu té složky.

Ignorování měnového rizika. Nezajištěný USD dluhopisový fond v portfoliu českého investora není čistě dluhopisová expozice, je to z velké části sázka na kurz USD/CZK.

Záměna high yield za „lepší dluhopisy“. High yield se v krizích chová jako rizikové aktivum; v portfoliu typicky nahrazuje, ne doplňuje akciovou složku.

Příliš dlouhá durace v rostoucích sazbách. Dlouhá durace přináší kupónový výnos v klidných obdobích, ale prudké zvýšení sazeb způsobí kapitálovou ztrátu srovnatelnou s akciovým poklesem. Sladit duraci s investičním horizontem je u dluhopisové složky důležitější než u akcií.

Často kladené otázky

Kam dál?

Přehled všech témat k ETF najdete na /etf/. Pro celkový výběr fondu doporučujeme jak vybrat ETF a jak číst KID u ETF; pro dopad měn pak ETF, měna a kurzové riziko. Modelovat složený výnos portfolia můžete v nástroji ETF Compounder.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →