Zaměstnanec, jehož investice generují zdanitelné příjmy — typicky zahraniční dividendy, příjem z prodeje cenných papírů nad zákonný limit pro osvobození, nebo úroky a kupóny z dluhopisů — ztrácí možnost nechat daně vyřešit zaměstnavatelem přes roční zúčtování a musí podat daňové přiznání sám. Klíčový moment je překročení limitu pro „ostatní příjmy” nebo nutnost samozdanění zahraničních dividend (zaměstnavatel nemůže započíst zahraniční srážkovou daň). Konkrétní limity pro rok 2026 ověřte u Finanční správy — pravidla a hranice se postupně mění.
Pro mnoho zaměstnanců-investorů jde o nečekaný administrativní závazek. Zaměstnavatel za zaměstnance roční zúčtování provede jen tehdy, pokud zaměstnanec neměl žádné jiné příjmy přesahující zákonem stanovenou hranici. Jakmile investice generují zdanitelný příjem, tato podmínka přestane platit a přiznání se stává povinností zaměstnance.
Upozornění (YMYL): Tento článek popisuje obecné principy daňové povinnosti zaměstnance-investora platné k datu vydání. Daňová pravidla se mohou měnit a jejich aplikace závisí na konkrétní situaci. Vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.
Jak funguje roční zúčtování daně pro zaměstnance?
Roční zúčtování daně je zjednodušená forma vyrovnání daňové povinnosti, kterou provádí zaměstnavatel za zaměstnance. Zaměstnavatel celý rok strhává zálohy na daň z příjmů ze mzdy a na konci roku provede vyrovnání — vrátí přeplatek nebo doplatí nedoplatek — bez nutnosti, aby zaměstnanec cokoliv podával na finanční úřad.
Tato výhoda ale platí pouze tehdy, pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky. Jednou z klíčových podmínek je, že zaměstnanec neměl jiné příjmy (tzv. příjmy mimo závislou činnost, tedy §7–§10) přesahující zákonem stanovenou hranici — orientačně 20 000 Kč/rok. Jakmile zdanitelné jiné příjmy tuto hranici překročí, roční zúčtování padá a zaměstnanec musí podat přiznání sám. Výše hranice je určena zákonem; aktuální hodnotu (k 2026) vždy ověřte u Finanční správy ČR.
Pokud zaměstnanec tuto podmínku nesplní, musí podat daňové přiznání sám. Roční zúčtování pak zaměstnavatel neprovede.
Kdy investiční příjmy zakládají povinnost podat přiznání?
Investiční příjmy mohou povinnost podat daňové přiznání založit dvěma různými způsoby — závisí na povaze příjmu:
Dividendy ze zahraničí jsou zdanitelným příjmem v roce výplaty a zaměstnavatel je v ročním zúčtování zohledňovat nemůže — nezná je. Každá dividenda přijatá ze zahraničního ETF nebo akcie je příjmem, který zaměstnanec musí přiznat sám. Pokud tyto příjmy překročí zákonnou hranici pro „jiné příjmy” (orientačně 20 000 Kč/rok), je podání přiznání povinné. I pod touto hranicí může v závislosti na okolnostech povinnost vzniknout — přesné posouzení ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.
Klíčový rozdíl pro zaměstnance: česká dividenda vyřízená srážkovou daní u zdroje se do limitu 20 000 Kč jiných příjmů nezapočítává (je daňově vypořádaná a do přiznání nevstupuje). Zahraniční dividenda se naopak do limitu započítává a zaměstnanec ji přiznává sám v hrubé výši. Právě zahraniční dividenda je proto nejčastějším důvodem, proč zaměstnanec-investor ztrácí roční zúčtování.
Příjem z prodeje cenných papírů, který není osvobozen — tedy případ, kdy nebyl splněn časový test ani podmínka hodnotového limitu — vstupuje do základu daně. Příjem z prodeje (nikoliv pouze zisk) se posuzuje vůči zákonné hranici pro „jiné příjmy”; při překročení vzniká povinnost podat přiznání.
Příjem z prodeje cenných papírů, který je osvobozen — je-li příjem osvobozen a jeho výše překročí zákonnou hranici pro oznamovací povinnost, nejedná se o základ daně, ale může vzniknout samostatná oznamovací povinnost (viz článek o oznamovací povinnosti osvobozeného příjmu). Tato situace sama o sobě nemusí zakládat povinnost podat daňové přiznání — ale je třeba ji posoudit.
Klíčové číslo — výše zákonné hranice pro „jiné příjmy” — ověřte u Finanční správy ČR, protože ji lze novelizovat.
Konkrétní posouzení vaší situace závisí na výši a kombinaci příjmů — konzultujte s daňovým poradcem nebo Finanční správou.
Jak dividendy ze zahraničí vstupují do přiznání?
Dividendy ze zahraničních ETF a akcií jsou zdanitelným příjmem, i když zahraniční broker nebo fond část daně srazil před výplatou. Zahraniční srážková daň je sice sražena, ale česká daňová povinnost tím zpravidla automaticky nezaniká — závisí na smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a zemí, kde má fond nebo emitent domicil.
V praxi to znamená:
- Zahraniční broker vyplatí dividendu po srážce zahraniční daně.
- Český investor dividendu obdrží a musí ji uvést v daňovém přiznání jako příjem ze zahraničí.
- V přiznání lze za určitých podmínek uplatnit zápočet zahraniční daně vůči české daňové povinnosti — výsledná česká daň se tím může snížit.
- Konkrétní postup zápočtu závisí na příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění a na typu příjmu.
Pro vyplnění přiznání potřebujete přehled všech dividend za zdaňovací rok — datum výplaty, hrubou výši dividendy a výši sražené zahraniční daně. Kvalita těchto výpisů se mezi brokery liší; některé platformy poskytují daňové výpisy přímo, jiné vyžadují ruční sestavení přehledu z trasakcí.
Konkrétní postup zdanění zahraničních dividend a uplatnění zápočtu ověřte u Finanční správy ČR nebo konzultujte s daňovým poradcem.
Co musí zaměstnanec k přiznání doložit?
Zaměstnanec, který podává daňové přiznání kvůli investicím, potřebuje tři skupiny dokladů:
Ze zaměstnání:
- Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od zaměstnavatele (zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vydat). Toto potvrzení nahrazuje to, co by zaměstnavatel jinak provedl přes roční zúčtování.
Z investic — příjmy z prodeje cenných papírů:
- Přehled nákupů a prodejů s daty a cenami pro výpočet základu daně nebo prokázání osvobození.
- Výpisy z brokera (obchodní deník, výpis transakcí).
Z investic — dividendy:
- Výpis přijatých dividend s datem, hrubou výší a sraženou zahraniční daní.
- Potvrzení o sražené zahraniční dani (některé brokery toto potvrzení vydávají jako samostatný dokument; jiné ho zahrnují do ročního výpisu).
Přiznání se podává ve standardní lhůtě — orientačně k roku 2026 papírově do 1. 4., elektronicky do 4. 5. a se zástupcem-daňovým poradcem do 1. 7. roku následujícího po zdaňovacím období. Aktuální termíny ověřte u Finanční správy ČR.
Jak poznat, zda vás povinnost týká — rychlý přehled situací
| Situace | Povinnost podat přiznání? |
|---|---|
| Zaměstnanec, žádné investice | Ne — zaměstnavatel provede roční zúčtování |
| Prodej ETF pod hodnotovým limitem (orient. 100 000 Kč/rok) | Ne — příjem osvobozen |
| Prodej ETF se splněným časovým testem (osvobozený příjem) | Přiznání zpravidla ne, ale možná oznamovací povinnost |
| Tuzemská dividenda vyřízená srážkou u zdroje | Zpravidla ne (nezapočítává se do limitu 20 000 Kč) |
| Dividendy ze zahraničního ETF/akcie | Zpravidla ano — započítává se do limitu 20 000 Kč a přiznává sám |
| Jiné zdanitelné příjmy §7–§10 nad orient. 20 000 Kč/rok | Ano — padá roční zúčtování |
| Prodej ETF bez časového testu, příjem nad orient. 100 000 Kč/rok | Ano, přiznání povinné |
| Prodej kryptoměn nad limit / nad strop osvobození | Ano |
| Prodej s příjmem nad 5 mil. Kč osvobození (časový test splněn) | Oznamovací povinnost; přiznání ne, pokud jiné příjmy nevyžadují |
Tabulka je zjednodušená a slouží jako orientace. Konkrétní situace vždy ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce.
Na co si dát zvláštní pozor
Souběh více zaměstnavatelů v jednom roce — pokud jste v průběhu roku pracovali pro více zaměstnavatelů souběžně (nikoliv postupně), povinnost podat přiznání vzniká i bez investičních příjmů.
Přiznání je letos povinné — a příští rok také — povinnost podat přiznání se váže k danému zdaňovacímu roku. Každý rok je třeba posoudit znovu; výše příjmů z investic se rok od roku mění.
Akumulační ETF bez dividend — pokud investujete výhradně do akumulačních ETF, průběžná dividendová povinnost nevzniká. Daňová událost nastane až při prodeji. Tento přístup výrazně zjednodušuje roční posouzení.
Kryptoaktiva — od roku 2025 jsou kryptoaktiva v zákoně o daních z příjmů samostatně upravena. Příjmy z jejich prodeje (pod zákonnou hranicí osvobození) mohou rovněž zakládat povinnost podat přiznání — ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR.
Celkové posouzení vaší daňové situace vyžaduje znalost všech příjmů a okolností — vždy konzultujte s daňovým poradcem nebo Finanční správou.
Shrnutí a co dál
Zaměstnanec-investor musí každý rok posoudit, zda jeho investiční příjmy překračují zákonné hranice a zakládají povinnost podat daňové přiznání. Dividendy ze zahraničí tuto povinnost zakládají velmi snadno; příjmy z prodeje závisí na výši a splnění osvobozovacích podmínek. Klíčem je průběžná evidence transakcí a včasné zajištění daňových výpisů od brokera.
Tento článek řeší, zda přiznání podat. Jakmile víte, že ano, navazuje praktický návod, jak ho jako zaměstnanec vyplnit (§6 mzda + §8 dividendy + §10 prodeje, podklady, časté chyby): Daň pro zaměstnance-investora — jak podat. Mechaniku zápočtu zahraniční srážky rozebírá zápočet zahraniční srážkové daně krok za krokem a širší kontext dividendy ze zahraničí. Rychlé orientační posouzení nabízí Daňový asistent.
Přehled daňových témat pro investory najdete na /dane/.
Upozornění (YMYL): Daňová pravidla pro zaměstnance s investičními příjmy se mohou měnit. Informace v tomto článku jsou obecné a popisují principy platné k datu vydání — nepředstavují daňové poradenství. Před jakýmkoliv daňovým rozhodnutím vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo konzultujte certifikovaného daňového poradce.
Časté dotazy
Musí zaměstnanec danit dividendy?
Záleží na původu. Tuzemská dividenda je zpravidla vyřízena srážkovou daní u zdroje a do přiznání nevstupuje. Zahraniční dividendu zaměstnanec přiznává sám v hrubé výši a započítává ji do limitu „jiných příjmů".
Počítá se česká dividenda do limitu 20 000 Kč?
Ne. Česká dividenda vyřízená srážkovou daní u zdroje se do limitu 20 000 Kč jiných příjmů nezapočítává. Zahraniční dividenda se do něj naopak započítává a přiznává ji zaměstnanec sám.
Kdy zaměstnanec ztrácí roční zúčtování?
Zpravidla tehdy, když má zdanitelné jiné příjmy §7–§10 (např. zahraniční dividendy nebo neosvobozený prodej cenných papírů) nad orientačně 20 000 Kč/rok, nebo souběžně více zaměstnavatelů. Pak musí podat přiznání sám. Hodnotu ověřte u FS.
Kolik si může zaměstnanec přivydělat bez přiznání?
Orientačně do 20 000 Kč/rok zdanitelných jiných příjmů (§7–§10) si může zaměstnanec ponechat roční zúčtování bez nutnosti podat přiznání. Osvobozené příjmy se do limitu nepočítají. Aktuální hranici ověřte u Finanční správy.
Zdroje
- Finanční správa — daňové přiznání fyzických osobfinancnisprava.cz
