Časový test 3 roky detailně — kdy je prodej osvobozen

Časový test je nejsilnější osvobozovací podmínka pro příjem z prodeje cenných papírů v ČR: při splnění zákonné doby držení (přesahující 3 roky) je příjem zpravidla osvobozen od daně z příjmů FO bez ohledu na jeho výši. Důležitá změna od 1. 1. 2026: dřívější roční hodnotový strop (orientačně 40 mil. Kč), nad který osvobození u velmi vysokých objemů neplatilo, byl pro cenné papíry a obchodní podíly zrušen — osvobození po splněném testu je u nich nově neomezené. Strop (orientačně 40 mil. Kč v úhrnu) zůstává jen u kryptoaktiv. Aktuální stav k roku 2026 ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.

Tento článek vysvětluje, co přesně se počítá do doby držení, jak test funguje při postupných nákupech a kde jsou nejčastější omyly. Druhou, nezávislou osvobozovací podmínkou je hodnotový limit 100 000 Kč, který se uplatní u pozic bez splněného časového testu.

Upozornění (YMYL): Tento článek popisuje obecné principy zdanění investic platné k datu vydání. Daňová pravidla se mohou měnit a jejich aplikace závisí na konkrétních okolnostech. Vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.

Co časový test je a koho se týká?

Časový test je daňový institut zakotvený v zákoně o daních z příjmů, podle kterého je příjem fyzické osoby z prodeje cenného papíru osvobozen od daně z příjmů FO, pokud byl cenný papír držen déle než stanovenou dobu. Aktuálně platná zákonná lhůta přesahuje 3 roky — přesné znění a výjimky ověřte v aktuálním zákoně nebo u daňového poradce.

Časový test se vztahuje na příjem z prodeje cenných papírů — tedy na akcie, podíly v ETF, podílové listy a podobné instrumenty, které fyzická osoba prodává. Netýká se dividend ani jiných průběžných výnosů z držení cenných papírů.

Koho se test týká konkrétně: každé fyzické osoby v Česku, která prodává cenné papíry ze svého vlastního portfolia (mimo rámec podnikání). Pokud cenné papíry držíte přes DIP nebo jiný speciální daňový rámec, pravidla se mohou lišit — ověřte u poradce.

Jak se počítá doba držení?

Doba držení se počítá od data nabytí (nákupu) cenného papíru do data jeho prodeje. Zní to jednoduše — ale komplikuje se to ve chvíli, kdy jste nakupovali postupně.

Postupné nákupy (DCA strategie): Každý nákup má svůj vlastní „hodiny”. Pokud jste například nakupovali stejné ETF každý měsíc po dobu čtyř let a nyní prodáváte část pozice, starší nákupy časový test splňují, nové ještě nemusí. Prodej se přiřazuje konkrétním nákupům — metoda přiřazení má svá pravidla dle daňové praxe; konkrétní postup ověřte u poradce nebo v pokynech Finanční správy.

Pořizovací cena při postupných nákupech: Pořizovací cena cenného papíru při prodeji se dle aktuální daňové praxe typicky stanovuje metodou váženého průměru. To znamená, že není možné libovolně „vybírat”, za jakou pořizovací cenu jste papír koupili — průměr se počítá z celého portfolia daného cenného papíru. Přesný způsob výpočtu ověřte u daňového poradce nebo v metodickém pokynu Finanční správy.

Datum nákupu: Rozhodující je datum skutečného nabytí (settlement, tedy vypořádání obchodu), nikoliv datum zadání pokynu. U investičních platforem jsou tyto datumy zpravidla odlišné o jeden až dva pracovní dny — v praxi to při ročním výpočtu bývá relevantní zejména pro nákupy na konci roku.

Listinné vs. zaknihované cenné papíry: U běžných investorů jdou prakticky výhradně o zaknihované cenné papíry (akcie, ETF a podílové listy vedené na majetkovém účtu u brokera) — u nich se doba držení zpravidla počítá od zápisu na majetkový účet. U vzácnějších listinných cenných papírů (fyzicky existující dokument) se počítá zpravidla od jejich převzetí. Pro většinu retailových portfolií je tedy relevantní zaknihovaná varianta; konkrétní okamžik nabytí ověřte ve výpisu od brokera nebo u daňového poradce.

Přesný způsob výpočtu doby držení a pořizovací ceny ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce — metodika se může vyvíjet.

Jak to souvisí s ročním limitem příjmu z prodeje?

Hodnotový limit a časový test jsou dvě samostatné osvobozovací podmínky, které fungují paralelně — každá z nich může stačit sama o sobě.

Časový test se použije tehdy, kdy je splněna podmínka doby držení — a v takovém případě je příjem z prodeje osvobozen bez ohledu na jeho výši. Roční limit příjmu je naopak relevantní tehdy, kdy časový test splněn není (typicky pro nové nákupy v rámci DCA strategie), ale celkový příjem z prodeje těchto „neodpočítaných” cenných papírů za rok zůstává pod zákonnou hranicí.

Praktický scénář: investor prodává ve stejném roce dvě pozice — jednu starší (časový test splněn, příjem osvobozen) a jednu mladší (časový test nesplněn). U mladší pozice záleží na celkovém ročním příjmu z prodeje cenných papírů bez splněného testu — pokud zůstane pod zákonným limitem 100 000 Kč, je osvobozen i bez testu. Pokud limit překročí, vstupuje do základu daně celý příjem (ne jen přesah). Definici a mechaniku limitu rozebírá samostatný článek o hodnotovém limitu 100 000 Kč.

Pozor na zrušený 40mil. strop u CP od 2026: Do konce roku 2025 platilo, že i příjem ze splněného časového testu byl osvobozen jen do ročního agregovaného stropu (orientačně 40 mil. Kč), a velmi vysoké objemy nad něj se danily. Od 1. 1. 2026 byl tento strop pro cenné papíry a obchodní podíly zrušen — po splněném časovém testu je u nich osvobození neomezené. U kryptoaktiv ovšem strop (orientačně 40 mil. Kč v úhrnu) zůstává v platnosti i nadále. Aktuální znění ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.

Obchodní podíly (s.r.o.) mají vlastní lhůtu: Tento článek je o cenných papírech (3letý test). U převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným platí delší 5letý časový test podle § 4 ZDP. Princip je obdobný, lhůta je ale jiná — podíly v s.r.o. nejsou cenné papíry.

Týká se časový test i dividend?

Ne. Časový test se vztahuje výhradně na příjem z prodeje cenných papírů — nikoli na dividendy. Dividendy jsou zdanitelným příjmem v roce výplaty bez ohledu na délku držení daného cenného papíru.

Toto je jeden z nejrozšířenějších omylů: investor, který drží distribuční ETF déle než zákonnou lhůtu, se nemůže dovolávat časového testu u dividend, které mu fond vyplatil. Dividendy podléhají odlišnému daňovému režimu — podrobně viz článek Daně z ETF v Česku.

Akumulační ETF v tomto ohledu nabízí výhodu: fond dividendy reinvestuje interně a investor je fyzicky nepřijímá, takže průběžná dividendová daňová událost nevzniká. Daňová povinnost vzniká až prodejem podílu, kdy lze — po splnění zákonné doby držení — uplatnit časový test na celý příjem z prodeje (včetně části odpovídající reinvestovaným dividendám).

Časté omyly

Omyl 1: „Počítám dobu od prvního nákupu.” Pokud jste nakupovali opakovaně, každý nákup má svou vlastní lhůtu. Průměrná doba držení portfolia není totéž, co splnění časového testu pro konkrétní prodávaný blok.

Omyl 2: „Časový test platí i pro dividendy.” Neplatí. Výhradně pro příjem z prodeje.

Omyl 3: „Po 3 letech jsem automaticky osvobozen.” Zákonná lhůta je podmínka nutná, ale přesné znění zákona (definice cenného papíru, výjimky pro určité instrumenty) se může lišit. Ověřte u poradce, zda váš konkrétní instrument podmínky splňuje.

Omyl 4: „Datum nákupu = datum zadání pokynu.” Rozhodující je datum vypořádání (settlement), nikoliv datum pokynu. V praxi to bývá o 1–2 pracovní dny později.

Omyl 5: „Můžu si vybrat, které nákupy prodávám.” Pořizovací cena se dle aktuální praxe počítá metodou váženého průměru — není možné libovolně přiřazovat konkrétní nákupy ke konkrétním prodejům.

Přehled všech daňových témat pro investory nabízí /dane/. Kompletní rozbor zdanění ETF, dividendového režimu a přiznání najdete v článku Daně z ETF v Česku. Velké osvobozené prodeje navíc mohou spadat pod oznámení osvobozených příjmů nad 5 mil. Kč.

Časový test se uplatňuje na konkrétní nakoupené pozice — datum nabytí i pořizovací cenu zpravidla najdete v exportu transakcí od brokera. Přehled platforem s kvalitními daňovými výpisy nabízí srovnání nejlepších ETF brokerů. Pro orientační výpočet daňového dopadu prodeje můžete využít daňový asistent.

Upozornění (YMYL): Daňová pravidla pro zdanění investic v Česku se mění a jejich aplikace závisí na konkrétních okolnostech každého investora. Informace v tomto článku jsou obecné a popisují principy platné k datu vydání — nepředstavují daňové poradenství. Před jakýmkoliv daňovým rozhodnutím vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo konzultujte certifikovaného daňového poradce.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →