Časový test je nejsilnější osvobozovací podmínka pro příjem z prodeje cenných papírů v ČR: při splnění zákonné doby držení (přesahující 3 roky) je příjem zpravidla osvobozen od daně z příjmů FO bez ohledu na jeho výši. Důležitá změna od 1. 1. 2026: dřívější roční hodnotový strop (orientačně 40 mil. Kč), nad který osvobození u velmi vysokých objemů neplatilo, byl pro cenné papíry a obchodní podíly zrušen. Osvobození po splněném testu je u nich nově neomezené. Strop (orientačně 40 mil. Kč v úhrnu) zůstává jen u kryptoaktiv. Aktuální stav k roku 2026 ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.
Tento článek vysvětluje, co přesně se počítá do doby držení, jak test funguje při postupných nákupech a kde jsou nejčastější omyly. Druhou, nezávislou osvobozovací podmínkou je hodnotový limit 100 000 Kč, který se uplatní u pozic bez splněného časového testu.
Upozornění: Tento článek popisuje obecné principy zdanění investic platné k datu vydání. Daňová pravidla se mohou měnit a jejich aplikace závisí na konkrétních okolnostech. Vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.
Co časový test je a koho se týká?
Časový test je daňový institut zakotvený v zákoně o daních z příjmů, podle kterého je příjem fyzické osoby z prodeje cenného papíru osvobozen od daně z příjmů FO, pokud byl cenný papír držen déle než stanovenou dobu. Aktuálně platná zákonná lhůta přesahuje 3 roky, přesné znění a výjimky ověřte v aktuálním zákoně nebo u daňového poradce.
Časový test se vztahuje na příjem z prodeje cenných papírů, tedy na akcie, podíly v ETF, podílové listy a podobné instrumenty, které fyzická osoba prodává. Netýká se dividend ani jiných průběžných výnosů z držení cenných papírů.
Koho se test týká konkrétně: každé fyzické osoby v Česku, která prodává cenné papíry ze svého vlastního portfolia (mimo rámec podnikání). Pokud cenné papíry držíte přes DIP nebo jiný speciální daňový rámec, pravidla se mohou lišit, ověřte u poradce.
Jak se počítá doba držení?
Doba držení se počítá od data nabytí (nákupu) cenného papíru do data jeho prodeje. Zní to jednoduše, ale komplikuje se to ve chvíli, kdy jste nakupovali postupně.
Postupné nákupy (DCA strategie): Každý nákup má svůj vlastní „hodiny“. Pokud jste například nakupovali stejné ETF každý měsíc po dobu čtyř let a nyní prodáváte část pozice, starší nákupy časový test splňují, nové ještě nemusí. Prodej se přiřazuje konkrétním nákupům, metoda přiřazení má svá pravidla dle daňové praxe; konkrétní postup ověřte u poradce nebo v pokynech Finanční správy.
Pořizovací cena při postupných nákupech: Pořizovací cena cenného papíru při prodeji se dle aktuální daňové praxe typicky stanovuje metodou váženého průměru. To znamená, že není možné libovolně „vybírat”, za jakou pořizovací cenu jste papír koupili, průměr se počítá z celého portfolia daného cenného papíru. Přesný způsob výpočtu ověřte u daňového poradce nebo v metodickém pokynu Finanční správy.
Datum nákupu: Rozhodující je datum skutečného nabytí (settlement, tedy vypořádání obchodu), nikoliv datum zadání pokynu. U investičních platforem jsou tyto datumy zpravidla odlišné o jeden až dva pracovní dny, v praxi to při ročním výpočtu bývá relevantní zejména pro nákupy na konci roku.
Listinné vs. zaknihované cenné papíry: U běžných investorů jdou prakticky výhradně o zaknihované cenné papíry (akcie, ETF a podílové listy vedené na majetkovém účtu u brokera), u nich se doba držení zpravidla počítá od zápisu na majetkový účet. U vzácnějších listinných cenných papírů (fyzicky existující dokument) se počítá zpravidla od jejich převzetí. Pro většinu retailových portfolií je tedy relevantní zaknihovaná varianta; konkrétní okamžik nabytí ověřte ve výpisu od brokera nebo u daňového poradce.
Přesný způsob výpočtu doby držení a pořizovací ceny ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce, metodika se může vyvíjet.
Jak to souvisí s ročním limitem příjmu z prodeje?
Hodnotový limit a časový test jsou dvě samostatné osvobozovací podmínky, které fungují paralelně: každá z nich může stačit sama o sobě.
Časový test se použije tehdy, kdy je splněna podmínka doby držení, a v takovém případě je příjem z prodeje osvobozen bez ohledu na jeho výši. Roční limit příjmu je naopak relevantní tehdy, kdy časový test splněn není (typicky pro nové nákupy v rámci DCA strategie), ale celkový příjem z prodeje těchto „neodpočítaných“ cenných papírů za rok zůstává pod zákonnou hranicí.
Praktický scénář: investor prodává ve stejném roce dvě pozice, jednu starší (časový test splněn, příjem osvobozen) a jednu mladší (časový test nesplněn). U mladší pozice záleží na celkovém ročním příjmu z prodeje cenných papírů bez splněného testu. Pokud zůstane pod zákonným limitem 100 000 Kč, je osvobozen i bez testu. Pokud limit překročí, vstupuje do základu daně celý příjem (ne jen přesah). Definici a mechaniku limitu rozebírá samostatný článek o hodnotovém limitu 100 000 Kč.
Pozor na zrušený 40mil. strop u CP od 2026: Do konce roku 2025 platilo, že i příjem ze splněného časového testu byl osvobozen jen do ročního agregovaného stropu (orientačně 40 mil. Kč), a velmi vysoké objemy nad něj se danily. Od 1. 1. 2026 byl tento strop pro cenné papíry a obchodní podíly zrušen. Po splněném časovém testu je u nich osvobození neomezené. U kryptoaktiv ovšem strop (orientačně 40 mil. Kč v úhrnu) zůstává v platnosti i nadále. Aktuální znění ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.
Obchodní podíly (s.r.o.) mají vlastní lhůtu: Tento článek je o cenných papírech (3letý test). U převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným platí delší 5letý časový test podle § 4 ZDP. Princip je obdobný, lhůta je ale jiná. Podíly v s.r.o. nejsou cenné papíry.
Od daně z příjmů FO je osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem zákonem stanovenou lhůtu. Parafráze, přesné znění a výjimky ověřte v aktuálním zákoně u Finanční správy.
Týká se časový test i dividend?
Ne. Časový test se vztahuje výhradně na příjem z prodeje cenných papírů, nikoli na dividendy. Dividendy jsou zdanitelným příjmem v roce výplaty bez ohledu na délku držení daného cenného papíru.
Toto je jeden z nejrozšířenějších omylů: investor, který drží distribuční ETF déle než zákonnou lhůtu, se nemůže dovolávat časového testu u dividend, které mu fond vyplatil. Dividendy podléhají odlišnému daňovému režimu, podrobně viz článek Daně z ETF v Česku.
Akumulační ETF v tomto ohledu nabízí výhodu: fond dividendy reinvestuje interně a investor je fyzicky nepřijímá, takže průběžná dividendová daňová událost nevzniká. Daňová povinnost vzniká až prodejem podílu, kdy lze, po splnění zákonné doby držení, uplatnit časový test na celý příjem z prodeje (včetně části odpovídající reinvestovaným dividendám).
Časté omyly
Omyl 1: „Počítám dobu od prvního nákupu.“ Pokud jste nakupovali opakovaně, každý nákup má svou vlastní lhůtu. Průměrná doba držení portfolia není totéž, co splnění časového testu pro konkrétní prodávaný blok.
Omyl 2: „Časový test platí i pro dividendy.“ Neplatí. Výhradně pro příjem z prodeje.
Omyl 3: „Po 3 letech jsem automaticky osvobozen.“ Zákonná lhůta je podmínka nutná, ale přesné znění zákona (definice cenného papíru, výjimky pro určité instrumenty) se může lišit. Ověřte u poradce, zda váš konkrétní instrument podmínky splňuje.
Omyl 4: „Datum nákupu = datum zadání pokynu.” Rozhodující je datum vypořádání (settlement), nikoliv datum pokynu. V praxi to bývá o 1–2 pracovní dny později.
Omyl 5: „Můžu si vybrat, které nákupy prodávám.“ Pořizovací cena se dle aktuální praxe počítá metodou váženého průměru, není možné libovolně přiřazovat konkrétní nákupy ke konkrétním prodejům.
Přehled všech daňových témat pro investory nabízí /dane/. Kompletní rozbor zdanění ETF, dividendového režimu a přiznání najdete v článku Daně z ETF v Česku. Velké osvobozené prodeje navíc mohou spadat pod oznámení osvobozených příjmů nad 5 mil. Kč.
Časový test se uplatňuje na konkrétní nakoupené pozice, datum nabytí i pořizovací cenu zpravidla najdete v exportu transakcí od brokera. Přehled platforem s kvalitními daňovými výpisy nabízí srovnání nejlepších ETF brokerů. Pro orientační výpočet daňového dopadu prodeje můžete využít daňový asistent.
Upozornění: Daňová pravidla pro zdanění investic v Česku se mění a jejich aplikace závisí na konkrétních okolnostech každého investora. Informace v tomto článku jsou obecné a popisují principy platné k datu vydání, nepředstavují daňové poradenství. Před jakýmkoliv daňovým rozhodnutím vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo konzultujte certifikovaného daňového poradce.
Časté dotazy
Jak dlouho musím držet akcie, abych neplatil daň?
Aktuální zákonná lhůta časového testu u cenných papírů přesahuje 3 roky mezi nabytím a převodem. Po jejím splnění je příjem z prodeje zpravidla osvobozen od daně z příjmů FO. Přesné znění a výjimky ověřte u Finanční správy.
Od kdy se počítá časový test?
Rozhodující je datum skutečného nabytí cenného papíru (vypořádání obchodu, settlement), nikoli datum zadání pokynu. U zaknihovaných cenných papírů se zpravidla počítá od zápisu na majetkový účet, u listinných od jejich převzetí. Konkrétní situaci ověřte u daňového poradce.
Platí časový test i pro ETF?
Ano. ETF a podílové listy jsou pro účely časového testu cennými papíry, po splnění zákonné doby držení je příjem z jejich prodeje zpravidla osvobozen. U distribučních ETF se ale osvobození netýká dividend, jen příjmu z prodeje.
Co je hodnotový vs. časový test?
Časový test je o době držení (osa ČAS), po jejím splnění je příjem osvobozen bez ohledu na výši. Hodnotový limit 100 000 Kč je o ročním úhrnu příjmu z prodeje (osa HODNOTA) a uplatní se u pozic, které časový test nesplnily. Jde o dvě nezávislé podmínky.
Zdroje
- Finanční správa, daň z příjmů fyzických osobfinancnisprava.cz
Spočítejte čistou mzdu z hrubé pro rok 2026
