Dividendy ze zahraničí a jejich zdanění v Česku

Dividenda ze zahraničí je v Česku zdanitelným příjmem v roce, kdy ji investor obdrží — bez výjimky, bez ohledu na délku držení. Srážková daň v zemi zdroje a mechanismus zápočtu zahraniční daně pak určují, kolik investor skutečně odvede v Česku.

Upozornění (YMYL): Tento článek popisuje obecné principy zdanění dividend platné k datu vydání. Daňová pravidla se mohou měnit a jejich aplikace závisí na konkrétních okolnostech. Vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.

Jak se dividenda ze zahraničí v ČR daní?

Dividenda přijatá ze zahraničního cenného papíru nebo ETF je zdanitelným příjmem fyzické osoby v tom zdaňovacím období, ve kterém ji investor skutečně obdrží. Nezáleží na tom, jak dlouho akcie nebo podíl drží — časový test se výhradně vztahuje na příjem z prodeje cenného papíru, nikoli na dividendy.

Investor uvede dividendu do daňového přiznání jako příjem ze zahraničí. Daňová povinnost vzniká příjmem, nikoli převodem peněz na český účet — okamžik výplaty v zemi zdroje je rozhodující.

Tento režim platí jak pro dividendy ze zahraničních akcií nakoupených přímo, tak pro výplaty z distribučních ETF. U akumulačních ETF dividenda z portfolia fondů nevychází ven — fond ji reinvestuje interně a žádná dividendová daňová událost na úrovni investora nevzniká.

Co je srážková daň v zemi zdroje?

Srážková daň v zemi zdroje je daň, kterou zahraniční stát strhne z dividendy ještě předtím, než ji investor obdrží — příjemce dostane částku sníženou o tuto srážku. Výše srážky závisí na dvou proměnných: na vnitrostátní legislativě dané země a na případné smlouvě o zamezení dvojího zdanění (SZDZ), kterou Česko s touto zemí uzavřelo.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění zpravidla sjednávají nižší srážkovou sazbu, než je standardní domácí sazba země zdroje. Česko má uzavřeny SZDZ s desítkami zemí; konkrétní sazby a podmínky se liší stát od státu. Bez SZDZ by investor v principu platil plnou domácí srážku i plnou českou daň.

U ETF hraje zásadní roli domicil fondu, tedy stát právního sídla ETF. Fond jako celek je poplatníkem srážkové daně za dividendy přijaté z akcií v portfoliu:

• Irský domicil (ISIN začíná IE): Irsko má uzavřenou SZDZ s USA, díky níž irský fond platí srážkovou daň z amerických dividend na nižší sazbě, než by platil fond bez takové smlouvy. Tato srážka probíhá na úrovni fondu, snižuje hrubý výnos ještě před výplatou investorovi a v přiznání investora se zpravidla přímo neprojeví jako odečitatelná zahraniční daň — celá dividenda obdržená investorem se uvede jako příjem ze zahraničí.
• Lucemburský domicil (ISIN začíná LU): Lucembursko má s USA odlišnou smluvní základnu; konkrétní podmínky ověřte v KID (klíčovém informačním dokumentu) příslušného fondu nebo u daňového poradce.

U přímých zahraničních akcií závisí srážka na domicilu emitenta a na SZDZ mezi Českem a zemí emitenta. Výpis z brokera by měl uvádět hrubou dividendu i sraženou daň.

Jak funguje zápočet zahraniční daně?

Zápočet zahraniční daně je mechanismus, který chrání investora před dvojím zdaněním téhož příjmu. Investor uvede do daňového přiznání hrubou dividendu jako příjem ze zahraničí, vypočítá českou daňovou povinnost z tohoto příjmu a od ní odečte daň prokazatelně sraženou v zahraničí — do výše, jakou příslušná SZDZ dovoluje.

Klíčové aspekty zápočtu:

Podmínka SZDZ: Zápočet je zpravidla možný jen tehdy, existuje-li mezi Českem a zemí zdroje platná smlouva o zamezení dvojího zdanění. Bez smlouvy se obvykle použijí jiné metody nebo žádná úleva neplatí — konkrétní postup závisí na právní úpravě a ověřte ho u poradce.

Limit zápočtu: Zahraniční daň lze metodou prostého zápočtu (§38f ZDP) započíst jen do výše odpovídající české daňové povinnosti z daného příjmu. Pokud zahraniční srážka přesahuje českou daň z téhož příjmu, přebytek nelze uplatnit — nevzniká nárok na vrácení.

Zápočet odděleně za každý stát: Zápočet se počítá samostatně za každou zemi zdroje, nikoli souhrnně. Nelze proto „přelévat” nevyužitý limit z jedné země na vysokou srážku z jiné — každá jurisdikce má vlastní výpočet limitu.

Nadměrná srážka nad smluvní sazbu: Pokud zahraniční stát srazil víc, než dovoluje SZDZ (typicky když broker neaplikoval smluvní sazbu), tento přebytek se v ČR nezapočítává. O vrácení rozdílu je nutné žádat přímo v zemi zdroje (refund) podle jejích pravidel — proto je u amerických akcií důležitý formulář W-8BEN, který sníží US srážku už na smluvní úroveň.

Doložení: Investor musí být schopen prokázat výši sražené zahraniční daně. Broker by měl vydat potvrzení nebo výpis, kde je zahraniční srážka uvedena. Kvalita těchto výpisů se mezi brokery liší — před volbou brokera je vhodné zjistit, jaký daňový přehled nabízí.

ETF a zápočet: U distribučních ETF závisí situace na domicilu a na tom, zda zahraniční srážka probíhá na úrovni fondu nebo na úrovni investora. U irských UCITS ETF zpravidla srážka irskou strážkovou daní na úrovni fondu neprostupuje přímo do přiznání investora jako odečitatelná položka — záleží na struktuře výplaty a konkrétních podmínkách. Tato oblast je komplexní a vyžaduje posouzení daňového poradce.

Mechanismus zápočtu, uznávané maximální výše a postup pro konkrétní zemi ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce — smlouvy se liší a jejich výklad se může vyvíjet.

Akumulační vs. distribuční ETF z tohoto pohledu?

Z hlediska zdanění dividend existuje zásadní rozdíl: distribuční ETF dividendu vyplácí investorovi fyzicky, čímž vzniká zdanitelný příjem. Akumulační ETF dividendu reinvestuje uvnitř fondu — investor ji nikdy fyzicky neobdrží a žádná dividendová daňová událost na úrovni investora nevzniká.

Praktický dopad pro investora:

U distribučního ETF investor každý rok přijímá dividendové výplaty, musí je sledovat, vést záznamy o výši a o případné zahraniční srážkové dani, a každý rok tuto daňovou záležitost řešit v přiznání. Při zahraničních ETF je administrativní zátěž reálná — domácí broker obvykle nevyřeší daňovou povinnost za investora automaticky.

U akumulačního ETF daňová povinnost z dividend nevzniká průběžně. Zdanění nastane až při prodeji podílu, kdy případně vstoupí do hry časový test — při splnění tříleté lhůty může být celý příjem z prodeje osvobozen.

Z hlediska dividendové daňové zátěže je tedy akumulační varianta zpravidla jednodušší a daňově efektivnější pro investora s dlouhým horizontem. Podrobné porovnání obou typů najdete v článku daně z ETF.

Kam to v přiznání patří a kolik se platí?

Zahraniční dividenda je u fyzické osoby příjmem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP. Pro uplatnění zápočtu zahraniční daně metodou prostého zápočtu (§38f) slouží Příloha č. 3 daňového přiznání — konkrétní řádky a označení se mezi vzory pro jednotlivá období liší, vždy vycházejte z aktuálního vzoru a pokynů Finanční správy pro dané zdaňovací období.

Práh pro povinnost podat přiznání: Zaměstnanec, který má kromě mzdy další zdanitelné příjmy (včetně zahraničních dividend) nad orientačně 20 000 Kč za rok, má povinnost podat daňové přiznání. Pod tímto prahem může platit výjimka — ověřte aktuální hranici u Finanční správy.

Sazba 15 % vs. 23 %: Zahraniční dividendy lze zdanit dvěma způsoby:

• Samostatný základ daně (§16a) — sazba 15 %: příjmy z kapitálového majetku ze zdrojů v zahraničí lze vyčlenit do samostatného základu daně zdaněného jednotnou sazbou 15 %. Vyhnete se tím progresivnímu zdanění, i když máte vysoké příjmy. Zápočet zahraniční daně přitom zůstává zachován.
• Obecný základ daně: při zařazení do obecného základu podléhá část příjmu nad progresivní hranicí (orientačně 36násobek průměrné mzdy, ~1,76 mil. Kč k roku 2026) sazbě 23 % místo 15 %.

Volbu mezi samostatným a obecným základem i aktuální výši progresivní hranice ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce — záleží na vaší celkové daňové situaci. Orientačně k roku 2026.

Co prakticky doložit v přiznání?

Investor, který přijal zahraniční dividendu, potřebuje pro daňové přiznání zejména:

Výpis dividend: Přehled všech obdržených dividend za zdaňovací rok s datem výplaty, zemí zdroje a hrubou výší každé platby. Broker by měl tento výpis poskytnout; u zahraničních brokerů bývá v angličtině — je třeba počítat s případným převodem nebo překladem pro účely přiznání.

Doklad o sražené zahraniční dani: Potvrzení o výši srážkové daně sražené v zahraničí, pokud chce investor uplatnit zápočet. Tato informace bývá součástí ročního daňového výpisu od brokera (tzv. tax statement nebo tax report).

Přepočet na CZK: Příjmy v cizí měně se pro účely přiznání přepočítají na koruny. Způsob přepočtu (denní kurz ČNB nebo průměrný kurz za rok) závisí na aktuálních pokynech Finanční správy — ověřte platný postup.

Identifikace smlouvy o zamezení dvojího zdanění: Pro uplatnění zápočtu je třeba identifikovat příslušnou SZDZ a zjistit, jaká maximální sazba zápočtu z ní plyne. Tento krok je u méně obvyklých zemí zdroje nejnáročnější.

Konkrétní formuláře, přílohy a způsob vyplnění ověřte u Finanční správy ČR nebo s daňovým poradcem — postup závisí na aktuálních pokynech a na vaší celkové daňové situaci.

Časté chyby

Investor řešící zahraniční dividendy se typicky setkává s těmito omyly:

Záměna hrubé a čisté dividendy: Do přiznání patří hrubá dividenda (před zahraniční srážkou), nikoli čistá částka přijatá na účet. Uvést čistou dividendu by znamenalo, že investor nezapočítává sraženou daň správně.

Domněnka, že broker vyřeší vše: Zahraniční broker zpravidla neodvádí českou daň za investora. Odpovědnost za přiznání a odvod daně leží na investorovi.

Opomenutí dividendy z ETF: Distribuční ETF generuje dividendové příjmy, které je třeba přiznávat. Investor, který sleduje jen prodeje, může na dividendy z ETF zapomenout.

Nesprávný přepočet měny: Příjem v cizí měně přepočítaný jiným kurzem, než předepisují pokyny Finanční správy, může vést k chybnému základu daně.

Neuplatnění zápočtu: Pokud investor nezná mechanismus zápočtu, může zaplatit daň v Česku, aniž by zohlednil zahraniční srážku — a tím zaplatit více, než je nutné.

Při jakékoliv pochybnosti konzultujte konkrétní situaci s daňovým poradcem. Zdanění zahraničních dividend je jeden z komplexnějších daňových okruhů pro fyzické osoby.

Co dál

Tento článek je rozcestník zdanění zahraničních dividend. Pro konkrétní postupy navazují tři specializované návody:

• Samozdanění zahraničních dividend prakticky — celý proces vyplnění přiznání, potřebné doklady a propočtený příklad.
• Zápočet zahraniční srážkové daně krok za krokem — čistá mechanika metody prostého zápočtu (§38f), limit a fondová srážka.
• Daň z dividend: zahraniční vs. čeští akcionáři — srovnání dvou režimů (česká akcie = srážka u zdroje, zahraniční = do přiznání).

Orientaci v přiznání usnadní daňový asistent. Protože kvalita ročního daňového reportu se mezi brokery výrazně liší, vyplatí se vybírat brokera, který hrubou dividendu i sraženou daň rozlišuje po jednotlivých zemích — viz srovnání nejlepších ETF brokerů.

Přehled všech daňových témat pro investory najdete na /dane/. Zdanění ETF — včetně časového testu a ročního limitu — podrobně rozebírá článek daně z ETF v Česku.

Upozornění (YMYL): Daňová pravidla pro zdanění zahraničních dividend v Česku se mohou měnit a jejich aplikace závisí na konkrétních okolnostech každého investora, na platných smlouvách o zamezení dvojího zdanění a na výkladu Finanční správy. Informace v tomto článku jsou obecné a popisují principy platné k datu vydání — nepředstavují daňové poradenství. Před jakýmkoliv daňovým rozhodnutím vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo konzultujte certifikovaného daňového poradce.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →