Kryptoměny a daně v Česku 2026 — prakticky krok za krokem

Prodej i směna kryptoměn jsou v Česku typicky zdanitelnou událostí — daň počítá investor v daňovém přiznání, ne burza. Pro rok 2026 platí pro digitální aktiva osvobození podmíněné hodnotovým testem 100 000 Kč/rok nebo časovým testem 3 roky držby, evidence transakcí je povinností investora a metodu oceňování (FIFO nebo vážený průměr) je třeba aplikovat konzistentně. Tento článek je orientační — konkrétní situaci konzultujte s Finanční správou nebo daňovým poradcem.

Ve zkratce: Daň vzniká při prodeji, směně krypto-krypto, platbě kryptem a u stakingu/airdropu při přijetí. Příjem z prodeje je osvobozen, pokud souhrn prodejů za rok nepřesáhne 100 000 Kč (hodnotový test) nebo pokud jste aktivum drželi déle než 3 roky (časový test). Sazba je 15 %, část nad cca 1 676 052 Kč/rok se daní 23 %. Údaje jsou orientační k roku 2026 — ověřte u Finanční správy (nová pravidla 2025).

Upozornění (YMYL): Tento text není daňové poradenství. Pravidla zdanění kryptoaktiv se mění a interpretace Finanční správy se vyvíjí. Před podáním přiznání si situaci ověřte u Finanční správy nebo kvalifikovaného daňového poradce.

Co je zdanitelná událost u kryptoměn?

Daň vzniká, kdykoliv realizujete hodnotu — tedy mění se vaše ekonomické postavení vůči konkrétnímu aktivu. V praxi:

• Prodej kryptoměny za fiat (CZK, EUR, USD) — klasický prodej.
• Směna krypto za krypto (BTC → ETH, ETH → stablecoin) — ano, i bez vstupu fiat peněz.
• Platba kryptem za zboží nebo službu — interpretuje se jako prodej krypto za hodnotu plnění.
• Příjem ze stakingu, lending, airdropu, miningu, odměn z DeFi — typicky ostatní příjem v okamžiku přijetí (oceněno tržní hodnotou v CZK).
• Následný prodej dříve přijatých coinů (např. ze stakingu) — další zdanitelná událost, kde základem je rozdíl prodejní ceny a tržní ceny v okamžiku původního přijetí.

Co zdanitelnou událostí typicky není: samotný nákup, držba, převod mezi vlastními peněženkami (např. z burzy na vlastní hardware wallet).

Co změnila novela pro rok 2025 a 2026?

Novela účinná od roku 2025 zavedla pro digitální aktiva dva testy osvobození kvalitativně obdobné cenným papírům — hodnotový test a časový test. Logika (orientačně k roku 2026, ověřte u Finanční správy):

• Hodnotový test 100 000 Kč/rok — pokud souhrn vašich příjmů z prodeje kryptoaktiv za kalendářní rok nepřesáhne 100 000 Kč, je příjem osvobozen i bez splnění časového testu (typicky malé objemy).
• Časový test 3 roky — pokud aktivum držíte déle než 3 roky před prodejem, příjem z prodeje může být osvobozen.
• Strop 40 mil. Kč — osvobození z časového testu je shora omezeno agregovaným ročním stropem 40 mil. Kč. Pozor na časté nedorozumění: tento strop NENÍ krypto-specifický a NENÍ hodnotové osvobození. Je to společný roční strop posuzovaný v součtu napříč cennými papíry, podíly a kryptoaktivy — ne 40 mil. „navíc” jen pro krypto. Údaj o tom, že „u cenných papírů byl zrušen, ale u krypta zůstává”, je nepřesný; jde o jeden agregovaný limit pro všechna tři.

Sazba daně a worked example

Sazba daně z příjmů FO je 15 %; část ročního základu nad 36násobek průměrné mzdy (cca 1 676 052 Kč pro rok 2026) se daní sazbou 23 %. Příklad časového testu: koupíte 0,5 BTC v lednu 2022, prodáte v únoru 2025 — držba přesáhla 3 roky, takže příjem z prodeje směřuje k osvobození (v rámci agregovaného stropu 40 mil. Kč). Naopak prodej po roce držby s ročním objemem prodejů nad 100 000 Kč je zdanitelný.

Přesné délky lhůt, hranice sazeb, formulace zákona a aplikaci na váš konkrétní případ vždy ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce — pravidla 2025 jsou nová a výklad se vyvíjí.

Jaká je metoda oceňování — FIFO, nebo vážený průměr?

Pro krypto-aktiva neexistuje pro daňové účely jediná univerzálně předepsaná metoda — Finanční správa v dosavadních informacích připouští více přístupů, ale klíčové je konzistentní použití. Dvě nejčastěji volené metody:

• FIFO (First In, First Out) — první nakoupené coiny se účetně prodávají jako první. Při růstu ceny v čase typicky vede k vyšší daňové základně.
• Vážený průměr pořizovací ceny — průměrná pořizovací cena všech kusů dané kryptoměny. V některých případech jednodušší pro evidenci.

Worked example (FIFO vs vážený průměr). Nakoupíte postupně:

• 0,2 BTC za 300 000 Kč (nákup A, leden),
• 0,2 BTC za 500 000 Kč (nákup B, červen).

Pak prodáte 0,2 BTC za 450 000 Kč.

• FIFO: prodává se nejstarší kus (nákup A, 300 000 Kč). Zisk = 450 000 − 300 000 = 150 000 Kč.
• Vážený průměr: průměrná cena = (300 000 + 500 000) / 0,4 = 2 000 000 Kč/BTC, tj. 0,2 BTC stálo 400 000 Kč. Zisk = 450 000 − 400 000 = 50 000 Kč.

Obě metody jsou přípustné, ale liší se daňový základ — proto je klíčové zvolit jednu a používat ji konzistentně. Číselné hodnoty jsou ilustrativní; pro výpočet vždy použijte reálné kurzy CZK ke dni transakce.

FLAG — re-verifikace s daňovým poradcem: Volba metody je nevratná v rámci roku a může mít dopad i v dalších letech. Konkrétní postup si nechte písemně potvrdit poradcem před prvním přiznáním.

Jak vést evidenci transakcí?

České burzy ani globální burzy obvykle nevystavují daňový report pro českou Finanční správu. Investor proto musí vést vlastní evidenci. Minimum údajů na každou transakci:

• Datum a čas.
• Typ (nákup, prodej, směna, staking reward, airdrop, poplatek).
• Aktivum „před” a „po” (např. CZK → BTC, BTC → ETH).
• Množství obou aktiv.
• Tržní cena v CZK (u směny krypto-krypto se přepočítá přes kurz k CZK ke dni transakce).
• Poplatek (v jaké měně a kolik).
• Identifikace služby a transakční ID (na blockchainu nebo v rozhraní).

Praktické řešení: tabulka v Google Sheets / Excelu, případně specializovaný nástroj (Koinly, CoinTracker — ne všechny jsou plně lokalizované na ČR a kurz CZK může vyžadovat ruční kontrolu).

Kde se to zapisuje v daňovém přiznání?

Konkrétní zařazení závisí na povaze příjmu a vaší situaci (FO bez živnosti vs. OSVČ). Orientačně:

• Prodej / směna krypto u FO bez podnikání — typicky ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů (pokud nejde o příjem ze samostatné činnosti). Zde lze uplatnit hodnotový i časový test pro osvobození.
• Staking, lending, airdrop, odměny — typicky aktivní příjem v § 10 v okamžiku přijetí, oceněný tržní hodnotou v CZK. Tříletý časový test se na tento příjem neuplatní — osvobodit lze až případný pozdější prodej takto nabytých coinů, pokud sám splní časový nebo hodnotový test.
• Soustavná těžba nebo obchodování v rámci podnikání — může spadat pod § 7 (příjmy ze samostatné činnosti), pokud má aktivita znaky soustavnosti.

Hodně závisí na rozsahu, soustavnosti a charakteru aktivity — konkrétní zařazení vám potvrdí Finanční správa nebo daňový poradce.

Co se ztrátou v rámci roku?

Ztráty z prodeje kryptoměn v rámci kalendářního roku lze typicky započíst proti ziskům z prodeje kryptoměn ve stejném roce (v rámci stejného dílčího základu daně). Přesný mechanismus a omezení (např. zda lze ztrátu přenášet do dalších let nebo započíst proti jiným druhům příjmu) je věc interpretace zákona — konzultujte s daňovým poradcem.

Co když přiznám pozdě nebo špatně?

• Opožděné podání vyvolává sankce a úroky z prodlení od stanoveného termínu.
• Nepřiznané příjmy — pokud Finanční správa zjistí transakce zpětně (z bank, KYC dat burz, mezinárodní výměny informací DAC8), může doměřit daň + penále.
• Oprava chyby — dodatečné daňové přiznání lze podat; čím dříve to uděláte, tím menší sankce typicky hrozí.

DAC8 (evropská směrnice rozšiřující výměnu informací i na poskytovatele krypto-služeb) zvyšuje pravděpodobnost, že údaje o vašich krypto transakcích budou národnímu daňovému úřadu dostupné — anonymita „pod radarem” historicky končí.

Časté chyby

1. Nepřiznané směny krypto-krypto. Mnoho začátečníků se domnívá, že daň vzniká až výběrem do CZK. Není to pravda — i BTC → ETH je zdanitelná událost.

2. Chybějící doklad o pořizovací ceně. Bez něj hrozí, že bude zdaněn celý realizovaný příjem (ne jen zisk). Evidujte od první koupě.

3. Smíchání více metod oceňování. FIFO v jednom roce a vážený průměr v dalším roce bez logické konzistence vám u kontroly způsobí problém.

4. Ignorace stakingu/airdropů. Příjmy z DeFi, stakingu a airdropů typicky vznikají v okamžiku přijetí, ne až prodejem. Nepřiznané odměny jsou rovněž rizikem.

Kam dál?

Tento článek je hlavní referenční průvodce zdaněním krypta v ČR. Navazující témata:

• Airdrop — jak ho v Česku zdanit — § 10, ocenění bez likvidního trhu.
• Uplatnění ztráty z kryptoměn (tax-loss harvesting) — kdy a jak započíst ztrátu.
• Darování kryptoměn do rodiny — osvobození u blízkých osob, oznamovací povinnost § 38v.
• Bitcoin treasury pro OSVČ a firmu — krypto jako zásoby „svého druhu” u s.r.o.
• Jak koupit první bitcoin bezpečně — evidence od první transakce.
• Pojmy: daň z kryptoměn · daň z příjmů FO · časový test · hodnotový limit 100k · daňové přiznání
• Pillar: /krypto/ · /dane/

Tento článek je orientační a neslouží jako daňové poradenství. Aplikaci pravidel na konkrétní situaci vždy ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce. Údaje jsou platné k roku 2026 podle veřejně dostupných zdrojů — sledujte aktualizace.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →