Studie: kdy se OSVČ vyplatí paušální daň? Break-even napříč obraty a profesemi (2026)

Kdy se paušální daň začne vyplácet, závisí hlavně na profesi. U svobodných povolání se 40% výdajovým paušálem přeplatí paušál daňovou evidenci už od ročního obratu 500 000 Kč, u běžné živnosti (60 %) od 800 000 Kč a u řemesla (80 %) až od 1 500 000 Kč. Maximální roční úspora dosahuje 97 212 Kč, a to u svobodného povolání při obratu 2 000 000 Kč. Tato studie počítá roční daň a pojistné pro obě varianty stejným výpočtem jako kalkulačka paušál vs evidence, a to napříč 17 obraty a třemi profesními kategoriemi.

Studie je vzdělávací a nepředstavuje daňové poradenství. Porovnává jen daň a pojistné při základní slevě na poplatníka, bez reálných nákladů, dětí a odpočtů. Hraniční případy a aktuální limity ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.

Hlavní zjištění

Proč rozhoduje výdajový paušál, ne obrat

Intuitivně by se zdálo, že paušální daň je tím výhodnější, čím vyšší je obrat. Data ale ukazují, že hlavním faktorem je profesní výdajový paušál, který by OSVČ použila v daňové evidenci. Zákon rozlišuje tři sazby: 80 % pro řemesla a zemědělství, 60 % pro běžnou živnost a 40 % pro svobodná povolání (§ 7 ZDP).

Čím vyšší je tento paušál, tím menší je v evidenci základ daně. Řemeslník s 80% paušálem daní jen pětinu obratu, takže i při vysokém obratu vyjde daň a pojistné nízko. Fixní platba paušální daně je proti tomu skoro vždy dražší. Naopak svobodné povolání se 40% paušálem daní 60 % obratu, základ daně roste rychle a paušální platba ho brzy přeplatí. Proto se break-even u svobodných povolání otevírá už od 500 000 Kč, zatímco u řemesla až od 1 500 000 Kč.

U řemesla je paušál skoro vždy prodělek

Řemeslo a zemědělství (80% paušál) tvoří v datech nejméně příznivý případ. Paušální daň tu dorovná evidenci jen v jediném bodě celého rozsahu, těsně pod limitem 1. pásma, a i tam je roční úspora pouhých 2 664 Kč. V drtivé většině obratů zůstává levnější evidence, protože 80% výdajový paušál srazí základ daně tak nízko, že daň i minimální zálohy na pojistné vyjdou pod fixní paušální platbu.

Pro řemeslníka je tedy paušál spíš nákup jednoduchosti než daňová úspora. Kdo si cení jedné měsíční platby a nulového přiznání, může za to zaplatit i pár tisíc korun ročně navíc. Kdo optimalizuje odvody, obvykle zůstane u evidence s výdajovým paušálem.

Svobodná povolání mají největší prostor

Opačný pól tvoří svobodná povolání (40% paušál), typicky poradci, autoři nebo právníci. Tady roste roční úspora paušálu s obratem nejrychleji: od 2 664 Kč při obratu 500 000 Kč až po 97 212 Kč při obratu 2 000 000 Kč. Právě u těchto profesí bývá vstup do paušálu daňově nejzajímavější, protože nízký výdajový paušál by jinak vedl k vysokému základu daně.

Běžná živnost (60 %) leží mezi oběma póly. Paušál se vyplatí od obratu 800 000 Kč a maximální roční úspora v rámci 1. pásma dosahuje 17 664 Kč při obratu okolo 1 000 000 Kč, než obrat vytlačí OSVČ do vyššího pásma.

Rozhodnutí není spojité, pozor na hranice pásem

Studie odhaluje jeden méně zřejmý efekt. Rozdíl mezi paušálem a evidencí se s obratem nemění plynule. Jakmile obrat překročí limit pásma, přestane být nejlevnější paušál dostupný a nahradí ho až vyšší, dražší pásmo. V tabulce se to projeví skokem: obrat těsně nad hranicí může paušál naopak výrazně prodražit, i když pár desítek tisíc korun pod ní byl výhodný.

To má praktický důsledek. Pokud se pohybujete kolem limitu pásma, drobný rozdíl v obratu může úplně obrátit, zda se paušál vyplatí. Před vstupem do režimu si proto vždy propočtěte konkrétní očekávaný obrat, ne jen orientační kategorii.

Co si z toho odnést

Otázka „vyplatí se mi paušál?“ nemá univerzální odpověď ani jen podle obratu. Rozhoduje kombinace profesního výdajového paušálu a výše obratu. Řemeslníkům se paušál vyplatí málokdy, živnostníkům od střední úrovně obratu a svobodným povoláním nejdřív a nejvýrazněji. Nad tím vším ale stojí slevy a odpočty: sleva na manželku, na děti nebo odpočet na DIP a penzijko umí evidenci zlevnit natolik, že break-even posunou výrazně výš. Tuto studii proto berte jako mapu terénu, ne jako doporučení.

Metodika

Studie počítá roční daň a pojistné stejným výpočtem jako kalkulačka paušál vs evidence z ověřených daňových konstant pro rok 2026 (Finanční správa, ČSSZ, zdravotní pojišťovny). Pro každý bod se porovnávají dvě čísla: nejlevnější dostupný paušál (nejnižší roční platba z pásem, do kterých se daný obrat u dané profese vejde) a daň s pojistným v daňové evidenci při uplatnění profesního výdajového paušálu.

Matice pokrývá 51 scénářů: 17 ročních obratů od 400 000 do 2 000 000 Kč po krocích 100 000 Kč, ve třech profesních kategoriích (řemeslo a zemědělství 80 %, běžná živnost 60 %, svobodné povolání 40 %). Počítá se hlavní samostatná činnost bez souběžného zaměstnání, se základní slevou na poplatníka (30 840 Kč ročně), sazbou daně 15 % a s minimálními zálohami na sociální a zdravotní pojištění tam, kde je vyměřovací základ nižší než zákonné minimum.

Model má vědomé limity. Výdajový paušál je fiktivní, tedy nezohledňuje reálné náklady OSVČ. Nepočítá se sleva na manželku, na děti ani odpočty (DIP, penzijní spoření, dary), které umí evidenci zlevnit a break-even posunout. Výsledky proto ukazují strukturu rozhodnutí, ne přesnou daňovou povinnost konkrétního člověka. Konstanty i limity se ročně mění; hraniční případy ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.

Kam dál?

Vlastní obrat, kategorii a typ činnosti si přepočítáte v kalkulačce paušál vs evidence, která vyčíslí čistý zisk po dani i pojistném pro oba režimy vedle sebe. Konkrétní pásma a měsíční platby rozebírá pásma paušální daně 2026, rozdíl obou režimů a roli slev a odpočtů paušál vs daňová evidence. Přehled celé oblasti najdete na /osvc/.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →