Pasivní správa znamená, že portfolio vědomě nekopíruje názory portfolio manažera, ale sleduje složení zvoleného indexu — například světového akciového indexu MSCI World nebo amerického S&P 500. Nástroji jsou ETF s minimálními náklady (TER typicky pod 0,3 % ročně).
Stručně
- Portfolio sleduje index, nevybírá tituly — výnos = výnos trhu mínus poplatky.
- TER pasivních ETF bývá 0,03–0,3 % ročně; aktivní fondy typicky 1–2 %.
- Žádná závislost na výkonnosti konkrétního správce — benchmark je veřejný a ověřitelný.
- Méně obchodů = méně zdanitelných událostí při časovém testu.
Proč pasivní správa existuje
Desetiletí akademického výzkumu (Sharpe, Fama) ukazují, že drtivá většina aktivně řízených fondů po odečtení poplatků trh dlouhodobě nepřekonává. Pasivní přístup nabízí tržní výnos za zlomek ceny a díky nízké obrátkovosti portfolia generuje méně zdanitelných událostí — což je v Česku důležité pro plánování časového testu.
Pasivní vs. aktivní správa — klíčový rozdíl
| Pasivní správa (ETF) | Aktivní správa (fond) | |
|---|---|---|
| Cíl | Kopírovat index | Překonat index |
| TER | 0,03–0,3 % | 1–2 % + výkonnostní poplatek |
| Závislost na správci | Žádná | Vysoká |
| Daňové události | Nízká obrátkovost | Vyšší obrátkovost |
Pasivní správa v Česku
Robo-advisoři jako Portu, Fondee nebo Indigo stavějí svá model portfolia výhradně na pasivně spravovaných ETF. Celkový náklad investora tak činí management fee platformy (cca 0,25–1 % p.a.) plus TER podkladových ETF (cca 0,10–0,25 %) — dohromady výrazně méně než u aktivně řízených podílových fondů dostupných v ČR.
Při vlastní správě u brokera (XTB, Trading 212, Degiro) lze TER snížit na minimum a management fee zcela eliminovat — za cenu vlastního rebalancingu a daňové evidence.
Kde to využiješ
→ Robo-advisor vs. vlastní ETF portfolio — kdy má smysl pasivní správa přes platformu
→ Jak vybrat ETF — výběr pasivního fondu v praxi
→ Poplatky robo-advisorů — celkové náklady pasivní správy přes robo
→ Téma ETF — pasivní investování jako strategie