Daň z úroků ze spořicího účtu — jak funguje v ČR

Úroky z českých spořicích účtů a termínovaných vkladů typicky daní banka srážkou přímo u zdroje — klient dostává úrok již zdaněný a tyto úroky se zpravidla nezahrnují do běžného základu daně ani do daňového přiznání. Funguje to jako samostatný daňový režim mimo standardní příjem fyzické osoby.

Upozornění (YMYL): Tento článek popisuje obecné principy zdanění úroků z bankovních produktů platné k datu vydání. Daňová pravidla se mohou měnit a jejich aplikace závisí na konkrétních okolnostech (rezidentství, typ účtu, banka). Vždy ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.

Jak banka úroky daní u zdroje?

Česká banka u běžného spořicího účtu, termínovaného vkladu nebo jiného úročeného produktu fyzické osoby zpravidla strhne daň z úroku přímo při jejich připsání — klient tak na účet obdrží částku již sníženou o daň. Banka tento odvod vykáže státu sama, klient s tím nemá administrativně co dělat.

Tento režim se nazývá srážková daň a v případě úroků z bankovních produktů má povahu samostatného základu daně — to znamená, že úroky se nepřičítají k ostatním příjmům a nepodléhají progresivnímu zdanění, sociálním ani zdravotním odvodům. Sazba srážkové daně z úroků je orientačně 15 % (stav k roku 2026); konkrétní aktuální sazbu ověřte v platném znění ZDP nebo u banky.

Mechanika srážky:

1. Banka vypočítá úrok podle své úrokové sazby.
2. Z hrubého úroku odečte srážkovou daň.
3. Na účet klienta připíše čistou částku.
4. Banka odvede sraženou daň státu.

Aktuální sazbu srážkové daně z úroků a konkrétní postup u vaší banky ověřte v aktuálním ZDP nebo u banky.

Proč úroky nezahrnuji do daňového přiznání?

Protože úroky z bankovních produktů jsou v ČR zdaněny v samostatném základu daně formou konečné srážkové daně, klient je u běžných úroků ze spořicího účtu zpravidla nezahrnuje do svého daňového přiznání. Daňová povinnost je vyřízena už ve chvíli, kdy banka srazila daň.

Toto se zásadně liší od kapitálových příjmů (např. prodej akcií nebo ETF), které do běžného základu daně vstupují a podléhají běžné sazbě. U úroků ze spořicích účtů je administrativa jednodušší — neexistuje časový test, ani limit příjmu z prodeje, ani nutnost vypočítávat základ daně.

Důležitá výjimka: pokud se rozhodnete podávat daňové přiznání z jiných důvodů (např. kvůli kapitálovým příjmům, příjmu z pronájmu nebo OSVČ), v některých specifických situacích lze úroky uvést — typicky pokud chcete uplatnit slevu nebo se vyrovnat s nadměrnou srážkou. Konkrétní situaci ověřte u poradce.

Pro každý konkrétní případ (například nízkopříjmoví klienti, kde by globální zdanění bylo nižší) ověřte u Finanční správy nebo poradce, zda existuje výhodnější řešení.

Jak získat sraženou daň z úroků zpět?

Srážková daň je u úroků zpravidla konečná, takže ji většina lidí zpět nezískává. Existuje ale situace, kdy se to může vyplatit: nízkopříjmoví poplatníci, jejichž celkový roční příjem je natolik nízký, že by po uplatnění slev na dani (typicky základní sleva na poplatníka) vyšla jejich celková daň nižší než to, co banka srazila.

V takovém případě zákon v některých letech umožňuje zahrnout úroky zdaněné srážkou do daňového přiznání a sraženou daň započíst — výsledkem může být vrácení části nebo celé sražené daně. Postup je orientačně tento:

1. Vyžádáte si od banky potvrzení o sražené dani z úroků za daný rok.
2. Úroky a sraženou daň uvedete v daňovém přiznání (jako příjem zdaněný srážkou, který se do něj dobrovolně zahrnuje).
3. Uplatníte slevy na dani; je-li vypočtená daň nižší než srážka, vzniká přeplatek, o jehož vrácení požádáte.

Zda a za jakých podmínek je tento postup pro daný rok dostupný, se mění novelami ZDP a závisí na vaší konkrétní situaci. Před podáním přiznání kvůli vrácení srážky vždy ověřte aktuální pravidla u Finanční správy ČR nebo daňového poradce — pro malé částky nemusí administrativa stát za výsledek.

Jak se daní úroky ze zahraničního spořicího účtu?

Tady se situace zásadně mění. Pokud máte spořicí účet u zahraniční banky (např. německé, slovenské nebo digitální banky se sídlem v EU), zahraniční banka zpravidla srážkovou daň podle českých pravidel neodvádí. Úroky tak přicházejí klientovi v hrubé výši.

Jako daňový rezident ČR ale zdaňujete celosvětový příjem. Úroky ze zahraničního spořicího účtu se proto v ČR uvádějí do daňového přiznání jako příjem ze zahraničí a podléhají zdanění zde. Pokud zahraniční stát vybral vlastní srážku, lze za podmínek smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) započíst — analogicky jako u dividend (viz Započet zahraniční srážkové daně krok za krokem).

V praxi to znamená dodatečnou administrativu: přepočet měn, doložení zahraniční srážky, zápočet. U malých částek může být administrativní zátěž neúměrná benefitu vyšší úrokové sazby. Konkrétní postup pro vaši banku a zemi ověřte u daňového poradce.

Aplikaci SZDZ a započtení zahraniční daně ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce.

Jak to ovlivňuje reálný výnos spořicího účtu?

Klient by měl počítat čistý výnos po dani, nikoli jen nominální úrokovou sazbu uváděnou v reklamě. Při srážkové dani z úroků dostává klient na účet jen část hrubého úroku — efektivní (čistý) výnos je tedy nižší než nominální sazba.

Orientační příklad (k roku 2026, ověřte u banky): u nominální sazby 3 % p.a. strhne banka 15 % srážkovou daň z úroku, takže čistý výnos vyjde přibližně 3 % × 0,85 = 2,55 % p.a. Z úroku 3 000 Kč ze 100 000 Kč tak po dani zůstane zhruba 2 550 Kč. Konkrétní sazbu i čistý výnos vždy přepočítejte podle aktuální nabídky.

Reálný výnos po dani a po inflaci je další úroveň výpočtu. Pokud nominální sazba spořicího účtu nepokrývá inflaci, je reálný výnos záporný — viz Inflace a spořicí účet. To je klíčový důvod, proč spořicí účet slouží primárně jako pohotová rezerva, nikoli jako dlouhodobý nástroj pro budování majetku.

Aktuální sazby spořicích účtů srovnejte v sekci /sporeni/. Konkrétní efektivní výnos vždy přepočtěte po dani a po inflaci.

Co s úroky z dluhopisů a podobných produktů?

Úroky (kupóny) z dluhopisů, P2P investic, podílových fondů peněžního trhu a dalších úrokových produktů mají často odlišný daňový režim — některé fungují jako srážková daň u zdroje (podobně jako spořicí účty), jiné vstupují do běžného základu daně z příjmů. Záleží na typu instrumentu, emitentovi, distribučním kanálu a daňové kvalifikaci.

Stručně: u českých korporátních a státních dluhopisů má kupón zpravidla srážkový režim; u zahraničních dluhopisů vstupuje úrok do běžného přiznání. U P2P platforem se daňový režim liší podle typu investice (úvěr vs investice). Konkrétní pravidla pro konkrétní produkt ověřte u poskytovatele a u poradce.

Konkrétní daňovou kvalifikaci pro váš produkt ověřte u daňového poradce — chybná aplikace u dluhopisů a P2P je častý problém.

Shrnutí a co dál

U úroků z českých spořicích účtů a termínovaných vkladů funguje srážková daň u zdroje — banka daň odvede sama, klient zpravidla neuvádí úroky v přiznání. U zahraničních účtů režim funguje jinak: úroky vstupují do přiznání jako příjem ze zahraničí. Při rozhodování o spořicím účtu vždy přepočítávejte čistý výnos po dani a porovnávejte s inflací.

Tento článek se soustředí na mechaniku zdanění u spořicího účtu konkrétně. Pokud řešíte širší obrázek — jak se srážka (§ 36 ZDP) a přiznání (§ 8 ZDP) liší napříč všemi úrokovými zdroji (dluhopisy, P2P, zahraniční účty, úroky podnikatele i progresivní sazba) — pokračujte na daň z příjmu z úroků: srážka vs. daňové přiznání.

Až si vyberete účet, čistý výnos po dani porovnáte ve srovnání nejlepších spořicích účtů. Pokud řešíte, zda vám z úroků (typicky zahraničních) vzniká povinnost přiznání, projděte si daňového asistenta.

Související články: Inflace a spořicí účet, Úrok po zdanění na spořicím účtu, Jak vybrat spořicí účet, Daňové přiznání investora krok za krokem.

Přehled daňových témat najdete na /dane/.

Upozornění (YMYL): Daňová pravidla pro zdanění úroků z bankovních produktů v ČR mohou být upravena novelou ZDP. Aplikace závisí na typu produktu, místě banky (CZ vs zahraničí) a vaší daňové rezidenci. Informace v tomto článku jsou obecné a nepředstavují daňové poradenství. Před jakýmkoliv daňovým rozhodnutím ověřte aktuální podmínky u Finanční správy ČR nebo daňového poradce.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →