Reálný výnos spořicího účtu není inzerovaná sazba, ale to, co zbyde po dani z úroku a po inflaci. Z hrubého úroku nejdřív odečtete srážkovou daň 15 %, pak roční míru inflace — a teprve výsledek říká, zda kupní síla vašich peněz roste, nebo naopak klesá. V obdobích vyšší inflace bývá reálný výnos spořicího účtu i záporný, přestože nominální zůstatek roste.
Jak inflace mění výnos?
Inflace snižuje kupní sílu peněz: i když úrok zvyšuje nominální zůstatek, při vyšším zdražování si za výslednou částku koupíte stejně nebo méně než dřív. Nominální růst zůstatku a reálný nárůst kupní síly jsou dvě různé věci.
Inflace je růst průměrné cenové hladiny — zboží a služby zdražují, a za stejnou nominální částku si časem koupíte méně. Úroky na spořicím účtu váš zůstatek nominálně zvyšují, ale pokud zdražování v ekonomice postupuje rychleji, za více peněz si koupíte stejně nebo méně než dřív.
Tento mechanismus působí neviditelně — zůstatek roste, banka posílá notifikaci o připsaném úroku, vše vypadá dobře. Ale kupní síla těch peněz, tedy co si za ně reálně koupíte v obchodě nebo za co zaplatíte nájem, se může zároveň zmenšovat. Nominální růst zůstatku a reálný nárůst kupní síly jsou dvě rozdílné věci a reklama banky přirozeně mluví o první z nich.
Inflaci v České republice sledují a zveřejňují Český statistický úřad (ČSÚ) a Česká národní banka (ČNB). Obě instituce data pravidelně aktualizují a jsou volně dostupná online. Aktuální číslo se vyplatí znát — je to jeden ze dvou klíčových vstupů pro výpočet reálného výnosu vašich úspor.
Inflace se liší i v čase. Stejná sazba na spořicím účtu vám v různých letech přinese jiný reálný výnos — záleží na tom, jak rychle zdražovaly ceny v daném období. Proto je průběžné sledování podmínek důležitější než jednorázové porovnání sazeb při otevření účtu.
Co je reálný výnos?
Reálný výnos je to, co vám zůstane po dvou odečtech od nominálního úroku: nejdřív daň z úroku, pak inflace. Teprve toto číslo říká, zda peníze rostou v kupní síle, nebo naopak ztrácejí.
Reálný výnos je výsledek po dvou odečtech: nejdřív daň z úroku, pak inflace.
Vzorec v zjednodušené podobě:
reálný výnos ≈ nominální úrok − daň z úroku − inflace
Každý z těchto odečtů je podstatný sám o sobě a nelze ho přeskočit. Daň z úroku banka strhne automaticky jako srážkovou daň — vy ji nijak neřídíte a do daňového přiznání ji neuvádíte, ale do vaší kapsy se nedostane. Inflaci neřídíte ani vy, ani banka; je to makroekonomický vývoj, který probíhá bez ohledu na to, co máte na účtu.
Jak to vypadá v praxi? Uvažujte kvalitativně: pokud je nominální sazba na účtu mírně nadprůměrná, ale inflace je v daném roce výrazně vyšší než obvykle, může být výsledný reálný výnos záporný. To není hypotetický scénář — česká ekonomika taková období v nedávné minulosti zažila. V roce 2022 a 2023 inflace v ČR dosahovala historicky vysokých hodnot a reálný výnos většiny spořicích účtů byl hluboko záporný i přesto, že nominální sazby vzrostly. Naopak v prostředí nízké inflace může i průměrná sazba generovat kladný reálný výnos.
Reálný výnos proto není statické číslo, které si zjistíte jednou. Mění se s každou změnou sazby banky i s každou změnou inflace. Sledování obou veličin je součástí zodpovědného přístupu k osobním financím. Nestačí otevřít účet jednou a pak si myslet, že jste vyřešili spoření — podmínky se průběžně mění a výsledný reálný výnos s nimi.
Orientační ilustrace mechaniky (k 2025/2026, čísla ověřte): pokud spořicí účet úročí zhruba 2,5–3 % p.a. a roční inflace se pohybuje kolem 2–2,5 %, zůstane po srážkové dani z úroku reálný výnos jen mírně kladný — řádově desetiny procenta. Stačí ale, aby inflace povyskočila, a výsledek se snadno propadne pod nulu. Aktuální čísla si pokaždé dosaďte sami; tahle ilustrace ukazuje jen řád, ne příslib. Reálný výnos lze rychle odhadnout i v inflační kalkulačce ČSÚ, která přepočítá kupní sílu mezi roky.
Přesnou výši srážkové daně z úroku ověřte u Finanční správy ČR — sazba se může legislativně změnit. Jak reálný výnos přesně spočítat (Fisherův vzorec, krok za krokem) rozebírá sesterský článek inflace vs reálný výnos spořicího účtu; tento text se drží intuice a mechaniky.
Přesné sazby daně z úroků se mohou měnit — pro aktuální informace ověřte platnou legislativu nebo se poraďte s daňovým poradcem.
Proč nestačí dívat se na nominální sazbu?
Nominální sazba je vstupní marketingové číslo před daní a před inflací — neříká nic o tom, kolik vám reálně zůstane v kupní síle. Dvě prostředí se stejnou sazbou mohou mít opačný reálný výnos, pokud se liší inflace.
Nominální sazba je marketingové číslo. Sděluje vám, kolik banka přidá ke vkladu před jakoukoli srážkou a před inflací. Je to vstupní informace, ne výsledek.
Problém nastane, když se rozhodujete jen na základě nominální sazby. Srovnáváte dvě banky: jedna nabízí o několik desetin procenta více. Zdá se to jasná volba — ale pokud má ta „lepší” banka podmíněné sazby, výpovědní lhůtu nebo úroková pásma, která se na váš zůstatek nevztahují, skutečný rozdíl může být opačný. Bez zohlednění podmínek porovnáváte dvě čísla, která neměří totéž.
A i kdybyste obě nabídky porovnali správně a vybrali banku s objektivně vyšší efektivní sazbou, nominální sazba vám stále neřekne nic o tom, kolik vám skutečně zůstane v kupní síle po roce. K tomu potřebujete inflaci. Dvě prostředí se stejnou nominální sazbou vypadají na první pohled stejně — ale při výrazně odlišné inflaci může být reálný výnos jednoho kladný a druhého záporný.
Spořicí účet je nástroj pro uchování likvidity a nominální jistiny. Netvrdí, že ochrání kupní sílu — a inzerovaná sazba nikdy nic takového neslibuje, ačkoli to reklama může implicite naznačovat tím, co zdůrazňuje.
Co s tím?
Spořicí účet používejte na pohotovostní rezervu a krátkodobé cíle, kde rozhoduje dostupnost; na ochranu kupní síly dlouhodobě slouží spíš investice. Záporný reálný výnos neznamená, že spořicí účet nemá smysl — má, ale pro konkrétní účel.
Pohotovostní rezerva na spořicím účtu si neklade za cíl překonat inflaci. Jejím smyslem je dostupnost, pojistná ochrana a nulové tržní riziko. Tuto funkci spořicí účet plní spolehlivě, bez ohledu na to, zda je reálný výnos kladný nebo záporný. Alternativa — nechat rezervu na běžném účtu s nulovým úrokem — je pro kupní sílu vždy horší. Spořicí účet tedy není optimální pro ochranu kupní síly, ale je lepší než nenechávat peníze zcela bez úroku.
Jiná logika platí pro peníze, které v horizontu pěti a více let nepotřebujete. Tam je cílem reálné zhodnocení a ochrana kupní síly — a historická data ukazují, že diverzifikované akciové investice tento cíl na dlouhých horizontech plnily lépe než spořicí účty. Přijímáte tržní riziko, ale na dostatečně dlouhém horizontu je toto riziko jiného charakteru než riziko krátkodobé ztráty. Více o investování do indexových fondů najdete na /etf/.
Praktický přístup kombinuje oboje: likvidní rezerva na spořicím účtu jako základ, dlouhodobé úspory v investičních nástrojích jako motor reálného zhodnocení. Reálný výnos spořicího účtu sledujte a rozumějte mu — ale nepoužívejte ho jako argument pro to, abyste od spořicího účtu čekali víc, než je jeho přirozená role.
Jak vybrat konkrétní účet s ohledem na reálný výnos rozebírá jak vybrat spořicí účet, konkrétní produkty pak nejlepší spořicí účty v Česku 2026. Přehled všeho ke spořicím účtům na Finzi najdete na /sporeni/.
Časté dotazy
Pokryje spořicí účet inflaci?
Ne spolehlivě. Po srážkové dani a po inflaci je reálný výnos spořicího účtu často nízký až záporný, zvlášť v obdobích vyšší inflace. Spořicí účet chrání nominální jistinu a dostupnost peněz, ne jejich kupní sílu na dlouhém horizontu.
Jak se počítá reálný výnos spořicího účtu?
Zjednodušeně: reálný výnos ≈ nominální úrok − daň z úroku − inflace. Nejdřív od inzerované sazby odečtete srážkovou daň, pak inflaci. Teprve výsledek říká, zda peníze rostou v kupní síle.
Může být reálný výnos spořicího účtu záporný i při kladném úroku?
Ano. Pokud inflace převýší čistý úrok po zdanění, kupní síla peněz klesá, přestože nominální zůstatek roste. V ČR taková období opakovaně nastala, například v letech 2022–2023 při historicky vysoké inflaci.
Kde zjistím aktuální inflaci v ČR?
Inflaci sledují a pravidelně zveřejňují Český statistický úřad (ČSÚ) a Česká národní banka (ČNB). Data jsou volně dostupná online a jsou jedním ze dvou klíčových vstupů pro výpočet reálného výnosu.
Jan Pospíšil
Zakladatel Finzi · investor
Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.