OSVČ při činnosti pro zahraniční firmu: daně, DPH OSS a sociální pojištění

YMYL upozornění: Pravidla DPH OSS, místa plnění a daňových smluv jsou komplexní a často se mění. Tento článek je obecný edukační přehled k roku aktualizace. Pro konkrétní fakturaci a daňové přiznání konzultujte s daňovým poradcem s mezinárodní praxí.

Jako český OSVČ rezident ČR zdaňujete celosvětový příjem v ČR — i když klient sídlí v USA, UK nebo Německu. DPH pro klienty v EU řeší reverse-charge (B2B) nebo OSS (B2C digitální služby, práh 10 000 EUR). I jako neplátce se můžete stát identifikovanou osobou (registrace do 15 dnů). Mimo EU typicky DPH nefakturujete, US klient může chtít W-8BEN. Orientačně k 2026, ověřte u FS.

Tento článek je o situaci, kdy zůstáváte v ČR a fakturujete zahraničnímu klientovi (důraz na DPH a fakturu). Pokud se naopak fyzicky přesouváte mezi dvěma státy, čtěte hub Daň z příjmů při podnikání OSVČ v EU nebo bilaterální OSVČ mezi ČR a SK.

Kde zdaním příjem od zahraničního klienta?

Pokud jste daňový rezident ČR, zdaňujete v ČR celosvětový příjem — bez ohledu na sídlo klienta. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění chrání před tím, aby vás zdanili oba státy najednou.

Pokud máte v cílovém státě stálou provozovnu (PE), může vzniknout povinnost zdanit část zisku tam — pak smlouva o zamezení dvojího zdanění určí, jak zápočet/vynětí provést.

Jak funguje DPH pro EU klienta?

B2B služba pro plátce DPH v jiné zemi EU = reverse-charge, fakturujete bez DPH. Slovenský / německý / nizozemský klient pak DPH přizná ve své zemi v rámci daňového přiznání.

Praktické náležitosti faktury:

• vaše IČ + DIČ (pokud jste český plátce DPH)
• DIČ klienta (povinné, ověřte přes VIES)
• formulace „daň odvede zákazník” / „reverse-charge”
• místo plnění = země klienta

Pro B2C (spotřebitelé) v EU u digitálních služeb a distančního prodeje se uplatňuje OSS (One Stop Shop) — po překročení společného prahu 10 000 EUR (cca 250 000 Kč) za rok napříč EU se registrujete přes portál Finanční správy a DPH odvádíte v jednom přiznání kvartálně pro všechny EU země podle sazby spotřebitelovy země. Pod prahem účtujete českou DPH (resp. jste-li neplátce, DPH neúčtujete).

Identifikovaná osoba — nejčastější past neplátce

Jste-li český neplátce DPH a poskytnete službu s místem plnění v jiném státě EU plátci DPH (B2B), stáváte se identifikovanou osobou. To znamená: zůstáváte neplátcem pro tuzemská plnění, ale musíte se registrovat (zpravidla do 15 dnů), získat DIČ pro účely EU plnění a podávat souhrnné hlášení k těmto fakturám. Stejně to platí, když naopak přijmete službu od osoby z jiného státu EU (např. reklama na zahraniční platformě). Sami v tuzemsku daň neodvádíte, ale evidenční povinnost vzniká. Orientačně k 2026, prahy a lhůty ověřte u FS.

Jak funguje DPH pro klienta mimo EU?

Export služeb mimo EU obvykle DPH nemá — fakturujete bez DPH s poznámkou „služba poskytnuta mimo EU”. Konkrétní pravidla závisí na typu služby a místu plnění podle § 9 zákona o DPH.

Pozor:

• USA: některé státy (zejména s ekonomickým nexem) mohou požadovat lokální sales tax registraci, pokud překročíte prahové hodnoty B2C prodeje. Americký klient po vás navíc často chce formulář W-8BEN (fyzická osoba) nebo W-8BEN-E (entita) — potvrzení, že nejste US daňový poplatník. Díky smlouvě ČR–USA o zamezení dvojího zdanění tím zpravidla snížíte nebo vynulujete US srážkovou daň; bez něj může klient srazit standardních 30 %. Formulář se nepodává úřadu, jen klientovi.
• UK po Brexitu: některé služby mohou vyžadovat UK VAT registraci podle prahů (řádově 90 000 GBP); ověřte u UK HMRC.
• Švýcarsko: vlastní VAT systém, nezávisle na EU.

Při fakturaci v cizí měně se vyplatí účet s nízkou FX přirážkou nebo multiměnový účet — viz srovnání podnikatelských účtů pro OSVČ.

Kde platím sociální a zdravotní pojištění?

V ČR, pokud zůstáváte českým rezidentem a činnost vykonáváte převážně z ČR. Změnu situace řeší:

• v rámci EU: nařízení 883/2004 + formulář A1
• mimo EU: bilaterální smlouvy ČR s konkrétním státem (USA, Kanada, Izrael atd.)
• bez smlouvy: hrozí dvojí pojistné

Pokud máte cizí firmu jako jediného klienta a pracujete z její kanceláře v cizině 6+ měsíců ročně, vzniká riziko, že vás cizí stát začne považovat za zaměstnance / lokální OSVČ.

Kdy vzniká stálá provozovna v cizině?

Typicky pevné místo podnikání + kontinuální výkon činnosti 6–12 měsíců. PE znamená:

• můžete fakturovat své činnosti z domova (Praha) klientovi v USA bez vzniku PE
• ale pravidelná přítomnost v kanceláři klienta v USA / Berlíně po měsíce může PE založit
• digitální nomád 30 dní v Lisabonu PE pravděpodobně nezakládá; 9 měsíců ano

Konzervativní pravidlo: pokud kontinuálně pracujete z cizí adresy přes 6 měsíců, konzultujte s daňovým poradcem cílové země.

Detaily: OSVČ mezi ČR a SK — jak zdanit.

Časté chyby

1. Fakturace s DPH B2B klientovi v EU. Místo bez DPH (reverse-charge) píšete českou 21% sazbu — klient ji nemůže odpočítat a vy musíte fakturu opravit.

2. Ignorování srážkové daně. Některé státy srážejí daň z dividend / licenčních poplatků automaticky — bez zápočtu v ČR ji platíte dvakrát. Řeší to Zápočet zahraniční srážkové daně.

3. Předpoklad, že OSS pokrývá vše. OSS je jen pro vybrané B2C služby v EU. Pro B2B, mimo EU nebo zboží má vlastní pravidla.

4. Sociální pojištění bez A1. Pokud podstatnou část činnosti vykonáváte v EU mimo ČR, druhý stát si může pojistné nárokovat zpětně.

Kam dál?

Komplexní pohled na český daňový kontext OSVČ je v DPH povinnost OSVČ — kdy vzniká a Daň z příjmů při podnikání v EU. Pillar: /osvc/.

Mezinárodní DPH a daňové smlouvy se mění. Před cross-border fakturací ověřte aktuální stav s poradcem.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →