Daň z příjmů při podnikání OSVČ v EU — kde se daní a jak to ohlídat

Český OSVČ, který začne podnikat (nebo zaměstnaně pracovat) v jiném státě EU, nemusí být automaticky českým daňovým rezidentem — ani automaticky rezidentem cílového státu. Rezidentství se posuzuje podle skutečného centra životních zájmů, počtu dnů a smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Sociální a zdravotní pojištění má v EU vlastní koordinační pravidla nezávislá na daňové rezidenci.

Upozornění (YMYL): Tento článek popisuje obecné principy daňové rezidence a koordinace pojištění OSVČ v EU k datu vydání. Každý přeshraniční scénář je individuální a závisí na bilaterální smlouvě se zdrojovým státem, skutečném pobytu, centru životních zájmů a typu činnosti. Konkrétní situaci ověřte u Finanční správy ČR, ČSSZ a u daňového poradce. Text nepředstavuje daňové ani migrační poradenství.

Jak se vůbec určuje, kde jsem daňový rezident?

Daňovou rezidenci určuje primárně domácí zákon státu (v ČR § 2 ZDP) — definuje, kdo je rezidentem podle bydliště, obvyklého zdržování nebo dalších kritérií. Kolize (kdy jste rezidentem dvou států současně podle jejich domácích zákonů) řeší článek o rezidentství v smlouvě o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) se zdrojovým státem. SZDZ jsou postavené na modelu OECD a kritéria aplikují v pevném pořadí (tzv. tie-breaker) — přejde se na další kritérium jen tehdy, když to předchozí nerozhodne:

1. Stálý byt — ve kterém státě máte trvale k dispozici bydlení (vlastní, pronajaté, i u rodiny).
2. Středisko životních zájmů — kde máte těžiště osobních a ekonomických vazeb (rodina, hlavní příjmy, sociální zázemí).
3. Obvyklé zdržování — kde fyzicky trávíte více času (orientačně se sleduje hranice 183 dní v roce).
4. Státní občanství — rozhoduje až jako předposlední kritérium.
5. Dohoda finančních úřadů — krajní řešení, dohodou příslušných úřadů obou států.

Důležité je, že rezidence se posuzuje ročně a může se v průběhu roku změnit (s pravidly tzv. „rozděleného roku”). Český rezident zdaňuje v ČR celosvětové příjmy, nerezident jen příjmy ze zdrojů v ČR — viz Daňový rezident a Daňový nerezident. Orientačně k 2026, konkrétní pořadí a formulace ověřte v textu SZDZ se zdrojovým státem na webu MFČR.

OSVČ má oproti zaměstnanci kritéria navíc. Kromě bydliště a pobytu se u podnikatele sleduje i místo skutečného řízení podnikání — odkud reálně rozhodujete, kde vedete účetnictví / daňovou evidenci a kde uzavíráte smlouvy s klienty. Pokud žijete a fakturujete z ČR, ale fyzicky se zdržujete v zahraničí, právě tato kritéria často převáží ve prospěch zachování české rezidence (nebo naopak). U OSVČ je proto posouzení individuálnější než u zaměstnance s jediným zaměstnavatelem.

Co znamená pravidlo „183 dnů” a kdy neplatí?

Pravidlo „183 dnů” je v obecném povědomí spojováno s rezidencí, ale samo o sobě o rezidenci nerozhoduje. Pochází z článku SZDZ o zdanění závislé činnosti — pomáhá určit, zda zdrojový stát může zdanit mzdu krátkodobě pracujícího nerezidenta. Pro celkovou daňovou rezidenci FO je relevantní jen jedno z více kritérií (obvyklé zdržování). Nadto: ne každá SZDZ má identicky nastavený test 183 dnů, některé používají kalendářní rok, jiné jakýchkoli 12 měsíců.

Pro OSVČ je v praxi důležitější otázka stálé provozovny ve zdrojovém státě — pokud OSVČ poskytuje služby v jiném státě EU déle nebo s vlastním zázemím (kancelář, opakovaný pobyt), může tam vzniknout stálá provozovna a s ní povinnost danit část zisku v daném státě. Detaily se liší podle konkrétní SZDZ — vždy ověřte text smlouvy s daným státem na webu MFČR.

Co platí pro sociální a zdravotní pojištění OSVČ v EU?

Koordinace sociálního zabezpečení v EU (nařízení 883/2004 a 987/2009) funguje nezávisle na daňové rezidenci. Hlavní princip: pojištění OSVČ se platí v jednom státě (zpravidla tam, kde činnost skutečně vykonává). Krátkodobé vyslání (zpravidla do 24 měsíců) umožňuje za splnění podmínek zachovat pojištění v původním státě s formulářem A1.

Pro OSVČ, která pracuje souběžně v ČR i v jiném státě EU, platí pravidla pro „činnost ve více státech” — příslušnost se stanovuje podle významnosti činnosti a místa bydliště. Konkrétní určení a vydání formuláře A1 řeší ČSSZ. Souběh příslušnosti k pojištění ve dvou státech není v EU obecně možný — to je klíčový rozdíl proti daňové rezidenci, kde se na rezidenci ve dvou státech vyřeší až aplikací SZDZ.

Jak v praxi přemýšlet o stěhování / přechodu?

Pět praktických bodů, které je rozumné vyřešit před změnou:

1. Centrum životních zájmů. Stěhuje se rodina, zůstává byt v ČR pronajatý nebo prázdný, mění se hlavní zdroj příjmů? Pokud zůstává rodina v ČR a vy dojíždíte za prací, rezidence zpravidla zůstává v ČR.
2. Formulář A1. Pokud chcete zachovat české pojištění při krátkodobém výkonu činnosti v EU, požádejte ČSSZ o A1 před odjezdem.
3. Potvrzení o daňové rezidenci. Pokud chcete uplatnit výhody SZDZ ve zdrojovém státě (např. snížená sazba srážkové daně z dividend), potřebujete potvrzení o české daňové rezidenci od Finanční správy.
4. DPH. Přeshraniční služby OSVČ mají vlastní pravidla — reverse charge, OSS / IOSS, registrace v cílovém státě. Viz DPH povinnost OSVČ.
5. Rok přechodu. V roce stěhování se ČR a cílový stát mohou shodnout na rozděleném roce. Konkrétní postup konzultujte s daňovými poradci v obou státech.

U OSVČ s činností ve více státech EU se vyplatí mít A1 a potvrzení o rezidenci aktualizované — kontroly v cílovém státě se u přeshraničních dodavatelů množí.

Co se mění při digitálním nomádství v EU?

Digitální nomád, který fyzicky pobývá v jiném státě EU déle než krátkodobě, naráží na stejná pravidla jako klasická OSVČ. Pouze online charakter činnosti nezbavuje povinnosti řešit rezidenci ani pojištění. Některé státy EU mají zvláštní vízové režimy pro digitální nomády, ale ty řeší pobyt, nikoli daňovou rezidenci ani sociální pojištění.

Pokud opakovaně pobýváte několik měsíců v různých státech EU bez stabilního bydliště, scénář se může komplikovat — některé státy mohou tvrdit rezidenci podle obvyklého zdržování, jiné odmítnout vydání A1 bez prokázané stálé základny. Tyto situace pravidelně vyžadují konzultaci daňového poradce s mezinárodní specializací.

Shrnutí a co dál

Daňová rezidence OSVČ v EU není formální záležitost — určuje ji skutečné centrum životních zájmů, počet dnů a SZDZ. Sociální pojištění má vlastní koordinační pravidla a často přechází do státu výkonu činnosti. Před změnou stavu vyřešit A1, potvrzení rezidence, DPH a v ideálním případě konzultovat daňového poradce v obou státech.

Tento článek je obecný rozcestník pro rezidenci a koordinaci pojištění v EU. Konkrétnější scénáře řeší navazující průvodci:

• Bilaterální přesun mezi dvěma státy (rezidence + A1 + stálá provozovna): OSVČ mezi ČR a SK — jak zdanit cross-border podnikání.
• Zůstávám v ČR a fakturuji zahraničnímu klientovi (DPH OSS / reverse-charge / W-8BEN): OSVČ při činnosti pro zahraniční firmu.
• DPH v českém kontextu: DPH povinnost OSVČ — kdy vzniká 2026.

Další související články: OSVČ vs zaměstnání — finanční rozdíl, Sociální pojištění OSVČ 2026 — praktický průvodce. Pro přeshraniční platby a fakturaci v cizí měně se hodí multiměnový podnikatelský účet.

Přehled daňových témat: /dane/.

Upozornění (YMYL): Mezinárodní zdanění a koordinace pojištění jsou komplexní oblasti, kde každý individuální scénář (rodinná situace, druh činnosti, konkrétní stát) má vlastní pravidla. Konkrétní postup ověřte u Finanční správy ČR, ČSSZ, příslušného úřadu cílového státu a u daňového poradce se zkušeností s mezinárodním zdaněním. Text nepředstavuje daňové, migrační ani pojišťovací poradenství.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →