Finzi
OSVČČlánky Aktualizováno

OSVČ mezi ČR a SK: jak zdanit cross-border podnikání

Cross-border OSVČ ČR–SK: kde máte rezidenci, kde platíte sociální a zdravotní, kdy vzniká stálá provozovna a jak postupovat s DPH.

YMYL upozornění: Mezinárodní zdanění OSVČ je oblast s vysokou mírou výjimek a individuálních posouzení. Tento článek je obecný edukační přehled k roku aktualizace. Před cross-border činností konzultujte konkrétní situaci s daňovým poradcem s mezinárodní praxí.

Pokud podnikáte mezi ČR a SK, nejdřív určete daňovou rezidenci podle středu životních zájmů — pak smlouva o zamezení dvojího zdanění ČR–SR určí, který stát zdaňuje co. Sociální a zdravotní pojištění platíte typicky jen v jednom státě (formulář A1 od ČSSZ, max 24 měsíců). Stálá provozovna v druhém státě vzniká po cca 6–12 měsících kontinuální činnosti přes pevné místo. Orientačně k 2026, ověřte u FS a ČSSZ.

Tento článek řeší konkrétní bilaterální osu ČR↔SK. Obecný rámec rezidence a koordinace pojištění napříč EU najdete v hubu Daň z příjmů při podnikání OSVČ v EU.

Jak se určuje daňová rezidence ČR vs SK?

Daňová rezidence se určuje podle středu životních zájmů, ne podle občanství. Kritéria (v tomto pořadí podle ČR–SR smlouvy):

  1. Stálý byt — kde máte k dispozici trvalé bydlení.
  2. Středobod životních zájmů — kde žije rodina, kde máte ekonomické vazby.
  3. Obvyklý pobyt — kde se obvykle zdržujete (řádově 183+ dní).
  4. Občanství — krajní kritérium.
SituacePravděpodobná rezidenceHlavní povinnost
Žiju v Praze, klient v BAČRZdanit celosvětový příjem v ČR
Žiju v BA, klient v PrazeSKZdanit celosvětový příjem v SK
Rodina v BA, pracuju 4 dny v CZSK (středisko zájmů)SK + ev. zápočet v ČR
6 měsíců ČR, 6 měsíců SKPosuzuje se individuálněVyžaduje daňového poradce

Co je stálá provozovna a kdy vzniká?

Stálá provozovna (Permanent Establishment, PE) je pevné místo podnikání v druhém státě, ze kterého trvale vykonáváte činnost — typicky kancelář, dílna, staveniště. Po vzniku PE má druhý stát právo zdanit zisk přiřaditelný k této provozovně.

V ČR–SR smlouvě:

  • staveniště / stavební projekt vzniká PE typicky po 12 měsících
  • u konzultantské činnosti vzniká PE často po 6 měsících kontinuální přítomnosti
  • domácí kancelář v cizině může (ale nemusí) PE založit — záleží na míře dispozice a kontroly

Pokud nevíte jistě, jestli PE vzniká, jednejte konzervativně a konzultujte — chyba znamená doměrek + sankce v druhém státě.

Kde platí sociální a zdravotní pojištění?

Podle nařízení EU 883/2004 obecně platíte pojistné v jednom členském státě — typicky tam, kde vykonáváte podstatnou část (≥25 %) činnosti. Pokud činnost vykonáváte ve dvou státech, žádejte formulář A1 od ČSSZ (v ČR) nebo Sociálnej poisťovne (v SK).

Praktický postup pro českou OSVČ pracující 30 % ze SK:

  1. Vyplňte formulář A1 u ČSSZ s popisem činnosti.
  2. ČSSZ posoudí, zda zůstáváte v českém systému.
  3. Pokud ano, vystaví A1 platný typicky 24 měsíců (s možností prodloužení).
  4. A1 předkládáte slovenskému klientovi / úřadům jako důkaz, že pojistné platíte v ČR.

Žádost o A1 pro OSVČ se v ČR podává elektronicky přes ePortál ČSSZ (tiskopis pro činnost ve více státech). K žádosti se obvykle dokládá popis činnosti v obou státech a smlouvy/objednávky od klientů; A1 se vystavuje na dobu určitou (typicky max 24 měsíců) s možností požádat o nové. Orientačně k 2026, aktuální postup a přílohy ověřte u ČSSZ.

Bez A1 vám může SK retroaktivně doměřit pojistné, i když platíte v ČR.

Jak je to s DPH?

DPH závisí na typu plnění (zboží vs služba), místě plnění a registraci k DPH v obou státech. Hlavní pravidla:

  • Služby pro plátce DPH v SK (B2B): reverse-charge — fakturujete bez DPH, slovenský klient přiznává DPH ve své zemi.
  • Služby pro neplátce DPH v SK (B2C): závisí na typu služby; u digitálních služeb se může uplatnit OSS režim.
  • Zboží: intra-EU dodání, pravidla podle prahů registrace v cílovém státě.

Pokud jste český neplátce DPH a vznikne vám povinnost registrace v SK (např. po překročení prahu OSS), registrujte se preventivně. DPH povinnost OSVČ — kdy vzniká má český kontext; SK má vlastní prahy a pravidla.

Časté chyby

1. Dvojí zdanění z nepozornosti. Pokud nezohledníte smlouvu o zamezení dvojího zdanění a nepoužijete zápočet/vynětí, můžete zaplatit daň dvakrát.

2. Ignorování formuláře A1. Bez A1 hrozí doměrek pojistného v druhém státě, často několik let zpětně.

3. Faktura cross-border bez kontroly DPH režimu. Špatně aplikovaná DPH = doměrek DPH + úrok z prodlení v obou státech.

4. Změna rezidence bez ohlášení. Pokud se přestěhujete z ČR na SK, musíte ohlásit ČSSZ, zdravotní pojišťovně i finančnímu úřadu — jinak se status protahuje.

Kam dál?

Pro evropský kontext OSVČ viz Daň z příjmů při podnikání v EU. Pillar: /osvc/.

Mezinárodní zdanění je individuální. Tento článek nenahrazuje odbornou konzultaci.

Časté dotazy

Pracuju ze Slovenska jako český OSVČ pro českého klienta. Kde platím daň?

Záleží na daňové rezidenci a zda v SK vzniká stálá provozovna. Pokud žijete převážně v SK a vykonáváte činnost odtud, primární daňová rezidence je obvykle SK. Konkrétní posouzení udělá daňový poradce — odpověď ovlivňuje rodinná situace, dny pobytu, místo trvalého bytu a smlouva.

Co je formulář A1 a kdy ho potřebuju?

A1 je potvrzení, kterému státu odvádíte sociální a zdravotní pojištění při činnosti ve dvou členských státech EU. Vystavuje ho instituce státu, kde jste pojištěn (v ČR ČSSZ přes ePortál). Platí typicky max 24 měsíců a předkládáte ho druhému státu jako důkaz. Bez A1 vám může druhý stát doměřit pojistné. Orientačně k 2026, ověřte u ČSSZ.

Kdy vzniká stálá provozovna na Slovensku?

Stálá provozovna (PE) vzniká pevným místem podnikání v SK, ze kterého trvale vykonáváte činnost. Podle smlouvy ČR–SR u staveniště typicky po 12 měsících, u konzultací často po cca 6 měsících kontinuální přítomnosti. Po vzniku PE zdaňujete přiřaditelný zisk v SK. Orientačně k 2026, ověřte u FS a daňového poradce.

Platím sociální pojištění v ČR i v SK zároveň?

Ne. Nařízení 883/2004 určuje příslušnost vždy k jednomu státu — typicky tam, kde vykonáváte podstatnou část (≥25 %) činnosti, jinak podle bydliště. Souběh pojištění ve dvou státech EU není možný. Příslušnost potvrzuje formulář A1. Orientačně k 2026, ověřte u ČSSZ.

Zdroje

  1. Finanční správa ČR — Mezinárodní zdaněnífinancnisprava.cz
  2. Smlouva ČR–SR o zamezení dvojího zdanění (sbírka mezinárodních smluv)mfcr.cz
  3. Evropská komise — Sociální zabezpečení v EU (nařízení 883/2004)europa.eu
  4. ČSSZ — Mezinárodní vztahy (formulář A1)cssz.cz
Foto: Jan Pospíšil

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →

Pokračuj v tématu

Podobné články

Spojený obsah z pillaru OSVČ

Související pojmy