YMYL upozornění: Mezinárodní zdanění OSVČ je oblast s vysokou mírou výjimek a individuálních posouzení. Tento článek je obecný edukační přehled k roku aktualizace. Před cross-border činností konzultujte konkrétní situaci s daňovým poradcem s mezinárodní praxí.
Pokud podnikáte mezi ČR a SK, nejdřív určete daňovou rezidenci podle středu životních zájmů — pak smlouva o zamezení dvojího zdanění ČR–SR určí, který stát zdaňuje co. Sociální a zdravotní pojištění platíte typicky jen v jednom státě (formulář A1 od ČSSZ, max 24 měsíců). Stálá provozovna v druhém státě vzniká po cca 6–12 měsících kontinuální činnosti přes pevné místo. Orientačně k 2026, ověřte u FS a ČSSZ.
Tento článek řeší konkrétní bilaterální osu ČR↔SK. Obecný rámec rezidence a koordinace pojištění napříč EU najdete v hubu Daň z příjmů při podnikání OSVČ v EU.
Jak se určuje daňová rezidence ČR vs SK?
Daňová rezidence se určuje podle středu životních zájmů, ne podle občanství. Kritéria (v tomto pořadí podle ČR–SR smlouvy):
- Stálý byt — kde máte k dispozici trvalé bydlení.
- Středobod životních zájmů — kde žije rodina, kde máte ekonomické vazby.
- Obvyklý pobyt — kde se obvykle zdržujete (řádově 183+ dní).
- Občanství — krajní kritérium.
| Situace | Pravděpodobná rezidence | Hlavní povinnost |
|---|---|---|
| Žiju v Praze, klient v BA | ČR | Zdanit celosvětový příjem v ČR |
| Žiju v BA, klient v Praze | SK | Zdanit celosvětový příjem v SK |
| Rodina v BA, pracuju 4 dny v CZ | SK (středisko zájmů) | SK + ev. zápočet v ČR |
| 6 měsíců ČR, 6 měsíců SK | Posuzuje se individuálně | Vyžaduje daňového poradce |
Co je stálá provozovna a kdy vzniká?
Stálá provozovna (Permanent Establishment, PE) je pevné místo podnikání v druhém státě, ze kterého trvale vykonáváte činnost — typicky kancelář, dílna, staveniště. Po vzniku PE má druhý stát právo zdanit zisk přiřaditelný k této provozovně.
V ČR–SR smlouvě:
- staveniště / stavební projekt vzniká PE typicky po 12 měsících
- u konzultantské činnosti vzniká PE často po 6 měsících kontinuální přítomnosti
- domácí kancelář v cizině může (ale nemusí) PE založit — záleží na míře dispozice a kontroly
Pokud nevíte jistě, jestli PE vzniká, jednejte konzervativně a konzultujte — chyba znamená doměrek + sankce v druhém státě.
Kde platí sociální a zdravotní pojištění?
Podle nařízení EU 883/2004 obecně platíte pojistné v jednom členském státě — typicky tam, kde vykonáváte podstatnou část (≥25 %) činnosti. Pokud činnost vykonáváte ve dvou státech, žádejte formulář A1 od ČSSZ (v ČR) nebo Sociálnej poisťovne (v SK).
Praktický postup pro českou OSVČ pracující 30 % ze SK:
- Vyplňte formulář A1 u ČSSZ s popisem činnosti.
- ČSSZ posoudí, zda zůstáváte v českém systému.
- Pokud ano, vystaví A1 platný typicky 24 měsíců (s možností prodloužení).
- A1 předkládáte slovenskému klientovi / úřadům jako důkaz, že pojistné platíte v ČR.
Žádost o A1 pro OSVČ se v ČR podává elektronicky přes ePortál ČSSZ (tiskopis pro činnost ve více státech). K žádosti se obvykle dokládá popis činnosti v obou státech a smlouvy/objednávky od klientů; A1 se vystavuje na dobu určitou (typicky max 24 měsíců) s možností požádat o nové. Orientačně k 2026, aktuální postup a přílohy ověřte u ČSSZ.
Bez A1 vám může SK retroaktivně doměřit pojistné, i když platíte v ČR.
Jak je to s DPH?
DPH závisí na typu plnění (zboží vs služba), místě plnění a registraci k DPH v obou státech. Hlavní pravidla:
- Služby pro plátce DPH v SK (B2B): reverse-charge — fakturujete bez DPH, slovenský klient přiznává DPH ve své zemi.
- Služby pro neplátce DPH v SK (B2C): závisí na typu služby; u digitálních služeb se může uplatnit OSS režim.
- Zboží: intra-EU dodání, pravidla podle prahů registrace v cílovém státě.
Pokud jste český neplátce DPH a vznikne vám povinnost registrace v SK (např. po překročení prahu OSS), registrujte se preventivně. DPH povinnost OSVČ — kdy vzniká má český kontext; SK má vlastní prahy a pravidla.
Časté chyby
1. Dvojí zdanění z nepozornosti. Pokud nezohledníte smlouvu o zamezení dvojího zdanění a nepoužijete zápočet/vynětí, můžete zaplatit daň dvakrát.
2. Ignorování formuláře A1. Bez A1 hrozí doměrek pojistného v druhém státě, často několik let zpětně.
3. Faktura cross-border bez kontroly DPH režimu. Špatně aplikovaná DPH = doměrek DPH + úrok z prodlení v obou státech.
4. Změna rezidence bez ohlášení. Pokud se přestěhujete z ČR na SK, musíte ohlásit ČSSZ, zdravotní pojišťovně i finančnímu úřadu — jinak se status protahuje.
Kam dál?
Pro evropský kontext OSVČ viz Daň z příjmů při podnikání v EU. Pillar: /osvc/.
Mezinárodní zdanění je individuální. Tento článek nenahrazuje odbornou konzultaci.
Časté dotazy
Pracuju ze Slovenska jako český OSVČ pro českého klienta. Kde platím daň?
Záleží na daňové rezidenci a zda v SK vzniká stálá provozovna. Pokud žijete převážně v SK a vykonáváte činnost odtud, primární daňová rezidence je obvykle SK. Konkrétní posouzení udělá daňový poradce — odpověď ovlivňuje rodinná situace, dny pobytu, místo trvalého bytu a smlouva.
Co je formulář A1 a kdy ho potřebuju?
A1 je potvrzení, kterému státu odvádíte sociální a zdravotní pojištění při činnosti ve dvou členských státech EU. Vystavuje ho instituce státu, kde jste pojištěn (v ČR ČSSZ přes ePortál). Platí typicky max 24 měsíců a předkládáte ho druhému státu jako důkaz. Bez A1 vám může druhý stát doměřit pojistné. Orientačně k 2026, ověřte u ČSSZ.
Kdy vzniká stálá provozovna na Slovensku?
Stálá provozovna (PE) vzniká pevným místem podnikání v SK, ze kterého trvale vykonáváte činnost. Podle smlouvy ČR–SR u staveniště typicky po 12 měsících, u konzultací často po cca 6 měsících kontinuální přítomnosti. Po vzniku PE zdaňujete přiřaditelný zisk v SK. Orientačně k 2026, ověřte u FS a daňového poradce.
Platím sociální pojištění v ČR i v SK zároveň?
Ne. Nařízení 883/2004 určuje příslušnost vždy k jednomu státu — typicky tam, kde vykonáváte podstatnou část (≥25 %) činnosti, jinak podle bydliště. Souběh pojištění ve dvou státech EU není možný. Příslušnost potvrzuje formulář A1. Orientačně k 2026, ověřte u ČSSZ.
