Příjmy z práce v zahraničí, jak je zdanit

Český daňový rezident daní v ČR celosvětové příjmy včetně práce v zahraničí. Dvojí zdanění se eliminuje úmluvou o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ), buď metodou prostého zápočtu, nebo metodou vynětí s výhradou progrese; konkrétní metoda závisí na verzi dané smlouvy a roku. U mezd ze závislé činnosti zdaněných v EU/EHP lze navíc podle § 38f odst. 4 ZDP příjem vyjmout, je-li to výhodnější. Sociální a zdravotní pojištění u zaměstnání v EU/EHP řeší nařízení 883/2004 a typicky se platí v zemi výkonu práce.

Upozornění: Pravidla rezidence, výklad konkrétní SZDZ a koordinace sociálního pojištění jsou složitá a závisí na konkrétní zemi, typu příjmu a osobní situaci. Tento článek popisuje obecnou strukturu a nenahrazuje individuální daňové poradenství. Před daněním zahraničních příjmů konzultujte daňového poradce se specializací na mezinárodní zdanění.

Jsem český daňový rezident, nebo ne?

Krátká odpověď: většina lidí s rodinou a bydlištěm v ČR nadále zůstává českým rezidentem, i když část roku pracují v zahraničí. § 2 ZDP a navazující SZDZ definují kritéria pořadí (tie-breaker):

1. Stálé bydliště, kde máte trvalé zázemí.
2. Středisko životních zájmů, kde je rodina, hlavní ekonomické vazby.
3. Obvyklý pobyt, kde se zpravidla zdržujete, prah 183 dnů.
4. Státní občanství, poslední záchytné kritérium.

Praktický důsledek: technik posílaný na 3 měsíce do Německa zůstává českým rezidentem; rodina, která se přestěhuje do Španělska a v ČR uzavře smlouvy, se obvykle stává nerezidentem.

Konkrétní rezidenci ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.

Jak SZDZ řeší dvojí zdanění?

Mezinárodní úmluvy mezi ČR a jednotlivými státy stanovují, kdo má primární právo zdanit který druh příjmu, a jak druhý stát eliminuje dvojí zdanění. Dvě nejčastější metody:

Pozor na generalizaci. Zařazení země do „zápočet“ nebo „vynětí“ je orientační a mění se s každým protokolem k SZDZ. Dříve se u Německa a Slovenska často uváděla metoda vynětí, novější verze a protokoly však u většiny příjmů přešly na prostý zápočet. Vždy ověřte aktuální znění konkrétní smlouvy a rok.

Vynětí mzdy z EU/EHP podle § 38f odst. 4. I tam, kde SZDZ předepisuje zápočet, umožňuje § 38f odst. 4 ZDP u příjmů ze závislé činnosti vykonávané a zdaněné ve státě EU/EHP vyjmout tento příjem ze základu daně, je-li to pro poplatníka výhodnější než zápočet. Jde o klíčový praktický bod u zaměstnanců, vyplatí se spočítat oba scénáře.

Hedged orientační příklad zápočtu: zaměstnanec vydělal v USA 1 mil. Kč ekv., zaplatil tam daň 200 tis. Kč. V ČR vypočte daň z 1 mil. (např. 150 tis.), uplatní zápočet do výše 150 tis., zaplaceno v zahraničí víc, tedy v ČR doplácet nemusí, ale americkou daň nevrátí.

Konkrétní metodu pro konkrétní zemi ověřte v textu příslušné SZDZ a v § 38f ZDP.

Co se sociálním a zdravotním pojištěním?

V EU/EHP se sociální zabezpečení řídí nařízením (ES) 883/2004 a (ES) 987/2009. Základní princip: pracovník je pojištěn v zemi výkonu práce. Výjimky:

1. Vyslání (A1), krátkodobá vyslání (typicky do 24 měsíců) zůstávají v domácím systému, vystavuje formulář A1.
2. Práce ve více státech, řeší se podle bydliště a podílu práce v něm.
3. Třetí země mimo EU/EHP, řídí se podle dvoustranných smluv (USA, Kanada, Izrael apod.) nebo bez smlouvy → dvojí pojištění.

Praktický důsledek: české zdravotní a sociální pojištění se za měsíce práce v jiné zemi EU zpravidla neplatí; doložení proběhne A1 nebo zaměstnavatelem prokázaným režimem.

Konkrétní mechaniku pojištění ověřte u ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Jak danit OSVČ pracující pro zahraničního klienta?

Pro českého rezidenta, který fakturuje zahraničnímu klientovi z domova v ČR:

1. Zisk se daní v ČR, § 7 ZDP nebo paušální daň.
2. Bez zahraniční rezidence typicky nevzniká zahraniční daňová povinnost; klient nesráží.
3. Pozor na stálou provozovnu, pokud OSVČ má v zahraničí kancelář či dlouhodobé místo výkonu, může tam vzniknout provozovna a část zisku se daní tam.

DPH u služeb pro zahraniční podnikatele běží zvlášť, reverse charge u B2B služeb v EU, mimo EU dle pravidel ZDPH.

Konkrétní výklad pro vaši situaci ověřte u Finanční správy.

Shrnutí a co dál

Tři otázky vždy řešte: (1) jsem rezident? (2) jakou metodu nabízí SZDZ? (3) kde platím sociální/zdravotní? Pro práci v EU/EHP existuje konsolidovaný rámec, pro USA a třetí země platí dvoustranná SZDZ a často méně příznivá koordinace pojištění.

Tento článek řeší rezidenta pracujícího v zahraničí (zápočet vs. vynětí, A1, OSVČ na dálku). Pokud naopak řešíte určení či změnu rezidence (kdo je nerezident, exit z ČR), viz Daň z příjmů při rezidenci mimo EU. Pro úzkou problematiku srážkové daně z dividend viz zápočet zahraniční srážkové daně.

Související: Daň z příjmu při podnikání v EU, OSVČ při činnosti pro zahraniční firmu, Zápočet zahraniční srážkové daně krok za krokem.

Upozornění: Pravidla rezidence, výklad konkrétní SZDZ a koordinace sociálního pojištění jsou složitá a mění se. Tento článek popisuje obecnou strukturu a nenahrazuje individuální daňové poradenství. Před daněním zahraničních příjmů konzultujte certifikovaného daňového poradce.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →