Příjmy z práce v zahraničí — jak je zdanit

Český daňový rezident daní v ČR celosvětové příjmy včetně práce v zahraničí. Dvojí zdanění se eliminuje úmluvou o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ) — buď metodou prostého zápočtu, nebo metodou vynětí s výhradou progrese; konkrétní metoda závisí na verzi dané smlouvy a roku. U mezd ze závislé činnosti zdaněných v EU/EHP lze navíc podle § 38f odst. 4 ZDP příjem vyjmout, je-li to výhodnější. Sociální a zdravotní pojištění u zaměstnání v EU/EHP řeší nařízení 883/2004 a typicky se platí v zemi výkonu práce.

Upozornění (YMYL): Pravidla rezidence, výklad konkrétní SZDZ a koordinace sociálního pojištění jsou složitá a závisí na konkrétní zemi, typu příjmu a osobní situaci. Tento článek popisuje obecnou strukturu a nenahrazuje individuální daňové poradenství. Před daněním zahraničních příjmů konzultujte daňového poradce se specializací na mezinárodní zdanění.

Jsem český daňový rezident, nebo ne?

Krátká odpověď: většina lidí s rodinou a bydlištěm v ČR nadále zůstává českým rezidentem, i když část roku pracují v zahraničí. § 2 ZDP a navazující SZDZ definují kritéria pořadí (tie-breaker):

1. Stálé bydliště — kde máte trvalé zázemí.
2. Středisko životních zájmů — kde je rodina, hlavní ekonomické vazby.
3. Obvyklý pobyt — kde se zpravidla zdržujete, prah 183 dnů.
4. Státní občanství — poslední záchytné kritérium.

Praktický důsledek: technik posílaný na 3 měsíce do Německa zůstává českým rezidentem; rodina, která se přestěhuje do Španělska a v ČR uzavře smlouvy, se obvykle stává nerezidentem.

Konkrétní rezidenci ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.

Jak SZDZ řeší dvojí zdanění?

Mezinárodní úmluvy mezi ČR a jednotlivými státy stanovují, kdo má primární právo zdanit který druh příjmu, a jak druhý stát eliminuje dvojí zdanění. Dvě nejčastější metody:

Pozor na generalizaci. Zařazení země do “zápočet” nebo “vynětí” je orientační a mění se s každým protokolem k SZDZ. Dříve se u Německa a Slovenska často uváděla metoda vynětí, novější verze a protokoly však u většiny příjmů přešly na prostý zápočet. Vždy ověřte aktuální znění konkrétní smlouvy a rok.

Vynětí mzdy z EU/EHP podle § 38f odst. 4. I tam, kde SZDZ předepisuje zápočet, umožňuje § 38f odst. 4 ZDP u příjmů ze závislé činnosti vykonávané a zdaněné ve státě EU/EHP vyjmout tento příjem ze základu daně, je-li to pro poplatníka výhodnější než zápočet. Jde o klíčový praktický bod u zaměstnanců — vyplatí se spočítat oba scénáře.

Hedged orientační příklad zápočtu: zaměstnanec vydělal v USA 1 mil. Kč ekv., zaplatil tam daň 200 tis. Kč. V ČR vypočte daň z 1 mil. (např. 150 tis.), uplatní zápočet do výše 150 tis. — zaplaceno v zahraničí víc, tedy v ČR doplácet nemusí, ale americkou daň nevrátí.

Konkrétní metodu pro konkrétní zemi ověřte v textu příslušné SZDZ a v § 38f ZDP.

Co se sociálním a zdravotním pojištěním?

V EU/EHP se sociální zabezpečení řídí nařízením (ES) 883/2004 a (ES) 987/2009. Základní princip: pracovník je pojištěn v zemi výkonu práce. Výjimky:

1. Vyslání (A1) — krátkodobá vyslání (typicky do 24 měsíců) zůstávají v domácím systému, vystavuje formulář A1.
2. Práce ve více státech — řeší se podle bydliště a podílu práce v něm.
3. Třetí země mimo EU/EHP — řídí se podle dvoustranných smluv (USA, Kanada, Izrael apod.) nebo bez smlouvy → dvojí pojištění.

Praktický důsledek: české zdravotní a sociální pojištění se za měsíce práce v jiné zemi EU zpravidla neplatí; doložení proběhne A1 nebo zaměstnavatelem prokázaným režimem.

Konkrétní mechaniku pojištění ověřte u ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Jak danit OSVČ pracující pro zahraničního klienta?

Pro českého rezidenta, který fakturuje zahraničnímu klientovi z domova v ČR:

1. Zisk se daní v ČR — § 7 ZDP nebo paušální daň.
2. Bez zahraniční rezidence typicky nevzniká zahraniční daňová povinnost; klient nesráží.
3. Pozor na stálou provozovnu — pokud OSVČ má v zahraničí kancelář či dlouhodobé místo výkonu, může tam vzniknout provozovna a část zisku se daní tam.

DPH u služeb pro zahraniční podnikatele běží zvlášť — reverse charge u B2B služeb v EU, mimo EU dle pravidel ZDPH.

Konkrétní výklad pro vaši situaci ověřte u Finanční správy.

Shrnutí a co dál

Tři otázky vždy řešte: (1) jsem rezident? (2) jakou metodu nabízí SZDZ? (3) kde platím sociální/zdravotní? Pro práci v EU/EHP existuje konsolidovaný rámec, pro USA a třetí země platí dvoustranná SZDZ a často méně příznivá koordinace pojištění.

Tento článek řeší rezidenta pracujícího v zahraničí (zápočet vs. vynětí, A1, OSVČ na dálku). Pokud naopak řešíte určení či změnu rezidence (kdo je nerezident, exit z ČR), viz Daň z příjmů při rezidenci mimo EU. Pro úzkou problematiku srážkové daně z dividend viz zápočet zahraniční srážkové daně.

Související: Daň z příjmu při podnikání v EU, OSVČ při činnosti pro zahraniční firmu, Zápočet zahraniční srážkové daně krok za krokem.

Upozornění (YMYL): Pravidla rezidence, výklad konkrétní SZDZ a koordinace sociálního pojištění jsou složitá a mění se. Tento článek popisuje obecnou strukturu a nenahrazuje individuální daňové poradenství. Před daněním zahraničních příjmů konzultujte certifikovaného daňového poradce.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →