Zaměstnanec s ostatními příjmy §7–§10 nad orientačně 20 000 Kč za rok (po výdajích) musí podat daňové přiznání sám — roční zúčtování u zaměstnavatele odpadá. Vedlejší samostatná činnost se daní v §7, pronájem v §9, ostatní příjmy v §10. Příležitostný příjem §10 je osvobozen do úhrnu cca 50 000 Kč/rok. Sociální a zdravotní pojištění z vedlejší činnosti často zálohovat nemusíte, pokud nepřekročíte limity (orientačně k 2026, ověřte u Finanční správy).
Tento článek pokrývá NEinvestiční vedlejší příjmy zaměstnance (freelance, nájem, příležitostné činnosti). Souběh dohod ve stejném měsíci řeší DPČ a DPP paralelně, postupnou změnu zaměstnavatele změna zaměstnání a investiční příjmy zaměstnanec-investor.
Upozornění (YMYL): Tento článek popisuje obecné principy zdanění vedlejších příjmů zaměstnance platné k datu vydání. Konkrétní zařazení vašich příjmů, výpočet daně a povinnost odvodů ověřte u Finanční správy ČR, ČSSZ a zdravotní pojišťovny nebo u daňového poradce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.
Kdy musí zaměstnanec přiznání podat?
Když má kromě mzdy zdanitelný příjem podle § 7–§ 10 nad zákonný limit, ztrácí možnost ročního zúčtování u zaměstnavatele a přiznání podává sám. Orientačně je tato hranice pro zaměstnance 20 000 Kč za rok z ostatních příjmů (zvýšeno z dřívějších 6 000 Kč) — aktuální hodnotu pro rok 2026 ověřte u Finanční správy. Spočítat si orientační doplatek můžete v daňovém asistentovi.
Typické situace u zaměstnance:
- Drobný freelance / IT konzultace na živnost — §7 (samostatná činnost).
- Pronájem bytu nebo nemovitosti — §9 (příjmy z nájmu).
- Honoráře, prodej osobních věcí nad limit, jednorázové činnosti — §10 (ostatní příjmy).
- Investiční příjmy (dividendy, prodej cenných papírů) — §8/§10, viz Daň pro zaměstnance-investora.
Kam jednotlivé typy příjmu zařadit?
Každý paragraf má vlastní pravidla — nelze je libovolně zaměňovat ani sčítat ztráty mezi nimi. Stručný přehled:
| Paragraf | Typ příjmu | Výdaje |
|---|---|---|
| §6 | Závislá činnost (zaměstnání) | žádné individuální |
| §7 | Samostatná činnost (živnost, freelance) | paušál nebo skutečné výdaje |
| §8 | Kapitálový majetek (úroky, dividendy) | omezené |
| §9 | Pronájem nemovitosti | paušál nebo skutečné výdaje |
| §10 | Ostatní příjmy (jednorázové, vedlejší) | zpravidla skutečné, paušál jen u zákonem stanovených kategorií |
V rámci jednoho roku můžete mít příjem ve více paragrafech zároveň — každý se počítá samostatně a vstupuje do celkového základu daně.
Vedlejší samostatná činnost (§7) — jak ji zdanit?
Daní se jako podnikání, ale s mírnějšími pravidly pro sociální a zdravotní pojištění. Výdaje můžete uplatnit paušálem (procento z příjmu podle typu činnosti) nebo skutečně (vedete daňovou evidenci). Volba je na začátku roku a nelze ji v průběhu měnit — viz Paušál vs daňová evidence a Jak používat paušál vs evidence kalkulačku.
Sociální a zdravotní pojištění:
- Zdravotní pojištění — z vedlejší činnosti zpravidla doplácíte až po podání přiznání podle skutečného zisku. Při hlavním zaměstnání jste přes zaměstnavatele „pojištěn/a” — pojišťovna doplácí jen z vedlejšího zisku.
- Sociální pojištění — u vedlejší činnosti vzniká povinnost teprve po překročení zákonného rozhodného příjmu za rok. Pod limitem zálohy ani roční doplatek neplatíte.
Konkrétní limity, sazby a definici „vedlejší” činnosti ověřte u ČSSZ a vaší zdravotní pojišťovny — mění se ročně.
Pronájem (§9) — proč je daňově atraktivní?
Příjem z nájmu se daní samostatně, paušální výdaj bývá nastaven příznivě a sociální ani zdravotní pojištění se z §9 obvykle neplatí. To z pronájmu dělá pro zaměstnance daňově jednodušší dlouhodobý vedlejší příjem než freelance.
Pravidla:
- Paušální výdaj lze uplatnit ve výši procenta z příjmu (aktuální sazbu ověřte u Finanční správy).
- Skutečné výdaje — odpisy nemovitosti, opravy, energie hrazené za nájemce, úroky z hypotéky na pronajatou nemovitost (za zákonných podmínek).
- Kombinace paušál + skutečné — v §9 se nemíchá. Volba je za celé období.
Pozor: krátkodobé pronájmy přes platformy (Airbnb) mohou být klasifikovány jako samostatná činnost (§7), pokud poskytujete dodatečné služby (úklid, snídaně). Mez je individuální — konzultujte daňového poradce.
Ostatní příjmy (§10) — jak na ně?
Jednorázové nebo nesoustavné příjmy (prodej osobních věcí nad limit, honoráře, výhry, příležitostné činnosti). Výdaje se zpravidla uplatňují skutečné, paušál jen u zákonem vyjmenovaných kategorií. V §10 se nezapočítává ztráta z jedné kategorie proti zisku z jiné.
Příklady:
- Prodej akcií / kryptoměn neosvobozeného příjmu — §10, viz Dane z brokera.
- Příležitostný honorář bez živnostenského oprávnění — §10 (příležitostný příjem je osvobozen do úhrnu orientačně 50 000 Kč/rok, zvýšeno z 30 000 Kč; při překročení se daní celý příjem, ne jen část nad limit — ověřte u Finanční správy).
- Prodej věci s vyšší cenou než pořizovací (osobní majetek) — typicky osvobozeno (movitá věc mimo obchodní majetek dle § 4); ověřte.
Od daně jsou osvobozeny příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období stanovený limit. Při překročení se zdaní celý příjem, nikoli jen částka nad limit.
Časté chyby
- Záměna §7 a §9 u pronájmu se službami. Pokud nabízíte úklid, recepci nebo snídaně, kvalifikace se posouvá ze §9 do §7 a vznikají odvody na sociální a zdravotní.
- Mixování paušálu a evidence v rámci stejného základu. Není dovoleno — buď paušál, nebo skutečné výdaje, za celé období.
- Přehlédnutí limitu pro vznik povinnosti. Limit ostatních příjmů §7–§10 pro zaměstnance je orientačně 20 000 Kč/rok (zvýšeno z 6 000 Kč) — překročení zpravidla zakládá povinnost podat přiznání. Pozor: nezaměňovat s osvobozením příležitostného příjmu §10 do 50 000 Kč — to jsou dvě různé hranice.
- Volba paušální daně OSVČ při zaměstnání. Paušální daň pro OSVČ je typicky pro hlavní samostatnou činnost. Pro zaměstnance s vedlejším příjmem zpravidla nedává smysl — ověřte u daňového poradce.
Shrnutí a co dál
Zaměstnanec s vedlejším příjmem nad zákonný limit podává přiznání sám. Vedlejší samostatná činnost = §7, pronájem = §9, ostatní = §10. Sociální a zdravotní pojištění z §7 platíte typicky až po překročení limitů, z §9 zpravidla ne. Volba paušálu vs skutečných výdajů je zásadní pro výslednou daň — počítejte oba scénáře.
Související: Paušál vs daňová evidence, OSVČ vs zaměstnání — finanční rozdíl, Příjem z pronájmu a daně.
Přehled témat: /dane/.
Upozornění (YMYL): Limity pro vznik povinnosti, sazby pojistného i kvalifikace jednotlivých příjmů se mění zákonem. Tento článek je orientační — konkrétní situaci ověřte u Finanční správy ČR, ČSSZ a u zdravotní pojišťovny. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi §7 (samostatná činnost) a §9 (pronájem)?
Samostatná činnost je systematická výdělečná činnost na vlastní účet (typicky živnost, freelance) — patří do §7. Pronájem nemovitosti, kde nevykonáváte aktivně další služby, patří do §9. Příjmy se nesčítají a každý má vlastní pravidla pro paušální výdaj. Konkrétní zařazení vašeho příjmu ověřte u Finanční správy.
Musím platit sociální a zdravotní pojištění z vedlejší činnosti?
U vedlejší samostatné činnosti při hlavním zaměstnání zpravidla povinnost zálohovat sociální a zdravotní vzniká až po překročení zákonných limitů ročního zisku. Rozhodný příjem pro účast na sociálním pojištění u vedlejší činnosti je pro rok 2026 orientačně kolem 117 521 Kč zisku za rok — pod ním zálohy ani roční doplatek na sociální zpravidla neplatíte. Z pronájmu (§9) se sociální a zdravotní pojištění zpravidla neplatí. Konkrétní limity ověřte u ČSSZ a u své zdravotní pojišťovny.
Jaký je limit příležitostného příjmu §10, který se nedaní?
Příležitostný příjem podle § 10 (nahodilá činnost, příležitostný pronájem movité věci, příležitostné zemědělství) je od daně osvobozen, pokud jeho úhrn za rok nepřesáhne orientačně 50 000 Kč (limit byl zvýšen z dřívějších 30 000 Kč). Při překročení limitu se daní celý příjem, ne jen částka nad limit. Pravidelná ani podnikatelská činnost sem nespadá. Aktuální hranici ověřte u Finanční správy.
Kdy musí zaměstnanec podat přiznání kvůli vedlejšímu příjmu?
Zaměstnanec, který má kromě mzdy další zdanitelné příjmy podle § 7–§ 10 (po odečtení výdajů) nad orientačně 20 000 Kč za rok, ztrácí možnost ročního zúčtování a podává přiznání sám (hranice byla zvýšena z dřívějších 6 000 Kč). Pod tímto limitem může roční zúčtování u zaměstnavatele zpravidla stačit. Aktuální hranici ověřte u Finanční správy.
Zdroje
- Finanční správa — daň z příjmů fyzických osobfinancnisprava.cz
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmůzakonyprolidi.cz
- ČSSZ — OSVČ vedlejší činnostcssz.cz
