§ 22 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, definuje zdroj příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro daňové nerezidenty. Pro běžného investora — daňového rezidenta ČR — je důležitý jako protějšek: na zahraniční příjmy se uplatňují obdobné principy podle zahraničních zákonů a smluv o zamezení dvojího zdanění.

Stručně

  • § 22 vyjmenovává typy příjmů, které ČR považuje za své „daňové území” (zaměstnání vykonané v ČR, dividendy od českých společností, úroky z českých zdrojů atd.).
  • Pro českého rezidenta určuje, kdy je třeba aplikovat metodu vynětí nebo zápočtu u zahraničního příjmu.
  • Bez § 22 by neexistoval mechanismus, jak posoudit, který stát má prioritní právo na zdanění.
  • V kombinaci se smlouvami o zamezení dvojího zdanění určuje finální daňovou zátěž.

Co to je

§ 22 je seznam zdrojů příjmů „v ČR”. Typicky sem patří:

  • příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR,
  • příjmy z podnikání se stálou provozovnou v ČR,
  • příjmy z užívání nemovitostí v ČR,
  • dividendy a podíly na zisku z českých společností,
  • úroky z českých zdrojů,
  • licenční poplatky placené z ČR.

Pro daňové rezidenty ČR platí celosvětový princip zdanění — daní se příjem odkudkoli, ale zahraniční daň lze zpravidla započíst nebo příjem vyjmout podle smlouvy.

V Česku

  • Pokud jako rezident pobíráte dividendu z USA, americký broker srazí 15 % daně (W-8BEN). § 22 by ji tam označil za příjem se zdrojem v USA — Česko ji následně započte podle SZDZ.
  • Pokud jako rezident pracujete z ČR pro zahraničního zaměstnavatele, mzda má v § 22 logice „zdroj” v zahraničí pouze tehdy, pokud práci fyzicky vykonáváte v zahraničí.
  • Při změně rezidence (přestěhování) se § 22 stává klíčový — určuje, které příjmy ČR ještě může zdaňovat.

Nezaměňovat s

Kde to využiješ

Upozornění (YMYL): § 22 a mezinárodní zdanění patří k nejsložitějším částem daňového systému. Tento text je orientační; pro konkrétní situaci (změna rezidence, zahraniční dividendy, práce v zahraničí) konzultujte daňového poradce.