Záloha na daň je průběžná platba daně z příjmů fyzických osob odváděná v průběhu roku — ještě před tím, než poplatník podá daňové přiznání a vyčíslí skutečnou roční daňovou povinnost. Na rozdíl od daně vybírané srážkou, která je u zdroje konečná, je záloha předběžná a v přiznání se zúčtuje (rozdíl mezi oběma rozebírá srážková daň vs záloha). Zálohy jsou zákonnou povinností, jejíž vznik a výše závisí na výsledcích předchozího zdaňovacího období.
Kdy záloha vznikne
Zálohy se typicky ukládají poplatníkům, jejichž poslední daňová povinnost přesáhla zákonem stanovenou hranici. Čím vyšší daň za minulý rok, tím vyšší zálohy. Zaměstnanci s jedním zaměstnavatelem zálohy obvykle neřeší (srážejí je za ně), ale situace se mění, pokud mají souběžné příjmy z investic nebo podnikání. U OSVČ se vedle záloh na daň platí i samostatné zálohy na sociální a zdravotní pojištění — orientační výši spočítá kalkulačka záloh OSVČ.
Zálohy a investor
Investor s vysokými příjmy z prodeje cenných papírů nebo dividend může po vyúčtování daně za daný rok zjistit, že mu vznikla povinnost platit zálohy v roce následujícím. Nepozornost vůči zálohovým termínům může vést k úroku z prodlení. Povinnost platit zálohy a jejich přesnou výši stanovuje zákon — konkrétní prahové hodnoty a termíny ověřte aktuálně.
Upozornění (YMYL): Zálohy na daň a jejich výši ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Pravidla se mohou měnit a tento text nepředstavuje daňové poradenství.
Více: daň z příjmů FO · dividenda · daňová úspora DIP · temata/dane/