Srážková daň a záloha na daň jsou dva odlišné mechanismy výběru daně z příjmů. Srážková daň je konečná platba sražená plátcem u zdroje (§ 36 ZDP) — příjemce ji už neuvádí v přiznání. Záloha je předběžná platba na budoucí roční povinnost, která se v přiznání zúčtuje a vyústí v doplatek nebo přeplatek. Záměna obou vede k chybnému nebo zbytečnému podání přiznání.

Stručně

  • Srážková daň = konečná, sražená u zdroje, příjemce ji znovu nedaní (§ 36 ZDP).
  • Záloha = předběžná platba na povinnost, která vznikne na konci roku — zúčtovává se v přiznání.
  • U DPP do 10 000 Kč/měsíc se v ČR uplatňuje srážková 15 % bez nutnosti přiznání, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení (orientačně k 2026, ověřte u FS).

Co to je

Daň vybíraná srážkou odvádí plátce (zaměstnavatel, banka, fond) za příjemce. Klasické případy: dividendy, úroky z účtu, autorské honoráře do limitu. Daň je definitivní — příjemce už nemá administrativní povinnost.

Záloha na daň vzniká tam, kde finální daň závisí na ročním zúčtování — typicky mzdy se sraženým 15 % (resp. 23 % nad limit), zálohy OSVČ na ZP a SP, čtvrtletní zálohy podle minulého roku.

V Česku

Srážková daň z úroku z běžného účtu je 15 %; z dividend tuzemských firem také 15 %. U zahraničních dividend rozsah srážky určuje stát zdroje a smlouva o zamezení dvojího zdanění (viz srážková daň ze zahraničí).

Nezaměňovat s

  • Solidární zvýšení daně — již zrušeno, dnes nahrazeno progresivní sazbou 23 %.
  • DPH záloha — týká se obratu, ne přímých daní.

Kde to využiješ

Když pracuješ na DPP nebo dostáváš dividendy: ověř si, zda jde o srážkový režim. Pokud ano, příjem nezahrnuješ do přiznání. U záloh sleduj termíny — pozdní platba nese úroky z prodlení.

Tento text je obecnou informací, ne daňovým poradenstvím. Konkrétní situace ověř s daňovým poradcem nebo na Finanční správě.