Nominální úrok je číslo, které banka inzeruje — hrubá sazba bez ohledu na to, co se děje s cenami v ekonomice. Reálný úrok pak říká, o kolik procent ročně vaše peníze skutečně kupují více (nebo méně) po odečtení inflace. Jednoduše: nominální sazba je příslib na papíře, reálná sazba je skutečný přírůstek kupní síly — a může být i záporná, když inflace převýší úrok.
Proč je nominální sazba jen polovina příběhu
Představte si spořicí účet s nominální sazbou 4 % p.a. Pokud inflace činí 3 %, reálný výnos před zdaněním je přibližně 1 %. Po odečtení srážkové daně z úroků může klesnout těsně ke nule nebo dokonce do záporu. A obrácený scénář: při nominální sazbě 3 % a inflaci 4 % je reálný úrok přibližně −1 % — peníze nominálně rostou, ale reálně ztrácíte kupní sílu. V období zvýšené inflace tak nominálně kladný úrok běžně skrývá reálnou ztrátu.
Přesný výpočet vychází z Fisherovy rovnice:
(1 + r_real) = (1 + r_nom) / (1 + π)
Pro běžnou orientaci postačí aproximace:
reálný výnos ≈ nominální sazba po dani − inflace
Nominální, reálná a efektivní — tři pohledy na jednu sazbu
Lidé často zaměňují tři příbuzné pojmy. Nominální vs reálná sazba řeší vliv inflace (téma této stránky). Třetím úhlem je efektivní úroková sazba, která zohledňuje frekvenci kapitalizace — jak často banka úrok připisuje. Reálný i efektivní pohled tedy upravují tutéž inzerovanou nominální sazbu, jen každý jiným směrem.
Co z toho plyne pro střadatele
Při rozhodování mezi spořicím účtem a dlouhodobým investováním (např. do ETF) srovnávejte vždy reálné výnosy, ne nominální sazby. Reálný výnos diverzifikovaných akciových portfolií historicky překonával inflaci výrazněji než spořicí účty — za cenu vyšší kolísavosti a nižší likvidity. Pro likvidní rezervu je mírně záporný reálný výnos přijatelnou cenou za dostupnost a jistotu. Konkrétní sazby spořicích účtů najdete ve srovnání nejlepších spořicích účtů; více souvislostí v sekci spoření.
Související: reálný výnos · nominální jistina vs reálná · efektivní úroková sazba · úroková sazba.