Efektivní úroková sazba (anglicky effective annual rate, EAR) vyjadřuje skutečné roční zhodnocení vkladu po zohlednění toho, jak často banka úrok připisuje a připisuje ho ke jistině. Čím častěji se úrok kapitalizuje, tím vyšší je efektivní sazba oproti nominální.
Proč se liší od nominální sazby
Nominální sazba je číslo na letáku. Banka ji může připisovat ročně, čtvrtletně, měsíčně nebo denně. Díky složenému úročení se každý připsaný úrok stává součástí základny pro další výpočet — a výsledný efekt je vyšší než prostý nominální příslib.
Efektivní sazbu spočítáte ze vzorce:
EAR = (1 + r/n)^n − 1
kde r je nominální roční sazba a n počet připisování za rok. Příklad: nominální sazba 4 % p.a. s měsíční kapitalizací (n = 12) dává efektivní sazbu přibližně 4,07 %. Rozdíl roste s výší sazby a frekvencí připisování.
Efektivní sazba není RPSN
Nezaměňujte EAR s RPSN (roční procentní sazba nákladů). RPSN se používá u úvěrů a do sazby zahrnuje i poplatky a další náklady na úvěr; efektivní úroková sazba popisuje jen efekt kapitalizace samotného úroku, žádné poplatky neobsahuje.
Efektivní sazba je také jen jeden ze tří pohledů na úrok — vedle nominální vs reálné sazby, která řeší vliv inflace. Efektivní pohled řeší frekvenci kapitalizace, reálný pohled inflaci.
Co to znamená pro střadatele
Při porovnávání spořicích produktů sledujte, jak často banka úrok připisuje. Produkt s nižší nominální sazbou, ale měsíční kapitalizací, může překonat produkt s vyšší nominální sazbou a roční kapitalizací. Pro úplný obraz odečtěte ještě srážkovou daň a inflaci — výsledkem je reálný výnos.
Přehled spořicích produktů a jejich podmínek najdete v sekci spořicí účty.