Diskontní sazba (v kontextu ČNB také označovaná jako depozitní facilita) je sazba, za níž Česká národní banka přijímá přebytečnou likviditu od komerčních bank přes noc. Tvoří dolní mez krátkodobých tržních sazeb: žádná banka nepůjčí jiné bance levněji, než kolik by dostala uložením prostředků přímo u ČNB.
Pozor na dvojí význam pojmu: v obecném (mezinárodním) smyslu označuje „diskontní sazba” historicky sazbu, za kterou centrální banka reeskontuje směnky; v dnešní praxi ČNB jde o spodní mez koridoru, tedy o depozitní (vkladovou) facilitu.
Jak zapadá do úrokového koridoru
ČNB řídí krátkodobé sazby pomocí tří nástrojů; jejich obvyklé pořadí tvoří úrokový koridor:
- Diskontní sazba = dno koridoru (depozitní facilita).
- Repo sazba = střed, klíčová signální sazba.
- Lombardní sazba = strop koridoru (zápůjční facilita).
Repo sazba je klíčová signální sazba; diskontní a lombardní vymezují pásmo, v němž se tržní sazby pohybují. Mechanismus, kterým ČNB koridor využívá, popisuje pojem repo operace ČNB. Aktuální hodnoty ověřte přímo na stránkách ČNB.
Co to znamená pro střadatele
Diskontní sazba sama o sobě nemá přímý dopad na úrokovou sazbu na vašem spořicím účtu. Je ale součástí širšího měnověpolitického signálu: pohyby celého úrokového koridoru naznačují, jak ČNB hodnotí aktuální inflační tlaky a kam míří tržní sazby. Pro střadatele je proto užitečné sledovat celkový kontext — více v sekci spořicí účty.