Měnový účet: kdy se vyplatí účet v cizí měně

Měnový účet drží zůstatek přímo v cizí měně, takže nemusíte při každé platbě nebo příchozí částce směňovat tam a zpět a platit kurzovou přirážku. Vyplatí se hlavně tomu, kdo má pravidelný příjem v eurech nebo dolarech a v té samé měně i platí. Hlavní nevýhoda je úrok blízko nuly a kurzové riziko, protože hodnota cizí měny vůči koruně kolísá. U časté směny bývají levnější multiměnové účty Wise a Revolut, banka zase nabízí pobočku a vyšší pojištění vkladů. Konkrétní poplatky a kurzy si ověřte v aktuálním sazebníku poskytovatele.

Co je měnový (devizový) účet?

Měnový účet je běžný účet vedený přímo v cizí měně, nejčastěji v eurech nebo dolarech. Zůstatek na něm zůstává v té měně a nepřepočítává se automaticky na koruny. Banky pro něj používají i název devizový účet.

Rozdíl proti běžnému korunovému účtu je jednoduchý. Když na korunový účet přijde platba v eurech, banka ji obvykle hned přepočítá na koruny svým kurzem a stáhne si přirážku. Na měnovém účtu eura zůstanou eury. Ke směně dojde, až když si ji sami vyžádáte, ne automaticky při každém pohybu.

Většina bank v Česku umožní k běžnému korunovému účtu přidat účet v eurech, dolarech a někdy v dalších měnách. Eurový účet vede zdarma řada bank, mimo jiné Air Bank, Fio banka, Creditas, Max banka i MONETA, zatímco u některých dalších se za jeho vedení platí, například u České spořitelny zhruba 20 Kč, u ČSOB kolem 25 Kč, u Komerční banky 39 Kč a u Raiffeisenbank 49 Kč měsíčně; aktuální ceník si ověřte přímo u banky. K měnovému účtu obvykle dostanete vlastní číslo účtu a často i platební kartu, kterou v dané měně platíte bez konverze.

Komu se měnový účet vyplatí?

Měnový účet dává smysl tomu, kdo v cizí měně pravidelně přijímá peníze a zároveň v ní platí, takže měnu nemusí směňovat na koruny a zpět. Čím častěji takový pohyb nastává, tím větší je úspora na kurzových přirážkách.

Typický příklad je OSVČ, která fakturuje do zahraničí v eurech a část nákladů, třeba zahraniční nástroje nebo dodavatele, platí taky v eurech. Bez měnového účtu by každou příchozí platbu směnila na koruny a před každým výdajem zpět na eura, pokaždé s přirážkou. S měnovým účtem peníze projdou jednou měnou a směňuje se jen přebytek, který reálně potřebuje v korunách.

Stejně tak ho ocení člověk pracující u zahraniční firmy s eurovou mzdou, majitel nemovitosti v eurozóně nebo někdo, kdo si spoří na konkrétní výdaj v cizí měně, třeba na delší pobyt v cizině. Pro cestování sám o sobě měnový účet nutný není, tam často stačí karta s rozumnou směnou, ale pro pravidelný příjem a výdaj ve stejné měně je to pohodlné řešení.

V čem je měnový účet lepší než směna při každé platbě?

Hlavní výhoda je úspora na opakované konverzi. Když držíte peníze v měně, ve které je i přijímáte a utrácíte, neplatíte kurzovou přirážku znovu a znovu. Každá zbytečná směna tam a zpět ukrojí kus částky.

Při směně poskytovatel nepoužije střední (mezibankovní) kurz, ale přidá si rozpětí. U klasické směny v bance bývá kurzová přirážka řádově v jednotkách procent, typicky kolem 2 až 3 % nad střední kurz, takže každá zbytečná konverze tam a zpět ukrojí znatelnou část částky. O tom, co je střední kurz a proč za něj měnu reálně nekoupíte, máme samostatný pojem. Podstatné je, že každá konverze něco stojí, i když to není uvedené jako zvláštní poplatek, ale schované v horším kurzu.

Druhá výhoda je přehled a oddělení peněz. Eurové příjmy a výdaje máte na jednom místě, nemusíte je míchat s korunovým hospodařením a snadno vidíte, kolik v dané měně reálně máte. To oceníte hlavně u podnikání, kde se cizí měna objevuje pravidelně.

Jaké má měnový účet nevýhody?

Měnový účet málokdy něco úročí a vystavuje vás kurzovému riziku, protože hodnota cizí měny vůči koruně kolísá. To jsou dva důvody, proč na něm nedrží smysl nechávat víc peněz, než v dané měně reálně používáte.

Úrok na běžném měnovém účtu bývá blízko nule, podobně jako na korunovém běžném účtu. Peníze tu tedy primárně leží pro provoz, ne aby vydělávaly. Pokud hledáte zhodnocení rezervy, řeší to spíš spořicí produkty než běžný měnový účet.

Kurzové riziko je důležitější. Dokud máte peníze v eurech nebo dolarech, jejich hodnota v korunách se mění s kurzem. Když koruna posílí, vaše cizí měna má v přepočtu menší hodnotu, a naopak. Kdo drží cizí měnu, aniž by v ní reálně platil, pasivně spekuluje na její vývoj. Pro toho, kdo v měně přijímá i utrácí, riziko z velké části odpadá, protože příjmy i výdaje kolísají stejně. Pokud chcete riziko měnového kolísání pochopit hlouběji, máme k němu nástroj měnové riziko.

Banka, nebo multiměnový účet jako Wise a Revolut?

Pro častou levnou směnu a více měn v jedné aplikaci bývají výhodnější multiměnové účty Wise a Revolut, pro vyšší zůstatky, pobočku a jasné pojištění vkladů zase klasická banka. Žádná z variant není univerzálně nejlepší, rozhoduje, co konkrétně potřebujete.

Wise a Revolut drží desítky měn v jedné aplikaci a směňují blízko střednímu kurzu s přehledně uvedeným poplatkem. Multiměnový účet Wise drží přes 40 měn a v devíti z nich, včetně eur, dolarů a liber, dostanete vlastní lokální údaje k účtu a směňuje za střední kurz s poplatkem od 0,42 %. Revolut umožňuje držet účet ve 36 měnách a v tarifu Standard směňuje za střední kurz zdarma do limitu 25 000 Kč měsíčně, o víkendu si ale připočítává přirážku 0,5 % u hlavních měn. Pro toho, kdo často směňuje menší částky nebo platí v zahraničí kartou, bývají levnější než banka. Na druhou stranu jde o platební instituce s vlastními pravidly, limity a u některých tarifů víkendovými přirážkami. Než na ně přesunete větší zůstatek, projděte si jejich podmínky a způsob ochrany peněz. Rozdíly mezi nimi rozebíráme v článku Wise vs Revolut.

Klasická banka nabízí pobočku, vyšší limity, kontokorent a u pojištěných vkladů jasně daný režim podle zákona. To je rozdíl, který oceníte u větších částek. Směna a vedení účtu v cizí měně tu ale často vyjdou dráž než u Wise nebo Revolutu. U platby mimo SEPA, tedy zpravidla mimo eurozónu, se poplatky bank pohybují řádově ve stovkách korun, u některých až přes tisíc korun za transakci, zatímco platby v eurech v rámci SEPA bývají u většiny bank zdarma nebo za pár korun. Sazby a podmínky se navíc liší banka od banky, takže má smysl porovnat aktuální ceníky konkrétních poskytovatelů.

Pokud řešíte i samotný převod peněz do zahraničí, porovnejte celkový náklad včetně skryté kurzové přirážky, ne jen uvedený poplatek. A pro orientaci v aktuálních hodnotách měn slouží přehled kurzy měn i samostatné stránky pro euro a dolar.

Jak se rozhodnout?

Vyplatí se ptát na dvě věci: jestli v cizí měně pravidelně přijímáte i platíte a jak často směňujete. Pokud ano u obou, měnový účet smysl dává. Pokud cizí měnu hned měníte na koruny, výhoda mizí a stačí běžný účet.

Začněte tím, že si spočítáte, kolik vás dnes stojí konverze. Porovnejte kurz, který vám poskytovatel nabízí, se středním kurzem ČNB v převodníku měn. Rozdíl mezi nimi je vaše reálná přirážka za směnu. Vynásobte ji počtem směn za rok a uvidíte, kolik byste na měnovém účtu mohli ušetřit tím, že zbytečné konverze odpadnou.

Pak zvažte, kde účet vedete. Pro pár drobných směn ročně nemá smysl nic řešit. Pro pravidelný eurový příjem a výdaj porovnejte měnový účet u své banky s multiměnovým účtem Wise nebo Revolut a vyberte podle ceny směny, limitů a komfortu. Další srovnání nástrojů pro platby a převody najdete na oblasti /meny/ a souvislosti s investováním přes brokery.

Kam dál?

Férový (střední) kurz pro porovnání s nabídkou banky spočítá náš převodník měn. Co je referenční hodnota a proč za ni měnu nekoupíte, vysvětluje pojem střední kurz. Aktuální hodnoty sledujte na kurzech měn.

Upozornění: Tento článek popisuje obecné principy fungování měnových účtů a směny měn platné k datu vydání. Konkrétní poplatky, kurzy, úroky a pravidla pojištění vkladů se mění a liší se podle poskytovatele a měny. Vždy ověřte aktuální podmínky přímo u banky nebo instituce a referenční kurzy u ČNB. Tento text nepředstavuje investiční ani daňové poradenství; zvažte vlastní situaci a licencovaného poradce.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →