Jak levně poslat peníze do zahraničí

Nejlevnější cestu určuje měna a cílová země. Pro eura do zemí EU bývá nejlevnější a nejrychlejší SEPA převod. Pro ostatní měny zbývá klasický bankovní SWIFT převod nebo služby jako Wise a Revolut, které směňují blízko střednímu kurzu. Hlavní past není poplatek, ale skrytá marže v kurzu, kterou banka přidává nad střední (mezibankovní) kurz. Reálný náklad spočítáte tak, že nabídnutý kurz porovnáte se středním kurzem ČNB v převodníku měn a k rozdílu připočtete uvedený poplatek. Konkrétní sazby a kurzy se mění, ověřte si aktuální podmínky u poskytovatele před odesláním.

Z čeho se skládá reálný náklad převodu?

Náklad převodu má vždy dvě části: viditelný poplatek a skrytou marži schovanou v kurzu. Druhá bývá větší a snadno se přehlédne. Kdo porovnává jen poplatky, často přeplatí.

Viditelný poplatek je jasná položka, banka nebo služba vám ji uvede předem, třeba fixní částku za odeslání. To je ta menší a poctivější část nákladu. Větší a méně nápadná část se skrývá v kurzu. Když převod zahrnuje směnu měny, použije banka kurz horší než střední a rozdíl si nechá. Tahle přirážka se nikde neuvádí jako poplatek, jen vám na druhé straně dorazí méně, než byste podle středního kurzu čekali.

Střední kurz je férový průměr mezi nákupem a prodejem měny, ten, který vidíte na stránkách ČNB. Cokoliv banka nabídne horšího oproti tomuto středu, je její marže. Podle nezávislých srovnání bývá tahle přirážka zpravidla v řádu jednotek procent, orientačně kolem 1 až 3 %, a právě proto u větších částek rozhoduje víc než samotný poplatek. U běžné platby v řádu stovek korun jde o pár korun, u větší částky se ale rozdíl nasčítá do sumy, kterou má smysl řešit.

Kdy použít SEPA převod?

SEPA je nejlepší volba pro převody v eurech do zemí v rámci SEPA prostoru, který pokrývá celou EU a několik dalších států. Bývá levný, rychlý a bez skryté marže, protože neprobíhá směna měny. Funguje ale jen pro eura.

SEPA (Single Euro Payments Area) je společný evropský systém pro eurové platby. Když posíláte eura z eurového účtu na eurový účet v jiné zemi EU, jde právě o SEPA převod. Poplatek za standardní SEPA převod bývá nízký nebo žádný: u ČSOB, Komerční banky i České spořitelny je odchozí SEPA převod v eurech zadaný online zpravidla zdarma, jen výjimečně s drobným poplatkem (například 6 Kč u jednoho z balíčků KB nebo 144 Kč při zadání na pobočce ČSOB). Peníze obvykle dorazí do jednoho pracovního dne. U okamžité varianty SEPA Instant musí podle pravidel EU dorazit do 10 sekund, nepřetržitě 24 hodin denně a bez příplatku oproti běžnému SEPA převodu; dřívější strop 100 000 eur na jednu okamžitou platbu navíc odpadl.

Klíčové omezení je, že SEPA řeší jen eura. Pokud máte na účtu koruny a chcete poslat eura, někde proběhne směna z korun na eura, a tam zase narazíte na kurz vaší banky a její marži. Samotný SEPA přenos je levný, drahá může být ta konverze před ním. Pro platby v eurech do EU je SEPA jednoznačně levnější cesta než SWIFT.

Na co dát pozor u klasického SWIFT převodu?

SWIFT je celosvětová síť pro převody v jakékoliv měně, ale platbu může zatížit poplatek korespondenčních bank a horší směnný kurz. Klíčové je správně zvolit, kdo platí poplatky: OUR, SHA, nebo BEN. Tady vzniká nejvíc nepříjemných překvapení.

U SWIFT převodu mimo eurozónu peníze často procházejí přes jednu nebo více prostředníků, takzvaných korespondenčních bank. Každá z nich si může vzít poplatek a strhnout ho z částky po cestě. Příjemci pak dorazí méně, než jste poslali, aniž byste to dopředu přesně věděli. K tomu se přidá kurz vaší banky při směně, obvykle s marží nad střední kurz.

Volba OUR, SHA nebo BEN rozhoduje, kdo poplatky nese. Při OUR platíte všechny poplatky vy a příjemce dostane plnou částku, hodí se, když má dorazit přesná suma. Při SHA platí každá strana svoje, vy bance odesílateli, příjemce na své straně, případné poplatky prostředníků jdou za příjemcem. Při BEN nesete poplatky všechny příjemce a strhnou se z částky.

Než SWIFT převod odešlete, ověřte si v sazebníku banky, kolik stojí samotné odeslání a jaký kurz nabízí. Pro představu, za odchozí SWIFT převod mimo eurozónu si banky obvykle účtují procentní poplatek kolem 1 % z částky s pevným minimem a maximem, u ČSOB minimálně 250 Kč a nejvýše 1 500 Kč, u České spořitelny minimálně 220 Kč a nejvýše 1 500 Kč, takže základní poplatek se reálně pohybuje řádově ve stovkách až nízkých tisících korun. Konkrétní čísla se liší podle banky, měny a cílové země, srovnejte je s nabídkou specializované služby, u směny měny bývá rozdíl znatelný.

Kdy se vyplatí Wise nebo Revolut?

Wise a Revolut bývají u směny měn a převodů mimo eurozónu levnější než banka, protože směňují blízko střednímu kurzu a poplatek uvádějí jako jasnou položku. Žádnou z nich ale netlačíme, záleží na konkrétní situaci.

Wise se zaměřuje na mezinárodní převody a směnu. Směňuje blízko střednímu (mezibankovnímu) kurzu a poplatek ukáže předem jako samostatnou položku, která začíná zhruba na 0,42 % z částky a liší se podle měny a objemu, ne schovaný v kurzu. U převodů do zahraničí a držení více měn proto bývá výrazně levnější než kurzová marže banky. Ověřte si aktuální ceník, sazby se liší podle měny a částky.

Revolut spojuje účet, kartu a směnu měn v jedné aplikaci. Pro běžné placení v cizině a směnu menších částek bývá levný, u některých tarifů a velkých objemů ale platí limity a víkendové přirážky. Před velkou směnou projděte podmínky svého tarifu, ať vás příplatek nepřekvapí.

Banka má naopak výhodu, když posíláte eura uvnitř EU přes SEPA, nebo když chcete vše vyřídit z jednoho účtu, kterému už důvěřujete. U exotičtějších měn a větších částek se ale vyplatí porovnat ji se specializovanou službou.

Která varianta vyjde nejlevněji, závisí na měně, částce a cílové zemi. Srovnejte si aktuální ceníky sami a počítejte i se skrytou kurzovou marží, ne jen s uvedeným poplatkem. O dalších tématech kolem kurzů a měn píšeme na oblasti /meny/, aktuální kurzy najdete na stránce kurzy.

Jak si spočítat, kolik převod reálně stojí?

Reálný náklad je součet uvedeného poplatku a rozdílu mezi nabídnutým a středním kurzem. Tu druhou část lidé nejčastěji přehlédnou. Bez ní srovnání nedává smysl.

Postup je přímočarý. Zjistěte si střední kurz měny, kterou směňujete, v našem převodníku měn podle středního kurzu ČNB. Pak se podívejte, kolik vám za stejnou částku po přepočtu nabízí banka nebo služba. Rozdíl mezi oběma čísly je skrytá kurzová marže. K ní připočtěte uvedený transakční poplatek a máte celkový reálný náklad.

Stejný výpočet udělejte pro každou zvažovanou cestu a porovnejte výsledná čísla, ne jen poplatky. U jednorázové malé platby bývá rozdíl pár korun a nestojí za řešení. U větší částky nebo pravidelných převodů se ale rozdíl nasčítá do sumy, kterou má smysl optimalizovat. Pokud řešíte i měnové riziko u dlouhodobých investic v cizí měně, na to se hodí náš nástroj na měnové riziko.

Kam dál?

Férový (střední) kurz pro porovnání s nabídkou banky nebo služby spočítá náš převodník měn. Aktuální kurzy hlavních měn najdete na stránkách euro a dolar. O poplatcích u jedné konkrétní platební služby čtěte v článku o poplatcích PayPalu.

Upozornění: Tento článek popisuje obecné principy zahraničních převodů, poplatků a měnové konverze platné k datu vydání. Konkrétní sazby, poplatky a kurzové marže se mění a liší se podle banky, měny i cílové země. Vždy ověřte aktuální podmínky a sazebník přímo u poskytovatele. Tento text nepředstavuje finanční ani daňové poradenství.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →