Daň z nemovitých věcí (dříve „daň z nemovitosti”) je přímá majetková daň, které podléhají pozemky a stavby na území Česka a kterou platí vlastník každý rok bez ohledu na to, zda nemovitost přináší výnos. Výše se odvíjí od výměry a místního koeficientu obce, který se orientačně pohybuje v rozmezí 1,0 až 4,5. Nezaměňovat s jednorázovou daní z převodu nemovitostí, která byla zrušena v roce 2020.
Kdo daň platí a jak se počítá
Poplatníkem je zpravidla vlastník nemovitosti. Základ daně se odvíjí od výměry pozemku nebo zastavěné plochy stavby. Klíčovým prvkem je koeficient, který stanovuje obec — výsledná daňová povinnost se proto může výrazně lišit město od města i dle druhu nemovitosti (byt, rodinný dům, komerční objekt, orná půda…).
Praktický dopad pro pronajímatele a investory
Pro vlastníky pronajímané nemovitosti je daň z nemovitých věcí provozním nákladem, který vstupuje do výpočtu čistého výnosu. Při nákupu nemovitosti je vhodné zjistit aktuální výši daňové povinnosti pro danou lokalitu a druh nemovitosti.
Upozornění (YMYL): Konkrétní sazby, koeficienty a termíny splatnosti daně z nemovitých věcí ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Výše daně se může měnit v závislosti na rozhodnutí obce i zákonodárce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.
Více: příjem z pronájmu · temata/dane/