Daň z nemovitých věcí (dříve „daň z nemovitosti”) je přímá majetková daň, které podléhají pozemky a stavby na území Česka a kterou platí vlastník každý rok bez ohledu na to, zda nemovitost přináší výnos. Výše se odvíjí od výměry a místního koeficientu obce, který se orientačně pohybuje v rozmezí 1,0 až 4,5. Nezaměňovat s jednorázovou daní z převodu nemovitostí, která byla zrušena v roce 2020.
Kdo daň platí a jak se počítá
Poplatníkem je zpravidla vlastník nemovitosti. Základ daně se odvíjí od výměry pozemku nebo zastavěné plochy stavby. Klíčovým prvkem je koeficient, který stanovuje obec, výsledná daňová povinnost se proto může výrazně lišit město od města i dle druhu nemovitosti (byt, rodinný dům, komerční objekt, orná půda…).
Praktický dopad pro pronajímatele a investory
Pro vlastníky pronajímané nemovitosti je daň z nemovitých věcí provozním nákladem, který vstupuje do výpočtu čistého výnosu. Při nákupu nemovitosti je vhodné zjistit aktuální výši daňové povinnosti pro danou lokalitu a druh nemovitosti.
Upozornění: Konkrétní sazby, koeficienty a termíny splatnosti daně z nemovitých věcí ověřte u Finanční správy ČR nebo daňového poradce. Výše daně se může měnit v závislosti na rozhodnutí obce i zákonodárce. Tento text nepředstavuje daňové poradenství.
Více: příjem z pronájmu · temata/dane/