Lombardní sazba je sazba, za níž Česká národní banka poskytuje komerčním bankám krátkodobé úvěry zajištěné cennými papíry. Funguje jako strop pro krátkodobé tržní úrokové sazby: banky si na mezibankovním trhu nepůjčují dráž, než za kolik by dostaly likviditu přímo od ČNB. Název pochází z historického „lombardního úvěru” — půjčky proti zástavě movitých cenných papírů (podle italské Lombardie).
Role v měnové politice
ČNB používá lombardní sazbu spolu s repo sazbou a diskontní sazbou jako součást soustavy nástrojů měnové politiky. Trojice tvoří úrokový koridor:
- Diskontní sazba = dno koridoru (depozitní facilita).
- Repo sazba = střed, klíčová signální sazba.
- Lombardní sazba = strop koridoru (zápůjční/marginální facilita).
Lombardní sazba bývá nastavena výše než repo sazba a tvoří tak horní koridorovou mez. Když ČNB mění repo sazbu, pohybují se obvykle souběžně i diskontní a lombardní sazba — jejich vzájemný vztah vyjadřuje šíři úrokového koridoru. Aktuální hodnoty zveřejňuje ČNB; ověřte je přímo na stránkách ČNB.
Co to znamená pro střadatele
Lombardní sazba přímo neovlivňuje úrok na vašem spořicím účtu, ale spolu s ostatními sazbami ČNB utváří prostředí, v němž banky nastavují sazby pro retailové klienty. Sledovat, jak ČNB mění svůj úrokový koridor, je proto užitečné pro pochopení, kam se mohou ubírat sazby spořicích produktů. Více o roli ČNB v kontextu spoření v sekci spořicí účty.