Vyměřovací základ OSVČ je částka, ze které se vypočítává pojistné na sociální a zdravotní pojištění. U podnikatelů se neodvozuje ze mzdy jako u zaměstnanců, ale z daňového zisku — tedy z rozdílu mezi příjmy a výdaji (skutečnými nebo paušálními). Pojistné se pak stanoví jako procentní podíl z vyměřovacího základu.

Stručně

  • Vyměřovací základ vychází z části daňového zisku OSVČ (po výdajích) — u sociálního pojištění z 55 %, u zdravotního z 50 % (orientačně k roku 2026).
  • Zákon stanovuje minimální a maximální vyměřovací základ — obě hranice se každoročně aktualizují.
  • Z vyměřovacího základu se počítá pojistné na sociální pojištění i zdravotní pojištění — ale sazby a minima se mezi nimi liší.
  • U OSVČ v paušálním režimu se vyměřovací základ standardním způsobem nepoužívá — pojistné je součástí paušální platby.

Jak se vyměřovací základ počítá

Při klasickém daňovém režimu (skutečné výdaje nebo paušální výdaje) se postupuje takto:

  1. Zjistí se daňový zisk = příjmy − výdaje (skutečné nebo paušální).
  2. Zisk se podle zákona vynásobí stanoveným koeficientem — u sociálního pojištění 55 %, u zdravotního 50 % (orientačně k roku 2026) — výsledkem je hrubý vyměřovací základ.
  3. Hrubý základ se porovná s minimálním vyměřovacím základem (jiná hranice pro sociální a jiná pro zdravotní). Pokud je nižší, pojistné se počítá z minima.
  4. U nadprůměrných zisků se naopak uplatní maximální vyměřovací základ (strop) — relevantní zejména u sociálního pojištění.

Sociální a zdravotní pojišťovna mají vlastní minimální vyměřovací základy a vlastní sazby. Pojistné se proto počítá dvakrát samostatně.

V Česku — proč to záleží

  • Vyměřovací základ určuje výši roční doplatek/přeplatek po podání Přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
  • Z něj se odvíjí i výše budoucích měsíčních záloh na další kalendářní rok.
  • U OSVČ na vedlejší činnosti se minimální vyměřovací základ na sociální pojištění zpravidla nepoužívá — pojistné se odvede z reálného zisku po překročení rozhodné částky.
  • Vyměřovací základ má vliv i na budoucí důchod: nízký základ po dlouhou dobu znamená nižší starobní důchod.

Časté omyly

Vyměřovací základ ≠ základ daně. Daňový základ určuje výši daně z příjmů; vyměřovací základ určuje výši pojistného. Liší se i způsobem výpočtu — pojistné se počítá jen z části zisku (55 % u sociálního, 50 % u zdravotního).

Vyměřovací základ pro sociální ≠ pro zdravotní. Minima, sazby i přístup k vedlejší činnosti se mezi pojišťovnami liší — řešte je samostatně.

Upozornění (YMYL): Konkrétní výše minimálních a maximálních vyměřovacích základů, sazby pojistného i pravidla pro paušální režim se každoročně mění. Aktuální hodnoty ověřte u ČSSZ, VZP (nebo své zdravotní pojišťovny) a u daňového poradce.

Kde to využiješ