Výběr hotovosti v zahraničí: kde se prodělá nejvíc

Výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí stojí víc, než se zdá. Náklad má tři vrstvy: poplatek vaší banky za výběr z cizího bankomatu, kurz, kterým se částka přepočítá na koruny, a často přirážku provozovatele bankomatu. Nejdražší chyba je přijmout nabídku přepočtu do korun přímo v bankomatu (DCC), kdy kurz určí provozovatel a bývá nevýhodný. Plaťte vždy v místní měně, vybírejte méně často a větší částky a před cestou si ověřte sazebník své banky, protože poplatky se liší a mění.

Z čeho se skládá náklad výběru v zahraničí?

Cena výběru hotovosti z cizího bankomatu má tři části: poplatek vaší banky za výběr, kurz použitý pro přepočet na koruny a případnou přirážku provozovatele bankomatu. Každá z nich ukrojí kus peněz a dohromady dají reálný náklad transakce.

První vrstva je poplatek vaší banky za výběr z bankomatu, který nepatří do její sítě nebo leží mimo Česko. Bývá to kombinace fixní částky a procenta z vybrané sumy. U českých bank se tento poplatek běžně pohybuje kolem 35 až 50 Kč za výběr v eurech v rámci EU a 100 až 125 Kč mimo eurozónu: ČSOB účtuje 40 Kč za výběr v eurech v EU a 100 Kč jinde, Komerční banka 49 Kč ve vybraných evropských zemích a 99 Kč v ostatních a Česká spořitelna 40 Kč v eurech a 125 Kč v jiné měně. Některé banky, například Raiffeisenbank nebo MONETA, mají výběry v zahraničí zdarma, proto se vyplatí sazebník ověřit ještě před cestou. Druhá vrstva je kurz. Vaše banka nebo karetní společnost přepočítá místní měnu na koruny svým kurzem, a ten není střední (mezibankovní) kurz, ale obvykle ho o kousek převyšuje. Kurzová přirážka bank se oproti střednímu tržnímu kurzu obvykle pohybuje kolem 2 až 4 procent, takže ji u větších výběrů ucítíte víc než samotný poplatek za výběr. Třetí vrstva je přirážka samotného bankomatu. Některé bankomaty, hlavně ty na turistických místech a v halách letišť, si účtují vlastní poplatek navíc a ten vám oznámí až na obrazovce.

Problém je, že tyhle vrstvy nevidíte jako jednu položku. Poplatek banky se objeví ve výpisu, kurzová přirážka je schovaná v přepočtu a poplatek bankomatu se mihne na displeji. Reálný náklad zjistíte, až když sečtete všechno dohromady.

Proč odmítnout přepočet do korun (DCC)?

Když vám bankomat nabídne výběr rovnou v korunách, odmítněte to a zvolte místní měnu. Přepočet do korun na místě (DCC) provede provozovatel bankomatu vlastním kurzem, který bývá výrazně horší než kurz vaší banky. Tahle volba je nejdražší past celého výběru.

DCC znamená Dynamic Currency Conversion, tedy přepočet měny na obrazovce v okamžiku transakce. Vypadá vstřícně: bankomat vám ukáže částku rovnou v korunách, takže hned víte, kolik platíte. Háček je v tom, že kurz pro tento přepočet nestanovuje vaše banka, ale provozovatel bankomatu, a ten do něj zpravidla zabuduje tučnou přirážku. Rozdíl proti kurzu vaší banky se nejčastěji pohybuje zhruba mezi 3 a 7 procenty, v krajních případech může dosáhnout i přes 10 procent. To je obvykle víc, než kolik by si za přepočet účtovala vaše banka, proto se DCC téměř vždy nevyplatí.

Když naopak zvolíte výběr v místní měně, bankomat vám vydá hotovost v eurech, dolarech nebo jiné měně a přepočet na koruny pak udělá vaše banka nebo karetní společnost. Ta směňuje kurzem blíž středu, takže obvykle dostanete lepší cenu. Stejné pravidlo platí i u placení kartou v obchodě, i tam terminál někdy nabídne koruny a i tam je správná odpověď místní měna.

Chcete si ověřit, jestli vám DCC nabídlo nevýhodný kurz? Porovnejte kurz z obrazovky se středním kurzem v našem převodníku měn, který počítá podle středního kurzu ČNB. Rozdíl je přirážka, kterou byste zaplatili navíc.

Kolik vybírat najednou?

Vybírejte raději méně často a větší částky. Část poplatku za výběr je fixní, takže u malých výběrů tvoří velké procento z částky, u většího výběru se rozloží. Cílem je zaplatit fixní poplatek co nejméněkrát.

Představte si, že banka účtuje za výběr z cizího bankomatu fixní složku plus procento. Když vyberete malou částku, fixní složka spolkne velký podíl. Když vyberete víc, stejná fixní složka se rozpustí do větší sumy a poměrově vás stojí míň. Pět malých výběrů během dovolené tak může vyjít citelně dráž než jeden nebo dva větší.

Druhá strana mince je bezpečnost a kurzové riziko zpět. Hodně hotovosti v kapse je riziko krádeže a ztráty, a peníze, které nakonec neutratíte, si doma směníte zpátky na koruny zase se ztrátou na rozpětí kurzu. Rozumný kompromis je odhadnout, kolik hotovosti během cesty reálně potřebujete, a vybrat ji v jednom nebo dvou větších výběrech, ne v sérii malých.

Kdy raději platit kartou než vybírat hotovost?

Pro běžné placení v obchodech, restauracích a online bývá platba kartou levnější než výběr hotovosti, protože odpadá poplatek za výběr. Hotovost si nechte jen tam, kde ji opravdu potřebujete.

Platba kartou v zahraničí obvykle nenese zvláštní poplatek za výběr a směňuje se kurzem vaší banky nebo karetní společnosti. U výběru hotovosti se k tomu samému kurzu přidává ještě poplatek za výběr a případná přirážka bankomatu. Když tedy můžete zaplatit kartou, většinou ušetříte. Výjimkou jsou místa, kde se kartou platit nedá, tržnice, drobní prodejci, doprava nebo spropitné, kde se hotovosti nevyhnete.

I při placení kartou platí stejné pravidlo jako u bankomatu: terminál může nabídnout přepočet do korun a vy ho odmítnete a zvolíte místní měnu. Kdo hodně cestuje, často sahá po kartě, která směňuje blízko střednímu kurzu a nemá výběrové poplatky, k tomu se hodí porovnat třeba Wise vs Revolut. U Revolutu v bezplatném plánu Standard vyberete z bankomatu zdarma zhruba do 4 500 Kč nebo pět výběrů za měsíc, podle toho, co nastane dřív, nad tento limit se účtuje 2 procenta z částky, minimálně kolem 30 Kč za výběr. U Wise bývá zdarma výběr přibližně do 6 000 Kč měsíčně a z částky nad tento limit se platí kolem 2,7 procenta. U převodů větších částek přes hranice je ale lepší samostatný převod peněz do zahraničí než výběr v hotovosti.

Jak si spočítat reálný náklad výběru?

Reálný náklad není jen poplatek za výběr, ale i rozdíl mezi kurzem, který dostanete, a středním kurzem. Tahle skrytá část se nejčastěji přehlédne.

Postup je jednoduchý. Zjistěte si střední kurz měny, kterou vybíráte, v našem převodníku měn podle středního kurzu ČNB, nebo se podívejte na aktuální kurzy měn. Po výběru porovnejte, kolik korun vám banka za vybranou částku reálně strhla z účtu. Rozdíl proti přepočtu středním kurzem je vaše kurzová ztráta. K tomu připočtěte poplatek za výběr a případně poplatek bankomatu a máte celkový reálný náklad.

U jednorázového malého výběru bývá rozdíl pár desítek korun a nestojí za řešení. U série výběrů nebo větších částek během delší cesty se ale rozdíl nasčítá do sumy, kterou má smysl optimalizovat. Pro orientaci v tom, co je vlastně „férový střed”, pomůže pojem střední kurz.

Kam dál?

Férový (střední) kurz pro porovnání s nabídkou bankomatu spočítá náš převodník měn, aktuální referenční hodnoty najdete na stránce kurzy měn. Související témata o platbách, kartách a převodech najdete na oblasti Měny, o brokerech a účtech pak na /brokeri/.

Upozornění: Tento článek popisuje obecné principy poplatků a měnové konverze při výběru hotovosti v zahraničí, platné k datu vydání. Konkrétní poplatky, kurzy a přirážky se mění a liší se podle banky, karty a provozovatele bankomatu. Aktuální podmínky vždy ověřte přímo u své banky a referenční kurzy u ČNB. Tento text nepředstavuje finanční ani daňové poradenství.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →