Co hýbe kurzem koruny a jakou roli má ČNB

Kurz koruny určuje nabídka a poptávka na devizovém trhu, ne nějaké pevné číslo shora. Nejsilněji na něj působí rozdíl úrokových sazeb ČNB a Evropské centrální banky (ECB), domácí inflace, obchodní bilance a celková nálada investorů. Od dubna 2017 má koruna plovoucí kurz, takže její hodnotu primárně tvoří trh; ČNB kurz neřídí, ovlivňuje ho ale nepřímo přes sazby a ponechává si možnost mimořádně zasáhnout. Tenhle text vysvětluje principy, není to předpověď kurzu. Aktuální hodnoty vyhlašuje ČNB každý pracovní den.

Co určuje kurz české koruny?

Kurz koruny vzniká střetem nabídky a poptávky na devizovém trhu. Čím větší je zájem o korunu, tím je silnější; čím menší, tím slabší. Za tímhle zájmem stojí několik fundamentů, které působí současně.

Rozdíl úrokových sazeb ČNB a ECB je obvykle nejsilnější faktor. Když má ČNB vyšší sazby než ECB, korunová aktiva (například státní dluhopisy nebo termínované vklady) nesou vyšší úrok. To láká domácí i zahraniční kapitál do koruny, poptávka po ní roste a kurz posiluje. Nižší sazby ČNB oproti zahraničí mívají opačný účinek.

Inflace působí přes kupní sílu. Pokud ceny v Česku rostou rychleji než v eurozóně, koruna postupně ztrácí kupní sílu a má tendenci oslabovat. Nízká a stabilní inflace naopak kurzu spíš pomáhá. ČNB proto cílí na inflaci kolem 2 %, a tím nepřímo ovlivňuje i korunu.

Obchodní bilance ukazuje, jestli Česko víc vyváží, nebo dováží. Když exportéři prodávají zboží do zahraničí a směňují utržená eura zpět na koruny, vytvářejí poptávku po koruně. Silný a dlouhodobý přebytek obchodní bilance kurz podporuje, schodek ho spíš tlačí dolů.

Nálada trhů a geopolitika rozhodují hlavně krátkodobě. Koruna patří mezi menší a méně likvidní měny, takže v období nejistoty z ní investoři rychleji utíkají do „bezpečných přístavů”, jako je dolar. Jediná zpráva, výrok centrální banky nebo eskalace napětí ve světě dokáže kurzem pohnout během minut.

Jak ČNB do kurzu zasahuje?

Od dubna 2017 má koruna plovoucí kurz a ČNB pro něj nemá žádný cíl. Ovlivňuje ho ale nepřímo přes úrokové sazby a v krajním případě může zasáhnout devizovou intervencí. Hlavní úkol ČNB není „nastavit kurz”, ale udržet cenovou stabilitu, tedy nízkou inflaci.

Nejběžnější nástroj jsou úrokové sazby. Když ČNB zvedne základní sazbu, korunová aktiva začnou nést vyšší výnos, poptávka po koruně roste a kurz má tendenci posilovat. Snížení sazeb působí opačně. Kurz tu není cílem, ale vedlejším důsledkem rozhodnutí o sazbách, které ČNB dělá kvůli inflaci.

Devizová intervence je mimořádný nástroj. ČNB při ní přímo nakupuje nebo prodává cizí měnu, aby kurz posunula žádaným směrem. Není to každodenní praxe. Sáhne po ní jen tehdy, když samotné sazby na plnění jejího mandátu nestačí.

Důležité je, že ČNB svoje kroky a režim průběžně komunikuje. Pokud chcete vědět, jaký kurzový režim platí dnes a jaké sazby ČNB nastavila, ověřte to přímo na stránkách ČNB, ne podle staršího článku. Měnová politika se v čase mění.

Proč kurz tak kolísá?

Kurz kolísá, protože devizový trh obchoduje nepřetržitě a reaguje na každou novou informaci. Krátkodobé pohyby žene hlavně nálada a zprávy, dlouhodobý směr spíš ekonomické fundamenty. Tyhle dvě roviny je dobré nezaměňovat.

V krátkém horizontu hýbe kurzem prakticky cokoli: data o inflaci, zasedání ČNB nebo ECB, vývoj cen energií, volby v zahraničí i obecná chuť investorů riskovat. Koruna je relativně malá měna, takže reaguje citlivěji než třeba euro nebo dolar. Pohyb o desetiny koruny během jednoho dne není nic neobvyklého.

V delším horizontu krátkodobý šum ustupuje a víc se prosadí fundamenty: kde je inflace, jak se vyvíjí obchodní bilance a jak velký je rozdíl sazeb oproti zahraničí. Proto má smysl rozlišovat denní výkyvy, které se často vyruší, od pozvolného trendu, který vypovídá o kondici ekonomiky.

Pokud chcete pracovat s férovým středem bez marže směnárny, použijte střední kurz. Je to referenční hodnota mezi nákupní a prodejní cenou, kterou ČNB vyhlašuje jednou za pracovní den. Reálný tržní kurz, za který se měna zrovna obchoduje, se od něj může lišit.

Co si z toho odnést pro běžné rozhodování?

Pro vlastní směnu nebo platbu vás nezajímá makroekonomická predikce, ale aktuální kurz a poplatky konkrétního poskytovatele. Principy výše vysvětlují, proč se kurz hýbe, ne kdy přesně se pohne.

Když posíláte peníze do zahraničí nebo směňujete větší částku, srovnejte nabídnutý kurz se středním kurzem ČNB. Rozdíl mezi nimi je marže poskytovatele, tedy váš reálný náklad. K tomu připočtěte uvedené poplatky. Návod na celý postup najdete v článku o převodu peněz do zahraničí a orientační přepočet si uděláte v převodníku měn.

Kdo investuje do zahraničních aktiv, řeší navíc měnové riziko: výnos v cizí měně se může změnit jen tím, že se pohne kurz koruny. Jak s ním pracovat, rozebírá samostatný text o měnovém riziku.

Aktuální referenční hodnoty euro a dolaru sledujte na stránce kurzy měn, kde najdete i samostatné přehledy pro euro a dolar. Tyhle hodnoty vyhlašuje ČNB každý pracovní den a slouží k orientaci, ne jako kurz, za který měnu reálně koupíte.

Kam dál?

Vzdělávací základ máte. Pro praktické kroky pokračujte na kurzy měn, střední kurz nebo rovnou na celou oblast /meny/. Měnové riziko u investic řeší nástroj na měnové riziko.

Upozornění: Tento článek vysvětluje obecné principy, které ovlivňují kurz české koruny, a platí k datu vydání. Není to předpověď kurzu ani investiční či daňové poradenství. Kurzový režim, úrokové sazby i konkrétní hodnoty se mění; vždy je ověřte přímo u České národní banky.

Jan Pospíšil

Zakladatel Finzi · investor

Jan investuje přes patnáct let a postupně si prošel většinou přístupů — od day tradingu přes akcie a fondy až po dlouhodobé pasivní investování do ETF a DIP. Na Finzi tuto zkušenost převádí do nástrojů a obsahu počítaných podle českých pravidel.

Více o autorovi →